Pro Hanku to byl pochopitelně velký šok. Zvažovala, že bude muset opustit školu. Velmi jí pomohl její přítel, takže nakonec ve škole zůstala, ale chtěla by přejít na dálkové studium a začít pracovat. Přece jen má mnohem více starostí a povinností. Po úmrtí rodičů měla spoustu existenčních problémů (s bydlením, s financemi), které se, dá se říct, už se stabilizovaly. A většinu záležitostí už obstojně vyřešila, ale školu pořád zvažuje. Pochopitelně by ji ráda dodělala a oboru se věnovala. V sirotčím důchodu má přece jen jakousi pravidelnou finanční jistotu, ten by asi při dálkovém studiu nepobírala? Ale zase by mohla pracovat, což teď prý nemůže, když bere důchod? Její přítel je také studentem VŠ technického oboru. A v současné době se pokouší rozjet vlastní firmu spolu s bratrem a jejich společným kamarádem. Děkuji za odpověď, s pozdravem. Gabriela K.
Gabrielo, situace, do které se vaše kamarádka Hanka dostala, patří v životě k těm velmi náročným a zátěžovým. Podle vašeho dotazu usuzuji, že ji zvládá velmi dobře, a to i přes veškeré další okolnosti, které následovaly. A nyní stojí před další výzvou, jak se správně rozhodnout, aby vše dobře fungovalo a školu zdárně dostudovala.
Z důchodového pojištění jsou kromě starobních a invalidních důchodů poskytovány i důchody pozůstalostní – vdovský, vdovecký a sirotčí. Pokud mám shrnout obecné podmínky pro nárok na sirotčí důchod po zesnulém rodiči (nebo obou rodičích), je nutné, aby byly splněny zákonné podmínky. K těm patří úmrtí rodiče (osvojitele nebo osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů), současně má zemřelá osoba splnit podmínky pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu ke dni smrti (nebo daný důchod již pobírala či došlo k úmrtí v důsledku pracovního úrazu) a dítě je nezaopatřené.
A právě podmínka nezaopatřenosti je v tomto případě velmi důležitá, protože jednoho dne skončí uplynutím doby (dovršením hranice věku 26 let) či změnou získaného sociálního statusu (zakončením studia). V § 20 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění je uvedeno, že za nezaopatřené dítě se pro důchodové účely považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26 let, jestliže: a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání § 21–23), b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.
Souvislosti mezi výplatou sirotčího důchodu a přivýdělkem se posuzují jinak u denního studia a jinak u ostatních forem studia (dálkové, distanční, večerní a kombinované). Detailní informace a možnosti pro konkrétní případ je vhodné konzultovat na pracovišti České/Okresní správy sociální zabezpečení (ČSSZ, OSSZ).
Při denní formě studia, tedy při soustavné přípravě dítěte na budoucí povolání, není problém pobírat sirotčí důchod a pracovat. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách v České republice (případně v zahraničí při splnění podmínek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR). Pokud je osoba mladší 26 let a studuje denní formou studia, může mít během této doby neomezený příjem a neztrácí nárok na sirotčí důchod. Každoročně pak dokládá místně příslušné OSSZ potvrzení o studiu, které vydává kmenová škola (studijní oddělení).
U ostatních forem studia je tomu tak, že podle § 21 zákona o důchodovém pojištění nemá osoba nárok na sirotčí důchod (při dálkovém, distančním, večerním a kombinovaném studiu), je-li v této době výdělečně činná a z tohoto příjmu odvádí sociální pojištění. Nebo pokud pobírá v tuto dobu podporu v nezaměstnanosti či rekvalifikaci. Jaké jsou tedy možnosti přivýdělku, aby student nepřišel o výplatu sirotčího důchodu? Jedna z možností je pracovat na dohodu o provedení práce (DPP). Je zapotřebí dát si pozor na rozdíl v dohodách, protože z dohody o pracovní činnosti (DPČ) se již sociální pojištění odvádí. Pracovat tedy na základě dohody o pracovní činnosti a pobírat sirotčí důchod není při této formě studia možné. Další možnost je zajistit si příjem jako osoba samostatně výdělečně činná (u studentů je považována za vedlejší činnost). Ale pozor, i zde je podmínka, že zisk z takové výdělečné činnost nepřekročí určitou hranici (cca 62 000 Kč/rok), ze které je odváděno sociální pojištění.
Doporučuji tedy vaší kamarádce, aby si dobře zvážila jednotlivé klady a zápory rozhodnutí. Vysoké školy mají pro své studenty k dispozici bezplatná poradenská centra, která poskytují rady v oblasti profesní, psychologické a sociálněprávní. Přeji vám oběma mnoho úspěchů při studiu.
Odkazy na organizace Česká správa sociálního zabezpečení www.cssz.cz
Legislativní rámec • zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění
R