Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) naznačil, že by se mohly zvýšit sankce, které za nedodržení zákona o regulaci reklamy uděluje.
Za vadnou propagaci léků rozdal loni lékový ústav 33 pokut
v rozsahu od 20 tisíc do 500 tisíc korun. Letošní první pokuty padly v polovině února, firma Teva má zaplatit za nedodržení pravidel v reklamě na dva přípravky dvakrát 200 tisíc korun. Lékový ústav kontroluje nejen klasickou inzerci, ale i sponzorování kongresů nebo jakékoli informace či pobídky pro lékaře za účelem podpory předepisování daného léku.
Zástupci průmyslu čekají, jaký přístup bude lékový ústav k posuzování reklamy na léky pod novým vedením uplatňovat. „Je otázka, jak zákon uchopí, jestli bude ústav více posuzovat obsah, ptát se, zda bylo to či ono míněno jako reklama, místo pouhého řešení velikosti písma upozornění na inzerátu,“ uvádí ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.
Reklama na léky je svázána pevnými pravidly. Inzerát na lék, jejž lze volně koupit bez receptu, jako je třeba Paralen, musí mimo jiné obsahovat výzvu k přečtení příbalového letáku, nesmí být zaměřen na děti a nesmí vyvolávat dojem, že není potřeba radit se s lékařem. Léky na recept pak mohou být propagovány jen před odborníky, tedy v odborných časopisech, na konferencích a podobně. Propagace musí obsahovat přesné a prokazatelné údaje a uvádět jejich zdroje.
Blahuta se chce v nejbližší době zaměřit také na takzvaný „off-label“ marketing, tedy propagaci použití léku jiným způsobem, než pro jaký byl schválen a registrován. Například na zcela jinou nemoc nebo pro jiné pacienty. Otvírá tím téma, o němž se v Česku zatím příliš nemluví. „Nevím o tom, že by s tím byl u nás významný problém,“ říká prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Zdeňka Blahutu dosadil do čela SÚKL ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). V ústavu má dočasně působit jako krizový manažer, výběrové řízení na řádného ředitele by mělo být vypsáno v řádu měsíců.
Bezmála půl miliardy dolarů platili za chybnou propagaci
První americký proces proti farmaceutické společnosti, která propagovala svůj lék pro jiné než schválené použití, začal už v roce 1996. Jistý David Franklin, který původně pracoval pro firmu Parke-Davis, rozjel při s tímto podnikem kvůli propagaci léku na epilepsii i pro jiné potíže.
V případě dalších potíží však neexistovaly vědecké důkazy o účinnosti léku. V roce 2004 padl rozsudek a zároveň jedna z nejvyšších pokut pro farmaceutickou firmu vůbec – Parke-Davis musela zaplatit 430 milionů dolarů. Franklin za spolupráci s úřady dostal odměnu téměř 25 milionů dolarů.