V rámci telefonické ankety realizované v roce 2011 bylo osloveno 86 vedoucích školních jídelen v Banskobystrickém kraji. I přesto, že v 15 školních jídelnách (17 %) zaznamenali požadavek na některý druh dietního stravování, 97 % z oslovených školních jídelen nenabízí žádnou variantu dietního jídla, 84 % z nich nemá ani možnost výběru z více druhů jídel.
Možnosti dietního stravování dětí s chronickými poruchami výživy jsou v současnosti nevyhovující. Řešením tohoto problému by proto mohlo být podle našeho názoru a návrhu zavedení institutu školní sestry, centrální příprava dietních jídel v rámci jednoho města, vyškolení personálu a lepší spolupráce s rodiči dětí.
Školní stravování umožňuje naplnit potřeby dětské výživy, které v určitém časovém období organismus fyziologicky vyžaduje. Studie ukazují, že průměrná nutriční hodnota školních obědů tvoří jednu třetinu doporučené denní dávky potravy. Školní stravování tak má významnou úlohu nejen v zabezpečování potřeb výživy mládeže v době omezených možností rodiny, ale také umožňuje překlenout citlivé období života ve výchově dětí ke správným stravovacím návykům, které si jedinec přenáší dále do dospělosti. Uvádí se, že právě nevhodné stravovací návyky patří k hlavním příčinám rozvoje množství civilizačních onemocnění, která zkracují délku života člověka v rozvinuté lidské společnosti (Tláskal, 2003).
Poruchy příjmu potravy a změny stravovacích návyků se staly v posledních desetiletích centrem zájmu nejen z hlediska medicínského, psychologického a psychiatrického, ale také předmětem sociokulturní analýzy. Návyky při jídle a správná výchova k pravidelnému příjmu potravy jsou zvlášť důležité v dětském věku (Šašinka, Šagát, 1998). Jejich nedodržováním dochází k akutním, ale i chronickým poruchám výživy. Vážné zdravotní problémy způsobují některá vrozená onemocnění, která vyžadují doživotní léčbu spojenou s dietními omezeními. K takovým onemocněním patří především celiakie. Toto onemocnění u nás nebývá diagnostikováno často, ale například ve Velké Británii je sledováno okolo 50 000 pacientů s celiakií a výskyt se pohybuje okolo 1 : 100. Na Slovensku je uváděn mnohem nižší výskyt u dospělých pacientů (1 : 1250–1300), u dětí je záchyt onemocnění nepoměrně vyšší (Rimárová, 2005).
Součástí léčebné, respektive klinické výživy je dietoterapie (Beňo, 2001). Dieta je definovaná jako strava upravená z léčebných důvodů. Je důležitou složkou léčby při chorobách, kde je nutné měnit poměr živin, některé látky omezit, zvýšit anebo vyloučit.
Požadavky na dietní stravu: 1. vyhovující energetická hodnota, 2. biologická hodnota – správný poměr živin (vzhledem k chorobě), 3. bezchybnost epidemiologického a hygienického hlediska, 4. přiměřená chuť a estetická úprava (Zdravoveda). Dietními opatřeními můžeme předejít komplikacím a zlepšit tak kvalitu života dětí s chronickými poruchami výživy. Dietní stravování však musí být kontinuální, bez epizod zařazení nevhodných potravin do jídelníčku dítěte. Kontinuitu by mělo zabezpečovat také stravování v průběhu procesu vzdělávání ve školních jídelnách.
Soubor a metody
V anketě realizované v roce 2011 jsme zjišťovaly, jaká je situace ve školních jídelnách Banskobystrického kraje. Pozornost jsme zaměřily především na šetřící dietu při chorobách trávicího traktu a obezitě, diabetickou dietu při cukrovce a bezlepkovou dietu při poruše vstřebávání lepku, tzn. celiakii.
Cílem ankety bylo: 1. Zjistit současný stav stravování dětí s chronickými poruchami výživy ve školních jídelnách. 2. Ověřit, jaké jsou možnosti dietního stravování dětí ve školních jídelnách do budoucnosti. 3. Objasnit příčiny znemožňující přípravu dietních jídel ve školních jídelnách.
Průzkum jsme realizovaly empirickou metodou ankety. Anketa byla zaměřená na zjištění aktuální situace ve stravování dětí s chronickými poruchami výživy ve školních jídelnách.
Průzkum byl realizován telefonickou formou s vedoucími školních stravovacích zařízení. Oslovily jsme 86 stravovacích zařízení při základních školách v deseti vybraných okresech Banskobystrického kraje.
Výsledky průzkumu
Analýzou získaných výsledků jsme zjistily, že možnosti stravování dětí s chronickými poruchami výživy ve stravovacích zařízeních při základních školách v Banskobystrickém kraji jsou nedostatečné. Výjimkou jsou tři školní jídelny, jejichž zřizovatelem je Městský úřad v Banské Bystrici, Žiaru nad Hronom a ve Zvolenu. Ve čtrnácti školních stravovacích zařízeních si žáci mohou vybrat ze dvou nabízených jídel.
Diskuse
Celkově hodnotíme možnosti stravování dětí s chronickými poruchami výživy v Banskobystrickém kraji jako nevyhovující. Různé stravovací návyky, které si děti přinášejí ze svých rodin, nemůže uspokojit jeden druh nabízeného jídla ve školních jídelnách. Argumenty, které uvádějí vedoucí stravovacích zařízení na ospravedlnění současného stavu ve stravovacích možnostech, jsou především nedostatečné technické vybavení a nedostatek školeného personálu. Tyto považujeme za neakceptovatelné, vzhledem k existujícím možnostem řešení. Jako nejnepochopitelnější argument se jeví nedostatečný počet strávníků pro určitý druh diety. Vedení školních jídelen nemůže očekávat, že na jedné základní škole bude masivní výskyt dětí s diabetem nebo celiakií. Technické vybavení pro přípravu těch základních diet nemusí být náročnější než pro přípravu běžných druhů jídel. Vyškolení personálu je také řešitelným problémem. Jako nedostačující hodnotíme také vyhlídky do budoucnosti. Pouze 33 % oslovených stravovacích zařízení připouští možnost dietního stravování žáků, pokud by byl takový požadavek.
Ze zdravotního a psychologického hlediska je pro děti s chronickými poruchami výživy důležitá integrace do kolektivu zdravých dětí. Ve školním stravování by se cítily součástí kolektivu dětí bez zdravotních omezení. Nabídku dietních jídel by ocenili také rodiče. Nemuseli by svému dítěti připravovat dietní jídlo den předem v přiměřené formě, kterou musí následně zabalit. Zdravotně omezeným dětem by byla podávaná vyvážená, vhodná a čerstvá dietní strava. Možná by vhodným řešením byla centralizovaná příprava diet pro více základních škol v jednom městě a její následný rozvoz podle požadavků každé školy.
Protektivní efekt při ochraně a podpoře zdraví žáků, do které patří také zdravé stravování, má působení školní sestry. Tento velmi významný institut je na Slovensku zatím zaveden spíše ojediněle. Školní práce sester je specializovaná praxe profesionální práce sester podporující pohodu, akademický prospěch a celoživotní výsledky studentů. Proto školní sestry využívají pozitivní reakce studentů na normální lidský vývoj; propagují zdraví a ve školním prostředí; intervenují při aktuálních a potenciálních zdravotních problémech; poskytují služby případového managementu a aktivně spolupracují se zástupci dalších profesí při budování studentské a rodinné kapacity pro dosažení cílů, jako je adaptace, self-management, sebeadvokacie a edukace. Tato definice byla přijata v USA na mítinku Rady ředitelů instituce NASN v městě Providence, Rhode Island, v červnu 1999 (www.sestra.sk).
Školní sestra plní funkci koordinátora, manažera, edukátora a konzultanta (Hanzlíková, 2006). Pomáhá dětem řešit jejich zdravotní problémy a poskytuje jim rady, jak se mohou o své zdraví starat ve školním věku až do období dospělosti.
I přes všechny problémy je nutné školní stravování udržet, dále budovat a rozvíjet tak, aby bylo nositelem všech pozitiv, která mladý člověk k zabezpečení svého růstu, vývoje, ale i posilňování zdravotního stavu potřebuje (Tláskal, 2003).
S každou inovací však jdou ruku v ruce také určité náklady a investice, ale systematické řešení tohoto problému může ušetřit nemalé náklady v oblasti léčby a kvality života chronicky nemocných dětí.
Závěr
V rámci řešení současného nevyhovujícího stavu školního stravovaní doporučujeme: * apelovat na školní stravovací zařízení, aby rozšiřovala svou nabídku výběru jídel a přípravy diet a zvyšovala tak kvalitu života dětí s chronickými poruchami výživy, * zabezpečovat možnost dietního stravování dětí ve více školách centralizací přípravy jednotlivých druhů diet a jejich následným rozvozem, * zvýšit informovanost rodičů o možnosti dietního stravování dětí ve školních stravovacích zařízeních, * doporučit vedoucím školních jídelen získat přehled o zájmu dětí o dietní stravování ještě před nástupem dětí do školy na začátku školního roku, * podporovat vytvoření institutu školní sestry jako chybějícího článku v oblasti zdravotní péče o děti a dorost.
PhDr. Mária Šupínová, PhD., Mgr. Mária Mračková Fakulta zdravotníctva SZU se sídlem v Banské Bystrici, (maria.supinova@szu.sk)
Literatura
Beňo, I. Náuka o výžive. Osveta: Martin, 2001. 157 s. ISBN 80-8063-126-3.
HANZLÍKOVÁ, A. a kol. Komunitné ošetrovateľstvo. 2. vyd. Martin: Osveta, 2006. 280 s. ISBN 80-8063-213-8.
Šašinka , M.; Šagát, T. a kol. Pediatria I. Košice: Satus, 1998. 1127 s. ISBN 80-967963-0-5.
Školská sestra. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné na: http://sestra.sk/%C5%A0kolsk%C3%A1_pr%C3%A1ca_ sestier TLÁSKAL, S. Školní stravování v procesu výchovy ke správné výživě. In Výživa a potraviny. 2003, roč. 58, č. 5, s. 65. ISSN 1211-846X.
Zdravoveda – Ošetrovateľstvo. [online]. [cit. 2010-12-18]. Dostupné na: http://www.zdravoveda.estranky.sk/clanky/osetrovatelstvo/20_-hodina.html
**
Tabulka 1: Souhrnné údaje z Banskobystrického kraje
Souhrn údajů ze všech okresů k 15. 1. 2011
Celkový počet školních stravovacích zařízení 285
Počet dětí v základních školách BB kraje celkem 52 080
Průměrný počet stravovaných dětí na jednu školní jídelnu 182,74
Počet stravovaných dětí celkem 19 650
Počet oslovených stravovacích zařízení celkem 86
Tabulka 2: Výsledky ankety
Odpověď na anketní otázky ano % ne %
Mají u vás děti možnost výběru z více druhů jídel? 14 16 72 84
Připravujete v současnosti nějaký druh dietního jídla? 3 3 83 97
Měli jste už požadavek na přípravu speciálních dietních jídel? 15 17 71 83
Pokud by v budoucnosti vznikl požadavek na přípravu určitého dietního
jídla ve vašem stravovacím zařízení, bylo by jeho zařazení možné? 28 33 58 67