Zřejmě z tohoto důvodu je HBOT doposud na okraji zájmu medicínských odborností, které mají z jejího terapeutického potenciálu v současnosti prokazatelný benefit, např. chirurgie, neurochirurgie, neurologie, ARO nebo vnitřní lékařství (diabetická noha, komplikovaně se hojící rány, vředová choroba předkolení, infekce centrálního nervového systému a podobně).
Přehled specifických úloh sestry v HBOT
Sestra musí kromě standardních kompetencí řešit také velmi specifické situace typické pro práci v HBOT. Této problematice se již téměř dvě desetiletí věnují sestry specialistky HBOT v USA, čímž se postupně optimalizují ošetřovatelské standardy v uvedené medicínské oblasti (Lahrson-Lohr, Norvell, 2002). Na základě vlastních zkušeností a studia literárních zdrojů (Kmecová a kol., 2007) jsme sestavili konkluzi specifických ošetřovatelských činností v HBOT. Tyto intervence jsou nedílnou součástí léčby HBOT a za žádných okolností není možné je také z forenzních důvodů opomenout v poskytování ošetřovatelských výkonů. Optimální situace nastává při integraci těchto specifik do standardů práce sestry u jednotlivých diagnóz léčených HBOT. Jsou tak stanovena kritéria, kterými můžeme objektivně hodnotit a kontrolovat kvalitu ošetřovatelské péče (Farkašová a kol., 2009).
Specifika práce sester v HBOT : 1. Sestra je odpovědná za přípravu pacienta na expozici HBOT – pacient musí být oblečen do oděvu z čisté bavlny, nesmí mít u sebe hořlavé a potenciálně výbušné látky, v komoře by měl mít s sebou malou láhev s neperlivou vodou a něco malého k jídlu.
2. Sestra musí být před expozicí obeznámená se způsobem ošetření ran léčených pacientů kvůli vyššímu riziku krvácení v prostředí HBOT. Na rány se přikládají výlučně vodní roztoky bez elastických obinadel, masti jsou vyloučeny pro možnost vzniku exploze při kontaktu s kyslíkem. 3. V průběhu expozice se nepoužívají inhalační anestetika. Jestli je jejich využití nezbytně nutné, nesmí být hořlavá a výbušná ani za zvýšeného tlaku a aplikace je možná výlučně ve vícemístných hyperbarických komorách. 4. Při podávání infuzních roztoků v hyperbarické komoře vzniká při kompresi v infuzní láhvi přetlak, čímž se zrychluje jeho průtok, při dekompresi roztok vytéká přes odvzdušňovací hadičku. Sestra proto musí neustále sledovat rychlost průtoku, výšku hladiny roztoku v kapací komůrce a podle aktuální situace provádět jejich mechanickou regulaci. 5. Před vložením infuzní láhve do podávacího tunelu v plášti komory je třeba gumovou zátku propíchnout dlouhou jehlou (zasahuje nad hladinu roztoku), při přetlaku tak nebude vpáčená dovnitř.
6. Při léčbě popálenin obličeje a krku sestra použije u pacienta ve vícemístné hyperbarické komoře po konzultaci s lékařem místo oronazální masky průhlednou kuklu, resp. léčba proběhne v jednomístné komoře.
7. U pacienta s endotracheální trubicí musí být před expozicí těsnicí manžeta naplněna vodou pro zabezpečení jejího stálého objemu v průběhu HBOT bez rizika ruptury průdušnice pacienta. Po ukončení expozice sestra vodu vymění za vzduch.
8. Při zavedené drenáži hrudníkové dutiny sestra umístí volný konec drénu pod vodní hladinu a neustále monitoruje jeho plnou průchodnost. 9. U pacienta s redonovou drenáží je drén
v izokompresní fázi odsávaný, v kompresní a dekompresní fázi je zapotřebí jej uzavřít. 10. Pacient s implantovanou inzulinovou pumpou ji musí mít před expozicí vyprázdněnou a zavřenou. Po ukončení HBOT sestra pumpu opět naplní inzulinem při běžném atmosférickém tlaku.
11. Sestra vhodným psychologickým působením eliminuje úzkost pacienta vyvolanou pobytem v uzavřeném prostoru hyperbarické komory a poskytne mu přiměřené informace o průběhu expozice.
12. Kontinuálním sledováním a cílenými radami sestra u pacienta eliminuje riziko barotraumatu, poškození plic, ušního bubínku, obličejových dutin nebo vznik embolie v průběhu HBOT (Valsalvův nebo Toynbeeho manévr). 13. U pacientů s akutní nekrotizující infekcí měkkých tkání sestra před expozicí HBOT zkontroluje ve zdravotní dokumentaci záznam o aktuální hodnotě draslíku v séru pacienta jako prevenci výskytu dysrytmií a údaj oznámí službu konajícímu lékaři. 14. Před zahájením expozice se sestra podílí na eliminaci, resp. zmírnění akutní nebo chronické bolesti pacienta podle ordinace lékaře.
15. Sestra se ve spolupráci s lékařem aktivně účastní managementu pacientů s neurologickými projevy u vybraných diagnóz
(otrava oxidem uhelnatým, vzduchová embolie, akutní infekce centrálního nervového systému apod.). 16. Sestra striktně dodržuje v průběhu expozice design tzv. ponorových tabulek, čímž snižuje riziko vzniku komplikací plynoucích z působení koncentrovaného kyslíku při vyšším tlaku a jeho potenciální toxicity.
Závěr
HBOT skýtá množství doposud nevyužitých možností na zlepšení zdravotního stavu, resp. vyléčení pacientů, kteří profitují z poskytování moderní komplexní zdravotnické péče včetně HBOT. Uvážíme-li perspektivy výzkumu v oblasti nových ošetřovatelských a lékařských intervencí v této části medicínské praxe, metoda disponuje také významným potenciálem vést k zásadnímu odbornému a vědeckému růstu všech zdravotnických pracovníků v HBOT.
**
Literatura
FARKAŠOVÁ, D. a kol. Ošetrovateľstvo – teória. 3. dopl. vyd. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 2009. 245 s. ISBN 978-80-8063-322-6.
HARCH, P.; MCCULOUGH, V. The Oxygen Revolution. New York: Hatherleigh Press, 2007. 256 s. ISBN 978-157826-237-3.
KMECOVÁ, A.; ŠANTA, M.; ARVAY, Ľ. Úlohy sestry pri hyperbarickej oxygenoterapii. [online]. 2007. [cit. 2013.04.01.] Dostupné na WWW: <http://unipo.sk/public/media/files/ docs/fz_veda/svk/dokument_81_29.pdf> LAHRSON-LOHR, V.; NORVELL, H. C. Hyperbaric Nursing. Flagstaff: Best Publishing Company, 2002. 400 s. ISBN 978-1-930523-00-3.
Souhrn
Práce sestry v hyperbarické oxygenoterapii je zásadním způsobem ovlivněna specifickým pracovním prostředím hyperbarické komory. Standardní ošetřovatelské intervence jsou proto kombinovány s výkony, které se nevyskytují v jiných oblastech ošetřovatelské péče. Klíčová slova: hyperbarická oxygenoterapie, specifické intervence sestry v HBOT
O autorovi| MUDr. Monika Palušková, MBA, Lekárska fakulta, Katedra všeobecného lekárstva, Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave