Ve spádové oblasti našeho pracoviště, Centra pracovního lékařství Pardubické krajské nemocnice, se nachází velký chemický závod, v němž se v minulosti 2-naftylamin zpracovával. Skupina pracujících, kteří s touto látkou přišli do styku, včetně těch, kteří z podniku již odešli, je dlouhodobě sledována na našem pracovišti v rámci následných preventivních prohlídek.
Na podkladě seznamu exponovaných osob, zaslaného personálním oddělením podniku na naše pracoviště, zahájili nelékařští zdravotničtí pracovníci činnost směřující k vyšetření těchto osob naším pracovištěm. Jednalo se o zvaní exponovaných k následným preventivním prohlídkám. Jde o činnost, při které vždy záleží na přesném plánování, organizaci, vedení, spolupráci celého týmu nelékařských zdravotnických pracovníků a na spolupráci s lékaři našeho pracoviště.
Výsledky sledování
Cílem našeho sledování bylo zjistit základní údaje o exponovaném souboru, zejména co se týká expozice 2-naftylaminu. Mimoprofesními vlivy jsme se zabývali jen okrajově. Souvisí to kromě jiného s tím, že pro posuzování nemoci z povolání jsou rozhodující informace o vlivu práce a pracovního prostředí, nikoli o vlivech ze soukromého života.
Zjistili jsme, že celkem 675 pracovníků, převážně dělnických profesí, bylo v rozmezí let 1957–2002 zaměstnáno v chemickém závodu v provozu vyrábějícím organická barviva. Z uvedených 675 osob se podařilo do roku 2012 vyšetřit 329 osob. U 10 mužů a 1 ženy byl prokázán karcinom močového měchýře a onemocnění bylo postiženým uznáno jako nemoc z povolání. Soubor sledujeme od roku 2000 (graf 1).
Navíc však od roku 1995 do roku 2003 byla u všech pracovníků v rámci periodických preventivních prohlídek prováděna cytogenetická analýza lymfocytů periferní krve. Uvedené vyšetření bylo prováděno v laboratoři genetické toxikologie Centra pracovního lékařství Pardubické krajské nemocnice, a. s. Podle výsledků, které ukazovaly na zvýšenou genotoxickou zátěž, byla celá skupina zařazena do zvýšeného genotoxického rizika. U pracovníků, kteří byli přeřazeni na jiný provoz, došlo k poklesu výsledného procenta aberantních buněk, což by mohlo svědčit o tom, že na zvýšení výskytu patologických buněk se skutečně podílelo pracovní prostředí. Provedli jsme 357 vyšetření u celkem 185 osob (graf 2).
Zpracovali jsme základní charakteristiky sledovaného souboru. U 675 exponovaných osob jsou doloženy údaje o expozici. Průměrná délka expozice u mužů činila 18 let (v rozmezí méně než 1 rok až 38 let), u žen byla průměrná délka expozice 2 roky (v rozmezí méně než 1 rok až 31 let). Průměrný věk v době nástupu do rizikového provozu činil u mužů 22 let (17–56 let), u žen 21 let (17–56 let) (graf 3).
Podařilo se nám též získat řadu konkrétních údajů o sledování pracovního prostředí provozu hygienickou službou.
U 11 osob, a to u 10 mužů a 1 ženy, byl již diagnostikován karcinom močového měchýře (1,6 % exponovaného souboru). Ve třech případech se přitom jednalo jak o expozici 2-naftylaminu, tak benzidinu, který je též karcinogenní. Průměrná délka expozice u postižených byla 10 let (méně než 1 rok až 30 let), průměrný věk v době nástupu do rizikového provozu činil 31 let (21–49 let). Průměrná latentní perioda, tzn. časový odstup mezi počátkem expozice a zjištěním nádoru, činí 17 let (méně než 1 rok až 43 let).
Závěr
To vše potvrzuje i náš názor o prolongovaném účinku 2-naftylaminu jako karcinogenu, který se opírá i o četné údaje v nám dostupné literatuře. Dosavadní výsledky sledování a údaje v literatuře, které se týkají chemických karcinogenů, nás upevňují v přesvědčení o nutnosti soubor dále dlouhodobě sledovat. V souladu s literárními údaji již máme podchycené případy rakoviny močového měchýře s výrazně dlouhou dobou latence od počátku expozice. S ohledem na současnou věkovou strukturu sledovaného souboru máme za to, že další výskyt nádorů močového měchýře, který se přirozeně vyskytuje ve starších věkových skupinách, můžeme teprve očekávat. Doba, po kterou soubor sledujeme, je z hlediska zkoumané problematiky též zatím krátká (12 let). Soubor je tedy třeba nadále monitorovat.
Kromě toho se potvrdila také zkušenost našeho pracoviště získaná při následných preventivních prohlídkách skupin pracujících exponovaných jiným karcinogenům. Jedná se o velké obtíže spojené se zvaním pacientů (kteří často nechápou nutnost dlouhodobého sledování) k prohlídkám a udržením jejich dlouhodobé spolupráce. Jedinou možností, jak udržet zájem pacientů o spolupráci, je systematická, trpělivá a opakovaná informační, edukační a motivační práce zdravotnických pracovníků – lékařů i všeobecných sester. První zdroj informací pro pacienta ovšem většinou představuje právě všeobecná sestra. Základem je tedy důkladné proškolení středně zdravotnického personálu vedoucím pracovníkem.
**
LITERATURA A ZDROJE
Archivní záznamy z KHS Pardubického kraje, Pardubice od roku 1997–2003.
Statistické údaje z laboratoře genetické toxikologie Centra pracovního lékařství v Pardubické krajské nemocnice, a. s., Pardubice.
Seznam zaměstnanců Synthesia a. s. Semtín, Pardubice z provozu MPIII.
Zdravotní dokumentace dispenzarizovaných pacientů Centra pracovního lékařství v Pardubické krajské nemocnici, a. s., Pardubice.
CASSIDY, L. D. et al. American Journal of Industrial medicine. The Drake health Registry Study: Cause- Specific Mortality Experience of Workers . Patentially Exposed to Beta – Naphtylamine. 1. vyd. 1. 9. 2003, [44:282-290], ISSN 0271-3586.
COHEN, S. M. et al. Scand. Journal of Urol Nephrol Suppl. Epidemiology and Etiology of Prenalignant and Maligmant Urothelial Changes. 1. vyd. 2001, [205:102-115], ISSN 0300-8886.
MIYAKAWA, M. et al. International Journal of Urology. Reevaluation of the latent period of blader cancer in dyestuff – plant Woreks in Japan. 1. vyd. 2001, [8:423-430], ISSN 0300-8886.
Souhrn Cílem práce bylo zmapovat výchozí údaje o rozsáhlém souboru pracujících osob, které byly v minulosti vystaveny expozici 2-naftylaminu. Jde o látku, která je prokázaným lidským karcinogenem skupiny 1 podle IARC. Dále je popsán proces, kterým byl specializovaným pracovištěm tento soubor osob podchycen, a to za účelem provádění preventivních prohlídek. Klíčová slova: 2-naftylamin, karcinogen, karcinom močového měchýře, dispenzarizace
Graf
Graf 1: Zobrazení počtu dispenzarizovaných osob v letech 2000–2012 v procentech
Graf 2: Srovnání počtu získaných aberací mezi osobami pracujícími v riziku 2-naftylaminu a kontrolami v letech 1995–2003
Graf 3: Zobrazení věku žen a mužů v době nástupu do rizikové práce
O autorovi| Helena Kusínová vrchní sestra, Centrum pracovního lékařství, Pardubická krajská nemocnice, a. s. (helena.kusinova@nemocnice-pardubice.cz)