Roztroušená skleróza – co je nového v posledních letech?

Ačkoli roztroušená skleróza (RS) stále ještě není chorobou vyléčitelnou, změnilo se v její diagnostice a terapii v posledních letech velmi mnoho. Tím nejpodstatnějším v léčbě RS je včasná diagnostika a včasné zahájení léčby, stejně jako změna léčby za účinnější, pokud první zavedená léčba nefunguje. Jen tak lze ovlivnit kvalitu života mladých nemocných, docílit oddálení invalidity, udržet práceschopnost a tím i menší nákladnost zdravotní a sociální péče. Právě ta je – i přes vysokou cenu léků užívaných v časných stadiích nemoci – nejnákladnější v pozdních stadiích nemoci. Jakákoli úsporná opatření, která by zabránila možnosti léčit nově diagnostikované pacienty s RS nebo znemožnila včasnou eskalaci léčby, by neúměrně zvýšila ekonomickou nákladnost choroby o pár let později. Výrazné zrychlení diagnostiky Přes dosažené pokroky v posledním desetiletí jde stále o průkaz diseminace procesu v prostoru a čase. Kromě klinického obrazu nevysvětlitelného z jednoho ložiska bylo nutno čekat na další klinickou ataku nových neurologických obtíží. V roce 2001 byla publikována McDonaldova kritéria, která poprvé zapracovala do diagnostiky MRI obraz nemoci a umožnila za diseminaci v prostoru považovat novou lézi na MRI. Longitudinální MRI sledování ukázala, že nemoc opravdu nikdy nespí a nových ložisek se v CNS tvoří 3–10x více, než je přítomno klinických relapsů nemoci. Bylo tedy jasné, že ak