Potřebu výzkumu vyvolal nedostatek dat o dané problematice. „V současnosti neexistuje mapování vývoje seniorské populace, jehož výsledky by se v rámci společnosti daly použít jako podklady pro plánování účinných opatření,“ vysvětluje východisko výzkumu přednostka kliniky prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., která pokládá v seniorské populaci za nejproblematičtější výskyt poruch paměti a deprese.
Ty totiž mají i významné důsledky v prodražování péče o seniory. Potvrdily to výsledky výzkumu, na němž se podílelo 6 praktických lékařů Zlínského a Jihomoravského kraje. Závažné poruchy paměti, které starým lidem komplikují život, lékaři zaznamenali u 11 % sledovaných a u 18 % byla odhalena deprese.
Zkoumaný soubor nemocných tvořili senioři žijící ve svém vlastním prostředí, kteří byli vyšetřeni ve spolupráci s praktickými lékaři a geriatrickou ambulancí FN Brno podle jednotného protokolu zahrnujícího funkční geriatrické vyšetření (MMSE, ADL, IADL), přehled chorob, pro které se senior léčí, přehled léků, které užívá, a laboratorní vyšetření s pozorností zaměřenou na vybrané mikronutrienty.
Vážné chyby v medikaci
Prvním ze sledovaných kritérií byly poruchy paměti. Jejich lehké stadium podle výsledků výzkumu trvá 3–4 roky, projevují se během něj jemné odchylky v chování a tito lidé se stávají nespolehlivými například při braní léků.
„Senioři v této věkové skupině užívají v průměru 8 až 9 léků a je třeba velké míry spolupráce, aby medikaci aplikovali správně. Je prokázáno, že až k 28 procentům hospitalizací starších lidí dochází kvůli chybám v užívání léčiv a nastávají opakované dekompenzace jejich zdravotního stavu,“ uvádí profesorka Matějovská Kubešová.
Ze studie uskutečněné v LDN v Brně na Polní se seniory před propuštěním vyplývá, že 75 % respondentů sice tvrdí, že si nikdy nezapomenou léky vzít, když pak ale dostali konkrétní dotaz na dané preparáty, jen 13 % vědělo přesně, na co je užívají. „Tato skupina by už měla mít dozor, je to důsledek neřešené kognitivní poruchy,“ říká Hana Matějovská Kubešová.
Z hlediska výskytu demencí dnes kolem 80. roku věku trpí některou poruchou až třetina populace, z toho 50–60 % tvoří Alzheimerova choroba. „U většiny se nedočkáme pokročilé demence, nicméně pouze u včasně diagnostikované demence máme šanci oddálit nástup závažných stadií,“ vysvětluje odbornice na geriatrii.
Pozdní odhalení deprese
Dalším sledovaným problémem byl výskyt depresí. Běžně se udává, že u pacientů v domácím prostředí se deprese vyskytuje v 15 % případů, v domovech pro seniory je to 30 %.
Výsledky výzkumu ale přinesly odlišné údaje – zkoumaní pacienti trpěli v domácím prostředí depresemi v 18 % případů, pouze ve 3 % však byly diagnostikovány a léčeny. Deprese se navíc podepsala na horších výsledcích testů paměti, malé soběstačnosti, častějším výskytu hypertenze a na celkově nižší kvalitě života. Důsledkem pak byla vyšší medikace a také častá somatizace problémů.
Pokud jde o věk, výskyt deprese měl během sledování vybraných pacientů podobný průběh jako v případě poruch paměti. V závěru sledování se výrazně snížil počet pacientů, kteří při testování deprese vykazovali normální výsledky. V těchto případech navíc nebývá snadné najít vhodné antidepresivum, vyskytuje se zde větší počet úspěšných sebevražd. „U starších lidí má deprese dlouhodobější průběh, často nebývá včas odhalena a projevuje se tělesnými obtížemi. Senioři si pak stěžují na subjektivní obtíže, jejichž příčinou je neuspokojivý psychický stav,“ dodává Hana Matějovská Kubešová.
Nutná součást preventivních prohlídek
Výsledky výzkumu prokázaly významný vliv sledovaných parametrů (deficit mikronutrientů, demence, deprese, přítomnost složek metabolického syndromu) na celkový zdravotní stav a soběstačnost seniorů.
Demence a deprese jsou v seniorské populaci žijící ve vlastním prostředí velmi často poddiagnostikované. V rámci pravidelných kontrol seniorské populace je vhodné věnovat cílenou pozornost diagnostice deficitu mikronutrientů, demence, deprese s aktivní depistáží přítomnosti složek metabolického syndromu a následné intervenci u nalezených patologií s cílem maximální podpory zachování soběstačnosti.
Odborníci z České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP proto požadují, aby byly testy pro včasný záchyt deprese a demence zařazeny jako součást preventivních prohlídek obyvatel nad 65 let.