V porovnání se žádným screeningem vedly všechny strategie ke snížení výskytu infarktu myokardu a mikrovaskulárních komplikací o 3 až 9 případů na 1000 lidí a zvýšení počtu let života s dobrou kvalitou. Většina screeningových strategií vedla i ke snížení počtu simulovaných úmrtí (o 2-5 případů na 1000 osob). Finanční analýza ukázala, že nemá smysl začínat se screeningem ve 30 letech a opakovat ho po půl roce, ani jeho začátek odkládat do 60 let věku. Jako nejvýhodnější model se jevil právě ten, ve kterém screening začal brzo a byl opakován v delších časových intervalech.
The Lancet, 2010, 375, p. 1365-1374