Smithův-Lemliho-Opitzův syndrom

Smithův-Lemliho-Opitzův syndrom (SLOS) je dědičné autozomálně recesivní onemocnění (Kovács, 2007). Je to závažné onemocnění, jehož příčinou je vrozená porucha metabolismu cholesterolu a tím jeho nízké hodnoty. Syndrom byl poprvé popsán v roce 1964 autory D. W. Smithem, L. Lemlim a J. M. Opitzem (Smith et al.; Opitz et al.; In Parnes, 1990). Ve většině zemí světa je SLOS po cystické fibróze a fenylketonurii třetí nejčastější dědičnou metabolickou poruchou (Kozák et al., 2000). SLOS se považoval a považuje za typický malformační syndrom charakterizovaný kraniofaciálními, končetinovými anomáliemi, abnormálním vývinem genitálu u chlapců, celkovým neprospíváním, mentální retardací a mnoha dalšími anomáliemi vnitřních orgánů. SLOS je nejčastějším onemocněním ze všech poruch biosyntézy cholesterolu, a to na jejím posledním kroku (Bzdúch, Behúlová, Kozák, 2007). Cholesterol je esenciálním metabolitem, který sehrává nezastupitelnou roli v mnoha buněčných procesech a také při vývoji plodu. Nedostatek cholesterolu ohrožuje integritu jedince a při závažných defektech jeho syntézy dochází nejen k malformacím a anomáliím různých orgánů, ale i k smrti v raném věku života. Cholesterol se do organismu dostává z externích zdrojů potravou nebo se může syntetizovat přímo v buňkách jednotlivých tkání. V plazmě i tkáních se při SLOS nacházejí zvýšené hladiny 7-dehydrocholesterolu, jeho izomeru 8-dehydrocholesterolu. Hladina celkového cholesterolu je u většiny pacientů snížená (Salen et al.,