Lounsko – Médii rozvířená hladina kolem očkování proti tetanu způsobila četnější návštěvy lidí v lékařských ordinacích. Řada z nich si totiž neeviduje datumy očkování a mnozí si přišli ověřit, zda už jejich organismus nepostrádá potřebné protilátky.
„Počet tazatelů se skutečně zvýšil. Ve většině případů jsme potřebné údaje dohledali v naší databázi a vesměs zjistili, že interval ještě nebyl překročen,“ uvedl včera na dotaz našeho deníku postoloprtský lékař MUDr. Miroslav Urban. Nejasnosti kolem termínů očkování vznikají kvůli novým občanským průkazům, které tyto údaje neobsahují, a také kvůli zániku klasických očkovacích průkazů. Nyní pouze děti vlastní brožurky, kde se vedou záznamy o očkování. Dospělý člověk však nic podobného k dispozici nemá a musí spoléhat na svou paměť nebo na databázi svého lékaře. „Ta naše je poměrně dokonalá, pacienty si vedeme v počítači, a když zjistím, že někomu se interval mezi očkováními krátí, většinou mu pošlu pozvánku,“ doplnil M. Urban. V současnosti došlo také k posunutí délky doby mezi jednotlivými očkováními proti tetanu z původních deseti na dvanáct let. To však jen v případě dobrého zdravotního stavu a imunity jedince.
V ČR mají očkovací programy dlouhou historii a zaznamenaly mnoho úspěchů. U našich dětí se díky tomu nevyskytuje tetanus ani záškrt, dávivý kašel je vyjímkou a příušnice se objevují vzácně. Tetanus je vážné akutní onemocnění, které se projevuje křečemi kosterního svalstva, vyvolané působením bakteriálního jedu. I při dnešních možnostech léčby asi polovina nakažených zemře. K nakažení dochází při poranění a úrazech. Před zavedením očkování na následky nemoci v Česku umíralo několik stovek lidí ročně. Dnes se vyskytují jen ojedinělé případy u osob starších, neúplně nebo vůbec neočkovaných.
JITKA HODASOVÁ, Deník Lučan, 20.2.2002