Sezonní alergická rýma

11. 5. 2011 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Alergická onemocnění byla sice známá již v dávné historii lidstva, ale pojem „alergie“ používáme až od roku 1906. Tehdy jej zavedli lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick k označení stavů, kdy někteří jejich pacienti byli přecitlivělí na jinak obecně neškodné látky jako prach či některé potraviny (1).

SOUHRN: Incidence alergických onemocnění celosvětově významně stoupá. Alergie je systémové postižení s orgánovými projevy a alergická onemocnění je tedy třeba řešit komplexně a individuálně u každého jednotlivého pacienta.
Klíčová slova: sezonní alergická rýma, pylová alergie, polinóza, pylové alergeny, asthma bronchiale

SUMMARY: The incidence of allergic diseases has been increasing worldwide. Allergy is a generalized disorder. Allergic diseases therefore require comprehensive individual treatment.
Key words: seasonal allergic rhinitis, pollen allergy, polinosis, pollen allergens, bronchial asthma


Sezonní alergická rýma

Alergických onemocnění v populaci, zejména průmyslově vyspělých zemí, v posledních 60 letech významně přibývá (2), a tak zatímco například sezonní alergickou rýmou trpělo počátkem 20. století pouhé 1 % naší populace, dnes je její výskyt udáván v rozmezí 15–20 % (2, 3). Pozitivita v kožních testech s aeroalergeny je nalézána dokonce u 20–30 % populace – byť u části z nich je zatím klinicky němá (2).

Nejvyšší prevalence pylové alergické rýmy je u osob mezi 15. až 30. rokem života. A přestože i pak pozitivita v kožních testech s inhalovanými alergeny obvykle přetrvává, příznaky pylové alergické rýmy ve středním věku významně ustupují a ve starším věku pak často zcela mizí (2).

Podle údajů SZÚ (kvalifikovaný odhad) je v ČR:

* 35 % atopiků (3,5 mil.)
* 25 % alergiků (2,5 mil.)
* 8 % astmatiků (800 tis.)
* 12 % lidí s alergickou rýmou (1,2 mil.)
* 10 % ekzematiků (1 mil.)

Sezonní alergická rýma je často lidmi nazývána „sennou rýmou“. Je to vžitý lidový název, který je ale poněkud zavádějící. Podstatou obtíží totiž není alergie na seno, ale alergie na pyly, resp. pylová zrna a bílkoviny v nich obsažené. Proto je lépe mluvit o sezonní (nebo pylové) alergické rýmě či polinóze.

Co je to vlastně alergie?

Podstatou alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému postiženého (tedy atopického) jedince na některé látky, se kterými se běžně ve svém okolí setkáváme. Jednou z úloh imunitního systému je ochrana organismu před nebezpečnými cizorodými látkami. Imunita alergického organismu však považuje některé běžné složky našeho okolí (alergeny) za ohrožující a začne se při kontaktu s nimi přehnaně bránit. Výsledkem této přemrštěné reakce je alergický zánět, který je vlastní podstatou alergických onemocnění a příčinou jejich projevů.

Alergický zánět postihuje nejčastěji:

* oční spojivky – s projevy alergického zánětu spojivek (konjunktivitidy),
* sliznici dýchacích cest – s projevy alergické rýmy a/nebo alergického průduškového astmatu,
* kůži – s projevy atopického ekzému,
* může ale postihovat i další orgány – například sliznici střev s projevy potravinové alergie.

Alergická reakce probíhá ve dvou základních fázích:

1. Při prvním kontaktu (např. vdechnutí pylu přítomného ve vzduchu) dochází k tzv. fázi senzibilizace. Imunitní systém začne považovat pylová zrna za antigen, který ohrožuje integritu organismu. Zahájí produkci protilátek alergického typu (IgE) proti tomuto alergenu.
2. Během každého následujícího kontaktu s daným alergenem se pak rozvíjí druhá fáze – vlastní alergická reakce s projevy alergického zánětu.

Pylová alergie

Pylová zrna jsou semínka některých rostlin, jednotlivá zrna pylu nejsou viditelná pouhým okem (mají přibližně velikost mezi 15 a 60 µm), takže je se vzduchem velmi snadno vdechneme. Pylové zrno obsahuje množství rozličných bílkovin – alergenů, proti kterým může být namířena alergická reakce.
Pylová alergická rýma je důsledkem reakce na pylová zrna nesená větrem. Se vzduchem je vdechujeme a dostanou se též do kontaktu se spojivkami očí. Částice větší než 10 µm se zachytí na sliznici nosu a nedojdou dále v dýchacích cestách. Menší částice pronikají dál, do dolních dýchacích cest. Do průdušek pronikají částice o velikosti 3–5 µm.

Alergická rýma se opakuje každoročně ve stejnou roční dobu – tedy v době, kdy jsou ve vzduchu obsažena v dostatečné koncentraci ta pylová zrna, na která je daná osoba alergická.

Rozlišují se 2 typy pylových zrn:

* Větrosprašné pyly mají menší a lehká zrna. Na ostatní rostliny jsou přenášena vzduchem a vítr je může zanést i na velkou vzdálenost. Tento typ pylových zrn je většinou původcem pylové alergie.
* Hmyzosprašné pyly mají větší a těžší zrna, která jsou přenášena hmyzem, v ovzduší se nevyskytují, anebo jen v malých koncentracích. Nejsou proto obvykle vyvolavateli pylové alergie, a pokud, tak pouze v bezprostředním kontaktu (např. přímo pod stromem, nebo v blízkosti dané rostliny).

Podle časového výskytu se pyly dělí na:

* jarní pyly – pyly dřevin a stromů (např. bříza, habr, olše, vrba, líska, javor, dub…),
* letní pyly – pyl trav a obilí (jílek, bojínek, lipnice, srha, kostřava, merlík, žito…),
* podzimní pyly – pyly pozdních trav neboli bylin (pelyněk, ambrozie, jitrocel, jetel, vojtěška…).

Základní informace o době výskytu jednotlivých pylů lze nalézt v pylovém kalendáři, který je k dispozici v ambulanci alergologa. Průběžné informace v pylové sezoně poskytuje každoročně Pylová informační služba (PIS) se sídlem v Brně.

Projevy pylové alergie často připomínají příznaky nachlazení: vodnatá rýma s podrážděním nosu (štípání a svědění v nose, kýchání, opuchlý nos; někdy dominuje pocit ucpaného nosu – nosní blokáda – nad sekrecí; snížení čichu), svědění a slzení očí, zarudnutí očních spojivek, pocit písku v očích; k dalším možným projevům pylové alergie patří kašel, pocit ztíženého dýchání nebo hvízdavé dýchání. Tyto obtíže pak ukazují na přidružené průduškové astma.

POZOR: Až 50 % pacientů trpících alergickou rýmou má také průduškové astma. Alergická rýma představuje významný rizikový faktor pro rozvoj astmatu (6).
Alergická rýma se zřídka vyskytuje izolovaně. Je ji vždy třeba považovat za součást celkového alergického onemocnění. Podle doporučení iniciativy ARIA (Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma) je třeba u pacientů s alergickou rýmou vždy myslet na astma a aktivně vyhledávat jeho možné příznaky (3, 4).

Léčebná opatření

Atopie – tedy dispozice k alergickému onemocnění – je geneticky daná vloha, které nelze jejího nositele zbavit. Je možné ale projevy alergie významně snížit, v některých případech až potlačit.

Toho lze docílit režimovými opatřeními, tj. omezeními kontaktu s příčinnými alergeny. Pylová zrna jsou ve vzduchu přítomna zejména za slunných dnů. V deštivých a oblačných dnech je množství pylu v ovzduší nižší. Za větrného počasí může být pyl nesen vzduchem i na kilometry vzdálená místa. Doporučovaná režimová opatření jsou:
* v suchém a slunném počasí neprocházet polem nebo loukou, v plné pylové sezoně venkovní aktivity omezit,
* nesekat trávník,
* v pylové sezoně nejezdit v autě s otevřenými okénky,
* nosit sluneční brýle a po návratu domů se osprchovat a převléknout (na oděvu ulpívá velké množství pylových zrn),
* dovolenou volit na místech s nízkým výskytem pylů, např. u moře, nebo na horách,
* sledovat v médiích oblastní pylové zpravodajství.

Druhým způsobem, jak zmírnit projevy alergie, je medikace:
Úlevová léčba spočívá v podávání léků, které potlačují obtíže vyvolané alergií. V průběhu pylové sezony je každoročně třeba užívat lokální (nosní a oční kapky) i celkově podávané léky. Antihistaminika blokují účinek histaminu uvolňovaného v průběhu alergické reakce. Některé moderní preparáty posledních generací mají již i protizánětlivý účinek ve smyslu potlačení alergického zánětu. Lokální kortikosteroidy hojí alergický zánět na sliznici. Jsou účinné a dobře snášené. Vazokonstrikční léky způsobují lokální stažení drobných cévek sliznice a tím napomáhají splasknutí otoku (lze je užívat pouze příležitostně, protože dlouhodobé užívání těchto preparátů ničí sliznici nosohltanu). Místo nich je možné užívat hypertonické solné roztoky, které šetrně a přitom účinně pomohou ke splasknutí otoku nosní sliznice na základě osmotického tlaku.

Alergenová imunoterapie je jedinou příčinnou léčbou alergií, která je k dispozici. Tato léčba patří do rukou odborných lékařů (alergologů). Lze ji podávat několika způsoby: podkožními injekcemi podávanými v ordinaci alergologa nebo ve formě sublinguální, kdy je alergenový roztok podáván po kapkách pod jazyk, kde musí být po dobu několika minut před spolknutím podržen. Tuto léčbu lze podávat doma, podle doporučení lékaře. V případě obou těchto forem se léčba užívá celoročně po dobu 3–5 let. V poslední době je k dispozici ještě třetí forma alergenové imunoterapie. Jde o sublinguálně podávané solubilní tablety s čistým alergenem.

Tato forma alergenové imunoterapie je podávána nikoli celoročně jako obě předchozí, ale před sezonou a po dobu pylové sezony. Aplikační schéma je oproti kapkové formě upraveno tak, že je celková kumulativní dávka aplikovaného alergenu shodná. Alergenová imunoterapie je nejúčinnější, je-li zahájena časně a aplikována pravidelně. Léčba sestává ze dvou fází: léčby iniciální, kdy je v krátkých intervalech podáván alergenový roztok o stoupající koncentraci alergenů a následné léčby udržovací, která spočívá v pravidelném podávání udržovací dávky. Tato léčba přináší snížení rizika rozšiřování spektra příčinných alergenů, snížení rizika přechodu alergické rýmy v průduškové astma, snížení či v některých případech dokonce potlačení příznaků alergie, snížení spotřeby protialergických léků (7).

Závěr

Pylová alergická rýma postihuje stále větší část populace. Odhaduje se přitom, že je velké množství lidí, trpících alergickou rýmou, kteří nejsou léčeni. Na druhou stranu je známo, že alergická rýma je významným rizikovým faktorem pro rozvoj bronchiálního astmatu a jedinou účinnou prevencí je právě řádná léčba alergického zánětu v horních dýchacích cestách. Při každé opakované rýmě (zejména pokud se opakuje ve stejnou část roku) je třeba myslet na možnost alergické rýmy a pacienta poslat k alergologickému vyšetření. V případě potvrzení této diagnózy pak zavést odpovídající léčbu, která je jedinou účinnou prevencí rozšíření alergického zánětu i na dolní dýchací cesty.


O autorovi: MUDr. Kateřina Kopecká Centrum alergologie a klinické imunologie, Nemocnice Na Homolce, Praha (Katerina.Kopecka@homolka.cz)

Dále čtěte: Jak se zbavit rýmy

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?