Ošetřovatelský proces je systematická a racionální metoda plánování a poskytování ošetřovatelské péče. Jeho cílem je zhodnotit pacientův zdravotní stav, skutečné či potenciální problémy péče o zdraví, vytyčit plány na zhodnocení potřeb a poskytnout specifické ošetřovatelské zásahy pro uspokojení těchto potřeb (Derňárová, 2008, s. 7). Je nutné, aby byla paliativní péče u terminálně nemocného a umírajícího pacienta poskytována za všech okolností vždy přiměřeně, efektivně a eticky ve všech rovinách lidské existence (Kilíková, 2008). Paliativní ošetřovatelská péče se zaměřuje na zabezpečení všech ošetřovatelských výkonů na základě lékařské a ošetřovatelské indikace, ošetřovatelský proces se při jejím poskytování realizuje v pěti krocích: posuzování – sběr informací a osobních údajů o pacientovi, sesterská diagnóza – identifikace biopsychosociálních a spirituálních potřeb pacienta (Šamanková et al., 2002), plánování – vytyčení ošetřovatelských strategií a intervencí, realizace – konkrétní realizace ošetřovatelských strategií v praxi, vyhodnocení – zhodnocení efektu poskytnuté paliativní ošetřovatelské péče (Šamanková et al., 2002).
Metodika a vzorek výzkumu
V roce 2010 jsme realizovali kauzálně porovnávací výzkum. Výzkumu se zúčastnilo 100 respondentů poskytujících paliativní ošetřovatelskou péči – 50 sester ze Slovenska a 50 sester z Norska. Údaje na ověření stanovených výzkumných hypotéz jsme od respondentů získávali prostřednictvím dotazníku. Dotazník reflektoval subjektivní vnímání paliativní ošetřovatelské péče poskytované prostřednictvím metody ošetřovatelského procesu z pohledu sester.
Pro zajímavost uvádíme naši cestu k norským respondentkám. Na katedře jazyků Prešovské univerzity byl realizován projekt, jehož jedna z vyučujících se zúčastnila několikatýdenní mobility. A právě díky její ochotě jsme měli možnost oslovit také norské respondentky. Oslovila vedení nemocnic a následně mi pracně pomohla s respondenty vyplňovat dotazníky. Dotazník byl samozřejmě vypracován v anglickém jazyce, což i vzhledem k odborné terminologii použité
v dotazníku a ne zcela stoprocentní znalosti jazyka činilo tuto část šetření pro respondenty i zmiňovanou kolegyni poměrně náročnou.
Výsledky výzkumu
Hypotéza 1: Předpokládáme, že vnímání ošetřovatelského procesu sestrami u terminálně nemocných a umírajících pacientů se při poskytování paliativní ošetřovatelské péče bude interskupinově odlišovat.
Tabulka 1 uvádí statistické výsledky zjišťování signifikantních rozdílů hodnocení ošetřovačlověka. telského procesu (OP) v obou skupinách zjištěné Mannovým-Whitneyovým testem pro dva nezávislé výběry.
Z výzkumných zjištění vyplývá, že mezi skupinami respondentů existují statisticky významné rozdíly hodnocení ošetřovatelského procesu při poskytování paliativní ošetřovatelské péče. Norské sestry signifikantně pozitivněji hodnotí ošetřovatelský proces v položkách – důležitost: 4,70, efektivita: 3,98, uspokojování potřeb pacienta: 3,81, spokojenost pacienta: 3,49 a koordinace práce sestry: 3,64. Slovenské sestry hodnotí ošetřovatelský proces v položkách – důležitost: 3,88, efektivita: 3,44, uspokojování potřeb pacienta: 3,33, spokojenost pacienta: 3,07 a koordinace práce sestry: 3,13. V položce seberealizace sester jsme interskupinové rozdíly nezjistili.
Stanovená hypotéza se nám výzkumem potvrdila. Hypotéza 2: Předpokládáme, že se vnímané překážky při uspokojování potřeb terminálně nemocných a umírajících pacientů v rámci paliativní ošetřovatelské péče budou interskupinově odlišovat.
V tabulce 2 jsou uvedeny statistické výsledky zjišťování signifikantních rozdílů hodnocení vnímaných překážek při uspokojování potřeb v obou skupinách zjištěné Mannovým-Whitneyovým testem pro dva nezávislé výběry.
Z uvedených zjištění konstatujeme, že v uspokojování potřeb u terminálně nemocného a umírajícího pacienta se hodnocení respondentů statisticky významně odlišují. Norské sestry hodnotí jako problematičtější spolupráci se samotnými pacienty v porovnání se slovenskými sestrami: NS – 0,74/SS – 0,52. Slovenské sestry vnímají negativněji než norské sestry absenci času pro pacienta: SS – 0,86/NS – 0,18. Za závažnou překážku považují slovenské sestry i svoji dosaženou kvalifikaci v porovnání se sestrami v Norsku: SS – 0,10/NS – 0,00. U slovenských sester představuje závažnou překážku i vybavení kliniky oproti norským sestrám: SS – 0,68/NS – 0,00. Stejně negativně pociťují slovenské sestry i fyzickou zátěž v porovnání se sestrami v Norsku: SS – 0,62/NS – 0,40. Údaje poukazující na psychickou zátěž svého povolání jsou evidentně vyšší u slovenských sester než u sester norských: SS – 0,52/NS – 0,28. Spolupráce s rodinou pacienta je problematičtěji vnímána sestrami z Norska než sestrami ze Slovenska: NS – 0,84/ SS – 0,56. V položce týmové spolupráce jsme signifikantní rozdíly nezjistili.
Stanovená hypotéza se nám výzkumem potvrdila.
Doporučení pro praxi
Na základě výzkumných zjištění si dovolujeme navrhnout doporučení, která mohou pozitivně přispět ke zkvalitnění poskytování paliativní ošetřovatelské péče u terminálně nemocných a umírajících pacientů: zkvalitnit přípravu budoucích sester již v průběhu studia v otázkách problematiky paliativní ošetřovatelské péče, poskytnout finanční prostředky a realizovat modernizaci a zkvalitnění materiálně-technického zabezpečení klinik/ oddělení poskytujících paliativní ošetřovatelskou péči, zavést do praxe přehledný formulář pro efektivní identifikaci potřeb terminálně nemocného a umírajícího pacienta, vypracovat standardy v oblasti paliativní ošetřovatelské péče, umožnit sestrám účast na kongresech Evropské asociace paliativní péče (EAPC), změnit dosavadní systém poskytování paliativní ošetřovatelské péče z prostorového hlediska, uplatňovat efektivní komunikaci s pacientem, motivovat k efektivní spolupráci i členy rodiny terminálně nemocného a umírajícího pacienta, nevyjímaje ani dobrovolníky.
Závěr
Poskytování paliativní ošetřovatelské péče u terminálně nemocných a umírajících pacientů prostřednictvím metody ošetřovatelského procesu představuje specifické ošetřovatelské zásahy formou systematického a racionálního postupu. Základem ošetřovatelského procesu je efektivní uspokojování biopsychosociálních a spirituálních potřeb terminálně nemocného a umírajícího pacienta. Je důležité poukázat také na fakt, že pacient nemá být jen příjemcem péče, ale vyjádření jeho potřeb, pocitů a očekávání má být v ošetřovatelském procesu rozhodující. V posledních letech se problematika paliativní péče stává jedním z hlavních cílů zdravotní politiky. Rozvoj této péče podpořilo zřízení Evropské asociace paliativní péče (EAPC). Asociace je centrem pro všechny, kteří se zabývají paliativní péčí na úrovni vědecké, klinické a sociální. Je určená pro lékaře, sestry, sociální pracovníky, psychology, duchovní a dobrovolníky. Poskytování paliativní ošetřovatelské péče terminálně nemocným a umírajícím pacientům od sestry vyžaduje profesionalitu, individuální a empatický přístup, respektování osobnosti pacienta, budování důvěry, nevyjímaje uznání pacientových priorit. Pro poskytování ošetřovatelské péče je nezbytností také minimalizovat anebo zcela odstranit překážky, které negativně ovlivňují její kvalitu. Ve zkoumání problematiky paliativní péče je důležité neustále postupovat dopředu, a tak směřovat k pozitivním změnám při jejím poskytování v praxi.
Literatura k dispozici u autorek.
Tabulka 1: Vnímání ošetřovatelského procesu v praxi
Sestry na Sestry v Norsku
Slovensku (SS) (NS)
Proměnná M SD M SD Z
OP důležitý 3,88 1,21 4,70 0,58 –4,068*
OP efektivní 3,44 1,16 3,98 0,87 –2,363
OP uspokojuje všechny potřeby pacienta 3,33 1,08 3,81 0,82 –2,250
OP koordinuje práci sestry 3,13 1,18 3,64 0,81 –2,203
OP zabezpečuje spokojenost pacienta 3,07 1,07 3,49 0,90 –1,987*
OP poskytuje seberealizaci sestře 3,14 1,14 3,31 0,92 –0,575
p
<
.05; p
<
.01; * p
<
.001
Tabulka terminálně 2: nemocného Překážky uspokojování a umírajícího potřeb pacienta
Sestry na Slovensku Sestry v Norsku
(SS) (NS)
Proměnná M SD M SD Z
Absence času 0,86 0,35 0,18 0,39 –6,771*
Nedostatečná kvalifikace 0,10 0,30 0,00 0,00 –2,283*
Vybavení kliniky 0,68 0,47 0,00 0,00 –6,884*
Problematická spolupráce s p/k 0,52 0,50 0,74 0,44 –2,267*
Problematická spolupráce
s rodinou p/k 0,56 0,50 0,84 0,32 –3,040
Problematická s týmem spolupráce 0,30 0,46 0,14 0,35 –1,922
Psychická zátěž 0,52 0,50 0,28 0,45 –2,437*
Fyzická zátěž 0,62 0,49 0,40 0,47 –2,189*
p
<
.05; p
<
.01; *** p
<
.001
Souhrn Příspěvek je orientován na postoj sester poskytujících paliativní ošetřovatelskou péči k ošetřovatelskému procesu v praxi. Statistické výsledky výzkumu vymezují zjištěné signifikantní rozdíly vnímání ošetřovatelského procesu sestrami ze Slovenska a Norska. Klíčová slova: ošetřovatelství, ošetřovatelský proces, paliativní ošetřovatelská péče
O autorovi| PhDr. Bc. Jana Cinová, PhD.1, PhDr. Iveta Ondriová, PhD.2 Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove (cinova@unipo.sk)