Vzhlížela k němu a ovlivnilo ji to v dalším směřování a působení. Anežka už je nějakou dobu doma, ale od pobytu v LDN má svůj velký plán. Založit nebo se alespoň podílet na vzniku sociální firmy, která by zaměstnávala zdravotně postižené. Upřímně jsem si myslela, že ji tahle aktivita opustí, že ji odradí různé překážky, ale zjistila jsem, že jakákoli překážka je pro ni velkou výzvou. Prostudovala si nějaké materiály, 2krát týdně ji vozíme do chráněné dílny ve vedlejším městě, kde se snaží získat informace a kontakty na podobně smýšlející lidi. Abych to zkrátila, přesvědčila nás a chceme jí pomoct. Můj manžel měl přes 20 let firmu s 10–15 zaměstnanci. Já stále pracuji zhruba stejnou dobu jako účetní. A maminka Anežky dělala celý život s dětmi (jako družinářka, vychovatelka v internátě, asistentka ve škole). Takže základ by byl, ale přece jen chceme více informací, kam se obrátit, jak začít. O sociálním podnikání a případném založení sociální firmy nemáme nikdo pořádné informace.
Blanka S.
Paní Blanko, pro rozhodnutí provozovat sociální firmu je určitě velmi důležité získat si dostatek informací a kontaktů. Velmi cenné jsou i konkrétní zkušenosti od stávajících organizací a firem. Opravdu nestačí jen samotný zájem a nadšení, je to i o zodpovědnosti, vytrvalosti a každodenním překonávání překážek.
Sociální firma je určitě šance pro osoby znevýhodněné na trhu práce, které jsou ohroženy sociální exkluzí (vyloučením). Jedná se o osoby se zdravotním postižením, mladistvé opouštějící ústavní zařízení nebo pocházející ze sociálně slabých/znevýhodněných rodin, osoby bez přístřeší nebo po výkonu trestu, osoby drogově závislé, oběti trestné činnosti, ale i osoby, které jsou déle než rok bez zaměstnání. Sociální firma je součástí sociální politiky státu.
Podmínky tohoto typu podnikání lze dobře přiblížit skrze principy, které formuloval profesor Muhammad Yunus, laureát Nobelovy ceny a propagátor sociální ekonomiky. Jde o bangladéšského ekonoma a bankéře, jehož úspěch je postaven na konceptu tzv. mikroúvěrů, kdy poskytoval drobné úvěry chudým podnikatelům v Grameen Bank. Cílem sociálního podnikání není maximalizace zisku, ale odstranění chudoby nebo řešení problémů (v oblasti vzdělávání, zdravotního stavu obyvatel, přístupu k technologiím, životního prostředí atp.), které mohou ohrožovat společnost. Podnikání musí být finančně a ekonomicky udržitelné. Investoři zpětně získávají pouze vlastní vklad a zisk není rozdělován mezi majitele, podílníky, akcionáře.
Zisk je reinvestován do rozvoje a modernizace společnosti, lidského kapitálu. Podnikání je udržitelné také z hlediska ekologického, zaměstnanci pracují za tržní mzdu v příznivých pracovních podmínkách.
V roce 1996 byla na valné hromadě konané v Linci společností CEFEC (Evropská konfederace sociálních firem a družstev) stanovena definice sociální firmy. Je chápána jako komerční společnost, která vytváří práci pro osoby se zdravotním postižením nebo jinou formou znevýhodnění na pracovním trhu a která pomocí tržně orientovaných produktů a služeb dosahuje sociálních cílů. Minimálně 25 % zaměstnanců jsou osoby se zdravotním postižením nebo s jiným znevýhodněním a každý zaměstnanec obdrží spravedlivou tržní mzdu, která odpovídá jeho pracovnímu nasazení a jeho produktivitě. Práce má být vykonávána stejným způsobem od pracovníků s postižením jako od pracovníků bez postižení/znevýhodnění. Všichni mají mít v takové firmě stejná práva a povinnosti.
Pro sociální podnikání tedy není zisk hlavním cílem. Sociální firmy působí na běžném trhu a jsou konkurenceschopné, podnikají za sociálním účelem, kladou značný důraz na svou společenskou odpovědnost a reinvestují zisk zpět do podnikání. Sociální podnik zdůrazňuje sociální rozměr podnikání a tak naplňuje veřejně prospěšný cíl. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – sociálního, ekonomického a environmentálního (vztahu lidstva k životnímu prostředí). Sociální podniky působí ve všech sférách hospodářství a na rozdíl od běžných podniků, založených na maximalizaci zisku, důsledně dodržují etické principy podnikání včetně principu rovných příležitostí.
Sociální podniky se zapojují do spolupráce s organizacemi, jež se podporou znevýhodněných osob zabývají a často samy provozují občanská sdružení či obecně prospěšné společnosti.
Sociální podnik musí mít alespoň 50 % příjmů ze svého podnikání, jelikož však zaměstnává znevýhodněné jedince a mnohdy spolupracuje s neziskovými organizacemi, může získat podporu i z veřejných zdrojů. Je možné žádat i o dotace z ESF například na tzv. sociální podnikání, otázkou je úspěšnost předkladatelů v jednotlivých výzvách. Samozřejmě je také možné využívat firemního a sponzorského dárcovství. Navíc výhodou pro případného zaměstnavatele, který zaměstná znevýhodněné osoby, je možnost získat podporu na zřízení a provoz takového pracovního místa od místně příslušného úřadu práce.
Sociální podnikání jako fenomén 21. století je tématem řady mezinárodních konferencí, které se pořádají v rámci strukturálních fondů EU. V Praze se konala v dubnu 2009 mezinárodní evropská konference, kde bylo ústřední téma „Sociální ekonomika a podnikání pro Evropu 21. století“.
K zajímavým zdrojům informací se můžete dostat také přes Chartu sociálního podnikání a zaměstnávání OZ P (osob se zdravotním postižením), která sdružuje různé subjekty/členy, k těm významným patří: * Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených České republiky * Svaz český a moravských výrobních družstev * Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Pokud hledáte konkrétní sociální podniky, tak k zakládajícím členům platformy sociálních podniků v ČR patří: * Café Rozmar (www.cafe-rozmar.cz – Rozmarýna o. p. s.), * Café Therapy (www.cafe-therapy.cz – Sanan im Charity Services, s. r. o.), * kavárna Vesmírna (www.vesmirna.cz – Máme otevřeno o. s.), * Jůnův statek a Zahrada (www.junuvstatek.cz nebo www.fokus-praha.cz – Fokus Praha, o. s.), * cukrárna Cukrárna (www.cukrarna-cukrarna.cz – Cukrárna), * Modrý domeček Řevnice (www.os-naruc.cz – Náruč o. s.).
Myslím, že tito konkrétní zaměstnavatelé jsou asi nejblíže vašim představám a mohou vám poskytnout řadu praktických zkušeností s provozem, administrativou, ale i zkušenosti se speciálními potřebami svých zaměstnanců.
S pozdravem
O autorovi| Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice