1Prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., 2, 3doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.,
1as. MUDr. Jaromír Mašata, CSc., 1MUDr. Kamil Švabík
1 Univerzita Karlova v Praze, 1. LF a VFN, Gynekologicko-porodnická klinika
2 Ústav pro péči o matku a dítě, Praha
3 Katedra gynekologie a porodnictví IPVZ, Praha
Klíčová slova
inkontinence moči u žen • standardizace terminologie • příznak • projev • stav
Inkontinence moči je nechtěný únik moči, který je objektivně prokazatelný a je pro ženu sociálním a hygienickým problémem(1, 2, 3).
Únik moči jinou cestou než uretrou se označuje termínem extrauretrální inkontinence.
Termínem inkontinence moči se označuje:
1. příznak (symptom) – tzn. pacientka konstatuje mimovolnou ztrátu moči,
2. projev (sign) – je objektivní průkaz ztráty moči,
3. stav (condition) – je urodynamický průkaz ztráty moči.
Močová inkontinence vzniká jako následek poruchy souhry vypuzovacího a uzávěrového mechanismu dolních močových cest. Některá sledování prokazují, že téměř 50 % žen má někdy obtíže s udržením moči.
Ad 1. Příznaky dolního močového traktu – LUTS (Lower Urinary Tract Symptoms)
Příznak (symptom) – je subjektivní hodnocení nemoci nebo změny stavu tak, jak je vnímá pacientka, její pečovatel nebo partner, a vede k vyhledání pomoci. Příznaky mohou být pacientkou sděleny bez předchozího dotazu nebo popsány až během pohovoru s lékařem. Jsou obvykle kvalitativní. Jen pomocí LUTS nelze definitivně určit diagnózu. Příznak může také vést k objevení jiných patologií než jen dysfunkce dolního močového ústrojí, například infekce močového ústrojí.
Ad 2. Projevy dysfunkce dolního močového traktu – LUTD (Lower Urinary Tract Dysfunction)
Projevy jsou pozorovány lékařem, včetně použití jednoduchých vyšetřovacích metod k potvrzení a kvantifikaci úniku moči.
Například klasickým projevem je pozorování odtoku moči při kašli. Dále lze použít např. mikční deník, kvantifikační testy (test vážení vložky – PWT), dotazníky pro hodnocení kvality života atd.
Ad 3. Urodynamická pozorování
Urodynamická pozorování: jsou pozorování prováděná v průběhuurodynamického vyšetření. Patří mezi ně např. mimovolná kontrakce detrusoru. Opět platí, že urodynamické pozorování může být podmíněno různými příčinami a nelze na jeho základě stanovit jednoznačně diagnózu onemocnění nebo poruchy. Jsou sdruženy s řadou příznaků a projevů, ale i s jejich nepřítomností.
Stav, podmínky (conditions)
Jsou určeny přítomností urodynamických pozorování spolu s charakteristickými příznaky či projevy nebo přítomností ne-urodynamických důkazů závažných patologických procesů nebo všech těchto charakteristik dohromady.
1. Příznaky dolního močového ústrojí – LUTS (Lower Urinary Tract Symptoms)
Poruchy jsou rozdělovány do 3 skupin: poruchy plnění, vyprazdňování a postmikční.
1.1. Poruchy plnění jsou pociťovány během plnící fáze močového měchýře a zahrnují denní a noční frekvenci močení
Zvýšení denní frekvence močení: pacientka si stěžuje na častější močení, než je jejím běžným zvykem. Tento termín je totožný s termínem polakisurie.
Nykturie: každé noční probuzení spojené s močením.
Urgence: náhlé a nepřekonatelné nucení na močení, které je obtížné odložit.
Močová inkontinence: jakýkoli nechtěný únik moči.
Pravá stresová inkontinence moči: je mimovolná ztráta moči během tělesné námahy, při kýchání či kašli.
Urgentní inkontinence moči: je mimovolná ztráta moči spojená či předcházená urgencí. Urgence může souviset se dvěma typy poruch funkce:
– hyperaktivní funkce detrusoru (motorická urgence),
– hypersenzitivita (senzorická urgence).
Smíšená močová inkontinence: je mimovolná ztráta moči sdružená s tělesnou námahou, kýcháním nebo kašlem spolu s urgencí.
Enuréza: označuje jakoukoli mimovolnou ztrátu moči. Pokud se používá k popsání inkontinence moči během spánku, vždy by se měla používat s přídavným jménem „noční“.
Neustálý únik moči: používáno pro stálý únik moči.
Jiné typy močové inkontinence: mohou se objevit například v průběhu sexuálního styku aj.
Vjemy z močového měchýře: dělíme je do 5 kategorií – normální, zvýšené, snížené, chybějící, nespecifické.
1.2. Poruchy vyprazdňování jsou poruchy průběhu močení
Zpomalený proud: pacientka udává sníženou rychlost vyprazdňování, zpomalení vyprazdňování oproti dřívějšímu stavu či v porovnání s ostatními.
Přerušovaný proud moči: je popisovaný pacientkou jako přerušování proudu v průběhu močení většinou opakovaně během jedné mikce.
Porucha iniciace: pacientka popisuje problémy s počátkem močení, vedoucí k oddálení zahájení již očekávané mikce.
Namáhavé močení: je popisováno pacientkou jako nutnost většího užití svalů k zahájení močení nebo ke zvětšení proudu moči.
Koncové domočování: prodloužené závěrečné domočení malého množství moči vedoucí až k dokapávání.1.3. Postmikční příznaky: jsou pociťovány ihned po močení
Pocit nekompletního vyprázdnění: jedná se o termín, který již sám vlastně popisuje pocity vnímané pacientkou po vymočení.
Postmikční únik: pacientka udává únik moči velmi krátce po vymočení typicky při vstávání z toalety (u mužů při odchodu z toalety).1.4. Příznaky sdružené se sexuálním stykem– rozlišit, kdy nastává únik moči: během průniku, během styku, při orgasmu.
1.5. Příznaky sdružené s prolapsem pánevních orgánů: pociťování „boule“, „..něco sestupuje“, event. bolesti v zádech. Patří sem i pacientkou uváděná nutnost digitální repozice prolabovaných orgánů k normálnímu močení a defekaci.
1.6. Bolest genitálu a dolních močových cest: bolest, nepohodlí a tlak je jen část z celého spektra abnormálních pocitů, které mohou být jednotlivcem pociťovány. Při charakterizování bolesti bychom měli uvádět její typ, frekvenci, dobu trvání, zhoršující či zlepšující faktory a její orgánovou lokalizaci podle rozdělení:
Bolest močového měchýře: je pociťována suprapubicky nebo retropubicky. Obvykle se zhoršuje s náplní močového měchýře a může přetrvávat po močení.
Uretrální bolest: je pociťována v močové rouře, pacientka označuje přímo uretru jako místo bolesti.
Vulvární bolest: je pociťována v okolí zevních rodidel.
Poševní bolest: je pociťována vnitřně nad introitem.
Perineální bolest: bolest mezi zadní komisurou a konečníkem.
Pánevní bolest: je hůře definována, je neurčitou bolestí s méně zřetelnou souvislostí s močením, a není lokalizována do konkrétního orgánu.
1.7. Genito-urinální bolestivý syndrom: různá kombinace symptomů, ale nemůže být použit k určení přesné diagnózy. Je chronický. Bolest je hlavní stížnost, dále si ale pacientka stěžuje na problémy s dolním močovým ústrojím, střevy a na problémy sexuální či gynekologické povahy.
1.8. Urgence: s/nebo bez urgentní inkontinence, často s častým močením během dne i v noci, může být též popisován jako urgentní syndrom, urgentně-frekventní syndrom nebo jako syndrom nadměrně aktivního močového měchýře.
2. Projevy dysfunkce dolního močového traktu – LUTD (Lower Urinary Tract Dysfunction)
Projevy jsou pozorovány lékařem, včetně použití jednoduchých vyšetřovacích metod k jejich potvrzení a kvantifikaci.
2.1. Měření frekvence, závažnosti a vlivu příznaků dolního močového traktu
Pacientka je požádána o zaznamenávání močení a s ním spojených příznaků po určité časové období, čímž získáváme velmi cenné informace. Záznam močení se zaměřuje na:
Mikční diagram: zaznamenává pouze počty mikcí během dne a noci nejméně za posledních 24 hodin.
Mikční objemový diagram (FVC – frequency volume chart): zaznamenává množství a čas mikce, během dne a noci nejméně za posledních 24 hodin.
Deník močového měchýře (bladder diary): zaznamenává počty mikcí a množství vymočené moči, epizody inkontinence, užívání vložek a další informace jako např. příjem tekutin, stupeň urgence a stupeň inkontinence.
Z těchto měření mohou být získány tyto údaje:
Denní frekvence močení: počet vyprázdnění během dne, který zahrnuje poslední vyprázdnění před spaním a první močení po probuzení.
Nykturie: počet vyprázdnění zaznamenaných během nočního spánku: každému vyprázdnění předchází a následuje spánek.
24hodinová frekvence: je celkový počet denních vyprázdnění a epizod nykturie během určeného 24hodinového období.
24hodinová produkce: je změřené nasbírané veškeré množství moči za 24 hodin. Obvykle je zahájeno ráno po prvém močení po probuzení a je ukončeno prvním močením po probuzení následujícího dne.
Polyurie: je definována u dospělého jako změřená produkce moči větší než 2,8 litru za 24 hodin.
Noční močový objem: je definován jako celkový vymočený objem moči v období mezi ulehnutím do postele s úmyslem spát a probuzením s úmyslem vstát.
Noční polyurie: je přítomna, když je ve 24hodinovém intervalu poměr v noci vymočené moči vyšší oproti dennímu výdeji (jako noc je běžně myšleno přibližně 8hodinové období, kdy je pacient v posteli).
Maximální objem močení: je největší objem moči vymočený během jednoho močení.
2.2. Lékařské vyšetření:je nezbytné při určení pacientek s poruchou funkce dolního močového traktu.
2.2.1. Abdominální: močový měchýř může být hmatán při abdominální palpaci nebo při suprapubickém poklepu. Suprapubický tlak či bimanuální vaginální vyšetření může vyvolat nucení na močení.
2.2.2. Perineální/genitální inspekce: umožňuje popis kůže, například přítomnost atrofie nebo exkoriace nebo jiné anatomické abnormity a pozorování inkontinence moči.
Močová inkontinence (projev): je definována jako únik moči, který je vidět v průběhu vyšetřování. Může být uretrální a extrauretrální.
Stresová močová inkontinence: je definována jako pozorovaný nechtěný únik moči z uretry, synchronně s námahou/úsilím, kýcháním nebo kašlem. Předpokládáme, že únik moči je zde spojen se zvýšením intraabdominálního tlaku.
Extrauretrální inkontinence moči: definována jako pozorovaný únik moči jinou cestou než uretrou.
Neurčený únik moči: pozorovaný nechtěný únik moči, který nemůže být zařazen na základě příznaků a projevů do žádné z výše jmenovaných skupin.
2.2.3. Vaginální vyšetření: umožňuje popis pozorovatelných a palpovatelných anatomických abnormit a určení funkce pánevního dna, jak je popsáno v ICS zprávě o prolapsu pánevních orgánů.
Prolaps pánevních orgánů: je definován jako pokles jedné nebo více částí jako jsou: přední stěna poševní, zadní stěna poševní, apex pochvy (cervix/uterus) nebo klenba poševní po hysterektomii. Nepřítomnost sestupu je označována stupněm 0, pokles a prolaps jsou pak označovány stupni I–IV. Sestup pánevních orgánů může být sdružen s močovou inkontinencí a jinými poruchami dolních cest močových a může být i příčinou maskování inkontinence moči.
2.2.4. Funkce svalů pánevního dna: je kvalitativně definována pomocí klidového tonu a síly volní nebo reflexní kontrakce, jako silná, slabá nebo chybějící. Můžeme též užít platný stupňový systém (Oxford 1–5). Kontrakce svalů pánevního dna může být hodnocena aspekcí, palpací, elektromyograficky nebo perineometricky. Hodnotit bychom měli sílu, dobu trvání kontrakce, změnu polohy svalu, opakovatelnost stahu.
2.2.5. Rektální vyšetření: umožňuje popis pozorovatelných a palpovatelných anatomických abnormit.
2.3. Vážení vložky (Pad testing): může být použito pro kvantifikaci ztrát moči.
3. Urodynamická pozorování a podmínky (conditions)
3.1. Urodynamická technika
Dvě základní metody urodynamického vyšetření jsou:
Klasické urodynamické vyšetření: běžně prováděné v urogynekologické ambulanci, obvykle zahrnuje arteficiální plnění močového měchýře.
Arteficiální plnění močového měchýře: je definováno jako plnění močového měchýře definovanou tekutinou a rychlostí plnění pomocí katétru.
Urodynamické vyšetření s mobilitou: je definováno jako funkční test dolních močových cest, většinou po přirozeném plnění močového měchýře a zachycuje každodenní aktivity pacientky.
Přirozené plnění je definováno jako naplnění močového měchýře běžnou produkcí moče, bez použití arteficiální tekutiny.
Plnící cystometrie zahrnuje měření následujících parametrů:
Intravezikální tlak: je tlak uvnitř měchýře.
Abdominální tlak: je tlak v okolí měchýře. V současné praxi se odhaduje z rektálního, vaginálního, méně často z extraperitoneálního tlaku. Současné měření abdominálního tlaku je nezbytné pro hodnocení intravezikálního tlakového záznamu.
Detrusorový tlak: je ta část intravezikálního tlaku, která je tvořena silami ve stěně měchýře (pasívní a aktivní). Stanoví se odečtením abdominálního tlaku od intravezikálního tlaku.
3.2. Plnící cystometrie
Termín „cystometrie“ je běžně užíván k popisu urodynamického vyšetření plnící fáze mikčního cyklu. Abychom se vyhnuli nejasnostem, jsou navrženy tyto definice:
Plnící cystometrie: je metoda, při níž se hodnotí vztah mezi tlakem a objemem močového měchýře během jeho plnění.
Fyziologická rychlost plnění: je definována jako plnící rychlost menší než předpokládané maximum. To je definováno jako tělesná hmotnost v kg dělená 4 a vyjádřeno jako ml/min.
Nefyziologická rychlost plnění: je definována jako plnící rychlost větší než předpokládané maximum (definice viz výše).
3.2.1. Vjemy z močového měchýře vnímané v průběhu plnící cystometrie
Vjemy (pocity) z močového měchýře je obtížné vyhodnocovat, protože jsou subjektivní povahy. Jsou určovány otázkami v průběhu plnění močového měchýře.
Normální vnímání močového měchýře:
První pocit při plnění močového měchýře: označujeme tak pocit prvního zaregistrování plnění močového měchýře pacientkou.
První nucení na močení: je pocit během plnící cystometrie, který by vedl pacientku k vymočení při vhodné chvíli, ale močení může být podle potřeby odloženo.
Silné nucení na močení: je definováno během plnící cystometrie jako nepřestávající nucení na močení bez obavy z úniku moči.
Zvýšené vnímání močového měchýře: je definováno v průběhu plnící cystometrie jako časnější vnímání plnění močového měchýře (nebo prvého nucení na močení) a/nebo časného silného nucení na močení, které nastane již při nízké náplni močového měchýře a přetrvává.
Snížené vnímání močového měchýře: je definováno v průběhu plnící cystometrie jako omezené vnímání močového měchýře.
Absence vnímání močového měchýře: je definována v průběhu plnící cystometrie jako nepřítomnost pocitů z močového měchýře.
Nespecifické vnímání močového měchýře: je definováno v průběhu plnící cystometrie jako individuální uvědomění si plnění močového měchýře, např. pocity plnosti či vegetativní příznaky.
Bolest močového měchýře: je samovysvětlující termín a během plnění močového měchýře je bolest abnormálním nálezem.
Urgence: během plnící cystometrie se jedná o náhlý a nepřekonatelný pocit na močení.
3.2.2. Detrusorová funkce v průběhu plnící cystometrie
Normální detrusorová funkce: umožňuje plnění močového měchýře s malou nebo žádnou změnou tlaku v močovém měchýři. Ani po provokaci se neobjevují nechtěné kontrakce detrusoru.
Hyperaktivní detrusor: je urodynamické pozorování typických nechtěných detrusorových kontrakcí během plnící fáze, které mohou vzniknout spontánně či mohou být vyprovokovány.
Inkontinence moči způsobená hyperaktivitou detrusoru: je inkontinence způsobená nechtěnou detrusorovou kontrakcí.
Hyperaktivní detrusor je možné také označit podle příčiny.
Neurogenní hyperaktivita detrusoru: při zjištěné závažné neurogenní příčině. Tento termín nahradil termín „detrusorová hyperreflexie“.
Idiopatická hyperaktivita detrusoru: nezjistíme příčinu nadměrné aktivity detrusoru. Tento termín nahradil termín „nestabilní detrusor“.
Provokující manévry: jsou definovány jako techniky používané v průběhu urodynamického měření k vyvolání detrusorové hyperaktivity, např. rychlé plnění, použití studené či kyselé tekutiny k náplni měchýře, změny polohy a mytí rukou.
3.2.3. Compliance během plnící cystometrie
Compliance (poddajnost): popisuje vztah mezi změnami objemu měchýře a změnami detrusorového tlaku. Vypočítá se jako podíl změny objemu změnou detrusorového tlaku. Je udávána v ml/cm H2O.
3.2.4. Kapacita močového měchýře: během plnící cystometrie
Cystometrická kapacita: je objem močového měchýře na konci plnícího cystometrogramu, kdy je obvykle již dovoleno močení. Cystometrická kapacita je součet vymočeného objemu a reziduální moči.
Maximální cystometrická kapacita: u pacientek s normálním vnímáním je objem, při kterém má pacientka silné nucení na močení a nemůže je dále odkládat. Při chybění pocitů je to objem, při kterém nastává únik tekutiny.
Maximální (anestetická) kapacita močového měchýře: je množství tekutiny změřené po naplnění v průběhu hluboké celkové nebo epidurální anestézie. Měly by být popsány přesné podmínky, za jakých ji bylo dosaženo: typ anestézie, rychlost plnění, doba plnění, tlak při naplněném močovém měchýři.
3.2.5. Uretrální funkce během plnící cystometrie
Uretrální uzávěrový mechanismus během plnění může být dostatečný nebo nedostatečný.
Normální uretrální uzávěrový mechanismus: udržuje pozitivní uretrální uzávěrový tlak během plnění močového měchýře, dokonce i při zvýšení intraabdominálního tlaku.
Inkompetentní (nedostatečný) uretrální uzávěrový mechanismus: způsobuje únik moči uretrou při nepřítomnosti detrusorových kontrakcí.
Relaxační uretrální inkontinence: je definována jako únik moči z důvodu relaxace uretry za nepřítomnosti zvýšeného intraabdominálního tlaku nebo nadměrné detrusorové aktivity.
Urodynamická stresová inkontinence: zaznamenaná během plnící cystometrie je definována jako nechtěný únik moči při zvýšení intraabdominálního tlaku za nepřítomnosti detrusorových kontrakcí. Tento termín je upřednostňován před termínem „pravá stresová inkontinence“.
3.2.6. Hodnocení uretrální funkce během plnící cystometrie
Měření uretrálního tlaku:
Uretrální tlak: je definován jako tlak kapaliny potřebný k otevření uzavřené uretry.
Uretrální tlakový profil: je graficky znázorněný intrauretrální tlak v průběhu délky uretry.
Uretrální uzávěrový tlakový profil: je vypočítán jako rozdíl intravezikálního a uretrálního tlaku.
Maximální uretrální tlak: je maximální tlak v měřeném profilu.
Maximální uzavírací tlak uretry (MUCP): je maximální rozdíl mezi uretrálním a intravezikálním tlakem.
Funkční délka profilu: je délka uretry, během které intrauretrální tlak převyšuje intravezikální tlak.
Faktor přenosu (TF): je poměr vzestupu intrauretrálního tlaku při stresu a vzestupu odpovídajícího intracystického tlaku, vyjádřeno v procentech. TF = delta ppura,max/delta pves x 100 (%) .
Abdominal leak point pressure: je intravezikální tlak, kdy nastává únik moči způsobený zvýšením intraabdominálního tlaku za nepřítomnosti detrusorových kontrakcí.
Detrusor leak point pressure: je definován jako nejnižší detrusorový tlak, kdy nastává únik moči za nepřítomnosti detrusorové kontrakce nebo zvýšení abdominálního tlaku.
3.3. Měření močového proudu (uroflowmetrie)Močový proud může být stálý nebo přerušovaný. Stálý může být rozdělen do tří částí: počáteční, střední a konečný. V počáteční části proud moči může stoupat rychle, pomalu nebo nepravidelně. Střední úsek reprezentuje větší část vyloučeného objemu a může mít tvar oblouku nebo roviny či může být nepravidelný. V konečné části rychlost proudu poklesá rychle nebo pomalu. Stálý močový proud tvoří při záznamu plynulý oblouk a při přerušovaném proudu je křivka kolísavá.
Rychlost proudu: je definována jako objem tekutiny vypuzený uretrou za jednotku času. Je vyjadřována v ml/s.
Vyloučený objem: je celkový objem tekutiny vyloučený uretrou.
Maximální rychlost proudu: je maximální měřená hodnota rychlosti proudu po vyloučení artefaktů.
Doba močení: je celková doba mikce, včetně přerušení. Pokud vyprazdňování proběhne bez přerušení, pak se doba močení rovná době průtoku.
Doba průtoku: je doba, po kterou probíhá skutečné měřitelné vytékání moči.
Průměrný průtok: je vymočený objem dělený dobou průtoku moči. Výpočet průměrného průtoku má význam pouze tehdy, pokud je proud kontinuální a bez koncového ukapávání.
Doba do maximálního průtoku moči: je čas, který uplyne od zahájení toku moči do maximálního toku moči.
3.3.1. Měření tlaku během mikce
Tato hodnocení měření tlaku je možno použít při měření intravezikálního, abdominálního i detrusorového tlaku.
Tlak před mikcí: je tlak zaznamenaný těsně před iniciální izotonickou kontrakcí.
Otevírací tlak: je tlak zaznamenaný při nástupu měřeného průtoku (čas zpoždění).
Otevírací doba: je čas, který uplyne od počátečního vzestupu detrusorového tlaku k zahájení mikce.
Maximální tlak: je maximální hodnota měřeného tlaku.
Tlak při maximálním průtoku: je nejnižší tlak zaznamenaný při maximálním naměřeném průtoku.
Uzávěrový tlak: je tlak změřený na konci měřeného průtoku.
Minimální mikční tlak: je minimální tlak během měřeného průtoku.
3.3.2. Funkce měchýře během mikce
Normální funkce detrusoru: normálního vyprázdnění močového měchýře je dosaženo volně vyvolanou stálou detrusorovou kontrakcí, která vede ke kompletnímu vyprázdnění, během normálního časového rozpětí a při nepřítomnosti obstrukce.
Abnormální funkce detrusoru:
Hypoaktivita detrusoru: je definována jako kontrakce detrusoru nedostatečné intenzity a/nebo trvání, která má za následek prodloužené vyprazdňování močového měchýře a/nebo jeho nedostatečné vyprázdnění během normálního časového rozpětí.
Akontraktilní detrusor: je detrusor, u něhož nelze během urodynamického vyšetření prokázat kontrakce.
Postmikční reziduum: je definováno jako objem moči, která zůstává v močovém měchýři na konci mikce.
3.3.3. Funkce uretry při mikci
Normální funkce uretry: je definována jako uretra, která se při mikci otevírá a je nepřetržitě uvolněna, což umožňuje vyprázdnění močového měchýře za normálního tlaku.
Abnormální funkce uretry: může být způsobena obstrukcí a/nebo hyperaktivitou uretry nebo se uretra nemůže otevřít v důsledku anatomické abnormity, jako je například uretrální striktura.
Obstrukce odtoku močového měchýře: je všeobecný termín pro obstrukci během močení a je charakterizována zvýšeným detrusorovým tlakem a snížením rychlosti proudu moči.
Dysfunkční močení: je definováno jako přerušované močení a/nebo kolísavá rychlost proudu způsobená neúmyslným přerušovaným stahem periuretrálního příčně pruhovaného svalu během močení, při neurologicky normálním nálezu.
Detrusor sfinkterová dyssynergie: termín popisuje kontrakci detrusoru, která probíhá současně s mimovolním stahem uretrálního a/nebo periuretrálního příčně pruhovaného svalu.
Obstrukce nerelaxovaným uretrálním sfinkterem: nejčastěji se objevuje u jedinců s neurologickou lézí a je charakterizována chybějící relaxací uretrálního sfinkteru, což je příčinou snížené rychlosti proudu moče při mikci.
===== Podmínky (stav) =====
Akutní retence moči: je definována jako bolestivý, palpovatelný či vyklepatelný močový měchýř a pacientka se nemůže vymočit.
Chronická retence moči: je definována jako nebolestivý močový měchýř, avšak je palpovatelný nebo vyklepatelný po vymočení. Taková pacientka může být inkontinentní.
Někdy pro zjednodušení používáme starší zjednodušenou klasifikaci inkontinence moči(4)
1. Uretrální:
1.1. stresová inkontinence (genuinní stresová inkontinence – GSI; nově užívaný termín urodynamická stresová inkontinence)
1.2. urgentní inkontinence
1.3. reflexní inkontinence
1.4. paradoxní inkontinence
2. Extrauretrální inkontinence:
2.1. kongenitální (extrophia vesicae, ektopický ureter)
2.2. získaná (píštěle)
===== Stresová inkontinence =====
Jedná se o pasívní únik moči uretrou jako následek zvýšení intraabdominálního tlaku, který vzniká při insuficienci uzávěrového mechanismu. Na návrh ICS se pravou stresovou inkontinencí rozumí mimovolná ztráta moči, při které pves > pura,max bez současné kontrakce detrusoru. Moč uniká bezprostředně po zvýšení intraabdominálního tlaku.
Urgentní inkontinence
Je definována jako nechtěný únik moči při imperativním nucení na moč. Patofyziologicky může být urgentní inkontinence moči způsobena nadměrnými senzorickými impulsy z receptorů ve stěně močového měchýře nebo nedostatečnou inhibicí mikčního reflexu. Podíl pacientek s čistou urgentní inkontinencí v populaci inkontinentních je nejčastěji uváděn kolem 30 %; u 20 % inkontinentních žen se jedná o kombinaci stresové a urgentní inkontinence. Urgentní inkontinence může být rozdělena na motorickou urgentní inkontinenci, která je spojena s neinhibovanými detrusorovými kontrakcemi, a senzorickou urgentní inkontinencí, u které nezachytíme neinhibované detrusorové kontrakce. U senzorické urgentní inkontinence je vyvolán mikční reflex zesílenými aferentními impulsy z receptorů registrujících roztažení stěny močového měchýře přes normální centrální motorickou inhibici.
Reflexní inkontinence
Jedná se o nechtěný únik moči z uretry zaviněný abnormální reflexní aktivitou míšního centra za nepřítomnosti pocitů běžně spojených s nucením na močení. Při onemocnění či poškození centrálního nervového systému pacientka ztrácí vědomou kontrolu mikčního reflexu, který pak probíhá nekontrolovaně přes periferní mikční centrum v sakrální míše. Mikce nastává bez předchozího pocitu nucení na močení, někdy ženu mohou varovat vegetativní příznaky (např. pocení).
Paradoxní (přebytková) inkontinence
Je nechtěný únik moči, kdy intravezikální tlak převýší maximální intrauretrální tlak, přičemž při tomto úniku chybí detrusorová aktivita a únik je způsoben pouze pasívním přepětím stěny močového měchýře.
1. ABRAMS, P., CARDOZO, L., FALL, M., GRIFFITHS, D., et al.The Standardisation of Terminology of Lower Urinary Tract Function: Report from the Standardisation Sub-committee of the International Continence Society. Neurourology and Urodynamics, 2002, 21, p. 167–178.
2. BATES, P., BRADLEY, WE., GLEN, E., et al. The standardisation of terminology of lower urinary tract function. J Urol, 1979, 121, p. 551–554.
3. HANUŠ, T. Standardizovaná terminologie. 1. vydání, Praha : Urolog, 1998, 103 s.
4. MARTAN, A., MAŠATA, J., HALAŠKA , M. Inkontinence moči a ultrazvukové vyšetření dolního močového ústrojí u žen. Praha : PanMed, 2001, 190 s.
Tento text není oficiálním překladem.
e-mail: martan@vfn.cz