Brno - včera už od rána přednášela budoucím sestrám v Brně.
V ústavu, kde v současnosti vykonává funkci náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, začala pracovat v roce 1967 a vyjma krátkého působení ve Fakultní nemocnici Brno mu zůstala věrná. „Práce zdravotní sestry je fyzicky a psychicky náročná vždycky. Na onkologii je o to těžší, že prognóza u některých nemocných bývá špatná. Naším hlavním úkolem je zajistit i jim co největší kvalitu života, nemocní nesmějí trpět. Nejtěžší práce je pak s těmi, kteří se nedokáží se svou nemocí sami vyrovnat. Takoví potřebují pomoc nejvíce,“ soudí drobná žena. Ani po desítkách let na onkologii se rakoviny nebojí, nicméně ani ona sama nedokáže říci, jestli by nemoc psychicky zvládla. „Nemůžete předvídat, jak se zachováte. Jedno ale vím: kdybych onemocněla, chtěla bych vědět všechno. Přála bych si, přes to všechno, co jsem viděla a zažila, aby mi lékaři nelhali,“ říká zdravotnice.
Podle jejího názoru se vztah zdravotníků k pacientům změnil hlavně za posledních deset let. „Sestry přistupují ke každému pacientovi individuálně. Odměnou je jim vědomí, že přispěly k uzdravení nemocných nebo jim umožnily pokojnou smrt,“ konstatuje. Když se v mládí rozhodovala o svém budoucím povolání, o zdravotnictví přitom vůbec neuvažovala. Pod vlivem prázdnin u babičky chtěla raději někam do zemědělství. Dnes však nelituje. „Lepší naplnění svého života si neumím představit,“ shrnula Sestra roku 2001.
Jiřina Veselá, Rovnost, 9.2.2002
Více o finalistkách najdete na naší speciální stránce http://www.Zdravi.Euro.cz/sestra2001.htm.