Do slovenského zdravotnictví směřuje z veřejných zdrojů v přepočtu 5,7 procenta výkonu ekonomiky, zatímco ve zmíněných zbylých zemích visegrádské čtyřky (V4) to je 5,1 procenta.
"Výsledky slovenského zdravotnictví ovšem neodpovídají výdajům. Na Slovensku připadá ročně na 100.000 obyvatel až 168 úmrtí, která by mohla být odvrácena včasnou a efektivní zdravotní péčí. V ostatních zemích V4 je takových úmrtí ročně 145 na 100.000 obyvatel," uvedli analytici. Dodali, že Slovensko zaostává za sousedy i v očekávané délce života obyvatel.
Horší výkonnost slovenského zdravotnictví způsobuje podle analýzy neefektivní vynakládání peněz. Slovensko má ve srovnání s jinými zeměmi vysoké výdaje na léky, diagnostiku a vyšetření u specialistů. Naopak málo peněz jde například na dlouhodobou péči o pacienty či na prevenci. Analytici spočítali možné úspory na 542 milionů eur ročně (13,8 miliardy Kč), což je částka, kterou by bylo možné využít v podfinancovaných částech zdravotnictví. V zemi také chybí nejméně 3600 zdravotních sester.
Slovenská vláda letos v září, jen pět měsíců před plánovanými parlamentními volbami, schválila návrh velké reformy nemocnic. Kabinet premiéra Petera Pellegriniho si od ní slibuje zlepšení péče o pacienty. Tento týden ale slovenská ministryně zdravotnictví Andrea Kalavská materiál z jednání sněmovny krátce před hlasováním stáhla. Důvodem bylo, že reforma nemá podporu ani celého poslaneckého klubu nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie, která Kalavskou do křesla ministryně zdravotnictví navrhla.
V uplynulých letech se debata ohledně nelichotivého stavu slovenského zdravotnictví týkala i platů lékařů a zdravotních sester, z nichž řada v minulosti odjela pracovat do zahraničí včetně Česka. Slovenští lékaři si v roce 2011 podáním hromadných výpovědí vynutili od vlády zvýšení platů.