Podvýživa výrazně snižuje kvalitu života, vede k řadě nemocí a komplikací, které mohou být příčinou úmrtí. U seniorů bývá její nejčastější příčinou snížený příjem živin a energie vzhledem k nárokům organismu. Tato situace nastává při poruchách vědomí (například po mozkové příhodě), při demenci, poruchách polykání nebo při nechutenství, které může být vyvoláno řadou nemocí nebo užívanými léky. Senioři často málo jedí a pijí kvůli zhoršené soběstačnosti, svou roli může hrát i osamělost nebo chudoba.
Další možnou příčinou je postižení zažívacího systému nebo orgánů, které se účastní přeměny živin a metabolismu vůbec (jater, ledvin). Zvýšené nároky na dodávku energie a živin má tělo v rekonvalescenci po těžších infekcích, operacích, zlomeninách, úrazech, při neuspokojivě kompenzované cukrovce, zvýšené činnosti štítné žlázy. Tímto mechanismem v kombinaci s nechutenstvím také dochází k úbytku hmotnosti u nádorových onemocnění.
Podvýživa dokáže zkrátit život
Pacienti s malnutricí mají v důsledku snížené svalové síly vyšší výskyt pádů a zlomenin; oslabení dýchacích svalů bývá u seniorů jednou z příčin zápalu plic, který bývá nejednou bezprostřední příčinou úmrtí. Porucha výživy pro hospitalizované znamená vyšší výskyt infekcí, pooperačních komplikací, proleženin, sníženou schopnost rekonvalescence a hojení ran. Z těchto důvodů se také většinou prodlužuje doba hospitalizace.
Jak podvýživě předcházet?
Musíme zajistit příjem dostatečného množství stravy. Důležité je podávat jídlo a nápoje pravidelně 5–6krát denně, nezapomínat na svačiny, ve kterých by nemělo chybět ovoce a zelenina, mléčné výrobky a jogurty. Pokud senior zvládá pouze konzumaci malých porcí jídla, tak by strava měla být energeticky bohatá (např. plnotučné sýry, jogurty, čokoláda, oblíbené sladkosti, zmrzlina).
Dostatečný přívod bílkovin zajistíme masem, vejci, tvarohem, sýry, luštěninami. Měkčí pokrmy (např. kašovité) usnadní konzumaci i trávení, zvláště při problémech s chrupem. Někomu více vyhovují chuťově výraznější pokrmy, pak neomezujeme koření. Důležité je i stolování a estetická úprava jídel a prostředí. Senioři by jídlo neměli odbývat v posteli, ale měli by si sedat ke stolu. Podporovat a motivovat seniora v příjmu potravy můžeme i pochvalou při zkonzumování celé porce.
Pomáhá i umělá výživa
Pokud uvedená opatření nestačí, stav je třeba konzultovat s lékařem, ideálně výživovým specialistou (nutricionistou). Stravu můžeme obohacovat sypkým práškem bohatým na energii nebo bílkoviny (fortifikovaná strava), který se vmíchává do nápojů, jogurtů, kaší nebo omáček. Na trhu je dále značné množství firemně vyráběných produktů, které mohou senioři popíjet během dne (enterální výživa).
V malém objemu je značné množství energie i všech ostatních složek výživy (bílkovin, tuků, cukrů, vitaminů, minerálů, stopových prvků). V některých případech (např. po cévní mozkové příhodě) je nezbytné na přechodnou dobu zavést sondu do žaludku a výživu podávat touto cestou. Při nedostatečné funkci zažívacího traktu bývá někdy nutná hospitalizace a podávání výživy parenterální, tedy do žíly.
Nepřiznaný vážný problém
Podvýživa je v populaci seniorů poměrně běžný, ale závažný problém, který je velmi často opomíjen, přestože má řadu zdravotních i ekonomických důsledků. Málo přiznávaným a řešeným problémem je i podvýživa seniorů dlouhodobě hospitalizovaných v nemocnicích či zařízeních sociální péče. Stav výživy by měl být pravidelně hodnocen i v rámci běžných lékařských prohlídek.
V prevenci a léčbě malnutrice seniorů má nezastupitelné místo rodina, která by také měla na možnost zhoršení nutričního stavu zejména u pacientů s chronickými onemocněními pomýšlet a včas mu předcházet, případně vyhledat pomoc specialisty.
Zjistit to jde i poměrně snadno
Varovné je více než pětiprocentní snížení tělesné hmotnosti za poslední měsíc, respektive pokles hmotnosti o více než 10 procent za půl roku. Poměrně snadno se o aktuální hmotnosti a zdraví dotyčného přesvědčíme pomocí tzv. Body Mass Index (BMI), který vypočítáme ze vzorce BMI = m/v2 (m je hmotnost v kg, v je výška v metrech).
O autorovi: MUDr. Jarmila Křížová, Ph. D., MUDr. Jaromír Křemen, Ph. D., prof. MUDr. Martin Halu zík, DrSc., MUDr. E va Kotrlíková, III . interní kl inika 1. LF UK a VFN , Praha