Ivana Blahutová
Všeobecná sestra, Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci, Praha
Za svůj profesní život působila jako sestra na novorozeneckém oddělení, obvodní dětská sestra, sestra v jeslích, v domově důchodců, na zubním oddělení, v chirurgické ambulanci, v léčebných lázních a poslední léta se věnuje práci sestry v domácí péči. Citujme z dopisu navrhovatelky: „…spolupracujeme od roku 2004. Hned jsem si všimla její obětavosti, zkušenosti, spolehlivosti a poctivosti. Vynikala mezi ostatními nevšedním přístupem k pacientům. Poslední dobou jsem právě pro ni vybírala obtížnější případy a také komunikativně obtížně zvládnutelné osoby i rodiny.
Všech úloh se zhostila s přehledem.“ Starala se např. o 96letou opuštěnou ženu, která se v průběhu vánočních svátků zdravotně zhoršila a vzhledem k její téměř úplné hluchotě s ní byla i obtížná komunikace. Jako by předem tušila, navštívila klientku neplánovaně o svátcích a našla ji bezvládnou na zemi s hematomem v obličeji. Díky jejímu zásahu byl lidský život zachráněn. V jiné rodině chodila pravidelně převazovat pacientovi chodidla po amputaci všech prstů pro diabetickou angiopatii. Při jedné z návštěv ale musela řešit i akutní CMP s ochrnutím manželky pacienta.
Mimo nutné ošetření zajistila také chod domácnosti, postarala se o psa, vyhledala příbuzné… Poslední citovaný případ popisuje zásah u pacientky rehabilitující po zlomenině krčku. Při jedné návštěvě si všimla, že paní se pro bolest na nohu nepostaví. Zjistila, že žena upadla na nemocnou stranu, a správně pojala podezření na opětovnou zlomeninu. Podle slov navrhovatelky je člověk moudrý, skromný, obětavý, lidský a laskavý, reaguje pružně a se zdravým selským rozumem.
Ludmila Kadlecová
Všeobecná sestra, Domov pro seniory, příspěvková organizace Luhačovice
V luhačovickém domově pro seniory působí od jeho založení v roce 1995. Je členkou pracovní skupiny pro tvorbu Standardů kvality sociálních služeb, aktivně spolupracovala na tvorbě ošetřovatelských standardů a jejich zavádění do praxe a vede pracovní tým pro oblast ergoterapie. Díky ní se ergoterapie stala pro uživatele domova nepostradatelnou součástí života, pomáhá jim zaplnit čas, zapomenout na bolesti a smutek, vede k pocitům radosti a prožitkům z aktivního klidného stáří. Plány ergoterapie připravuje s ohledem na zdravotní stav a fyzické možnosti klientů, přizpůsobuje je ročnímu období a aktuální kulturní a společenské nabídce lázeňského města.
Některé z aktivit se pro zájem klientů staly tradicí – posezení s hudbou, čtení z tisku, sportovní turnaje, výlety, návštěvy koncertů, lázeňských pramenů a další. Spolupracuje s RHB sestrou při rehabilitaci, muzikoterapii, taneční terapii, asistuje při canisterapii apod. O jejím mimořádném přístupu ke klientům svědčí výjimečné akce. Zorganizovala např. výlet pro 6 klientek do 30 km vzdálené obce při příležitosti návštěvy britského následníka trůnu prince Charlese, pomohla jedné z klientek ke splnění osobního snu – vidět na vlastní oči papeže Benedikta XVI. při jeho návštěvě v Brně, podniká se skupinkou klientů opakované týdenní rekreační pobyty v přírodě. Posledního z těchto pobytů se zúčastnila i 91letá klientka na invalidním vozíku. Od doprovodu klientů vyžaduje takový týdenní pobyt skutečně mimořádné nasazení. Za svou práci získala v loňském roce ocenění Pracovník roku v sociálních službách Zlínského kraje.
Jiřina Marešová
Vedoucí úseku, tzn. staniční sestra, Domov se zvláštním režimem, Domov důchodců Ždírec p. o.
Navrhovatele vedla k nominaci její práce, kterou v rámci jejich organizace odvádí již 13 let a v poslední době především v registrované službě domova se zvláštním režimem. Na pozici vedoucí úseku působí déle než půl roku a pod jejím vedením se zde podařilo stabilizovat tým kvalitních pracovníků, došlo k výraznému zkvalitnění služby – k jejímu lepšímu nastavení pro uživatele, vytvoření příjemného prostředí, začala pravidelná setkávání ve smyslu „kavárniček“, odpoledne s filmem pro pamětníky, na základě jejího nápadu byl vytvořen pietní koutek pro předávání věcí pozůstalým apod.
Má vysokou míru osobní statečnosti, zodpovědnosti a schopnosti rychle se rozhodovat a řešit situace, kdy ostatní utíkají, dělají, že nevidí, anebo mají jen strach, aby něco nepokazili. Příkladem je její pomoc při vyprošťování a resuscitaci ženy, těžce zraněné při nehodě dvou osobních automobilů, která se stala v časných ranních hodinách v říjnu 2010, a kdy to byla právě ona, kdo zastavil a snažil se zachránit lidský život. Do práce ten den přijela pozdě, ale o důvodu svého zpoždění se nešířila. V rámci volného času se věnuje činnosti v Odborovém svazu zdravotnictví a sociální péče, kde byla dne 25. 11. 2010 potvrzena do nejvyššího orgánu svazu, výkonné rady za kraj Vysočina.
Citujme závěr nominačního dopisu: „Myslíme si, že takoví lidé jsou výjimeční a je jen dobře, že jsou mezi námi. Nevěděli jsme, jak její práci i ji samotnou jako člověka ocenit, a proto jsme se ji rozhodli nominovat do soutěže. I kdyby nevyhrála, pro nás je ne Sestrou roku, ale sestrou s velkým S, a jsme rádi, že pracuje právě v našem domově a my pracujeme s ní.“