Téměř třetina žáků základních škol však jí denně pouze tři porce, leckdy i méně. Více než polovina jich nesnídá, často ani nesvačí. Pokud jim poté nechutná oběd ve školní jídelně, přicházejí domů hladoví. Při takovém stravovacím režimu dochází ke kolísání hladiny cukru v krvi, dítě je unavené a nesoustředěné.
Od snídaně k večeři
Snídaně by měla tvořit čtvrtinu denního příjmu potravy a obsahovat například pečivo, cereálie, zeleninu, jogurt, tvaroh a jiné mléčné výrobky. Včetně snídaně a dopolední svačiny završí oběd asi 60 procent příjmu potravy celého dne. Z posledních výzkumů vyplývá, že se ve školních jídelnách stravují pouze tři pětiny žáků. Přitom jsou pryč časy, kdy učitelky nutily děti dojídat vše, co dostaly na talíř, zejména polévku a maso. Pokud je jídlo vydatné, není polévka zapotřebí. Silná zahuštěná polévka může naopak spolu s pečivem vytvořit hlavní chod. Méně vydatnou večeří lze doplnit celodenní stravu tak, aby obsahovala všechny potřebné živiny.
Co s sebou ke svačině?
Konzumace přesnídávky byla vždy náplní velké přestávky ve škole. Průzkumy však ukazují, že až čtvrtina dětí vůbec nesvačí. U většiny ostatních bývá svačina buď chybně připravena (např. pečivo a trvanlivá uzenina, chybí ovoce a zelenina), nebo děti dostávají peníze, za které si často kupují třeba hamburgery, cheeseburgery, bagety s majonézovými dresinky či sladkosti – koblihy, croissanty, oplatky, čokoládové tyčinky a tak dále.
Jeden hamburger znamená stejný příjem energie, jaký dodá celý oběd. Děti pak bývají nesoustředěné a unavené. „Sladká“ skupina jídel obsahuje ztužené tuky s transmastnými kyselinami, které mají negativní vliv na zdraví. „Rychlý“ cukr v nich obsažený navíc rozkolísá hladinu cukru v krvi a děti mohou být hyperaktivní a často i agresivní. Nepodceňujte ani vliv kolektivu. Kdo si nosí zdravou svačinu z domova, bývá mezi spolužáky „out“, kdo pojídá hamburger z automatu, je „in“.
K odpolední svačině stačí pouze porce ovoce nebo zeleniny. Pokud má vaše dítě volný čas zaplněný aktivními koníčky a hodně sportuje, může dostat tři hodiny před spaním ještě druhou večeři podobného složení, jaké má odpolední svačina. Za celý den by děti měly vypít podle věku 1,5–2,5 litru tekutin. Doporučují se neperlivé vody, slabě oslazené čaje, neslazené stoprocentní džusy zředěné vodou a mléčné nápoje.
Tohle je jenom v jídle
Rybí maso obsahuje omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které přispívají ke zdravému vývoji srdce a cév i ke správnému růstu a duševnímu vývoji dětí. Kyselina dokosahexaenová (DHA) v rybím tuku je nezbytná pro stavbu mozku, nervových drah a ochranu nervových vláken. Látka patří mezi esenciální nenasycené mastné kyseliny.
Esenciální znamená, že jsou pro lidské tělo nezbytné. Tělo si ale tyto látky neumí samo vytvořit a jejich jediným zdrojem je potrava. Pokud jich děti mají dostatek, snadněji se učí a lépe si vše pamatují. Nutné je zásobení kostry vápníkem. Jeho deficit po ukončeném vývoji okolo dvacátého roku života už nikdo nedožene. Dítě by proto mělo několikrát denně konzumovat mléčné výrobky, nebo alespoň vypít půl litru mléka.
Důležitý je i příjem vitaminu D, fosforu a vitaminů A, C, K1 a B6, železa a jodu.
Vhodná výživa už v dětství znamená prevenci zdravotních problémů v dospělosti (například nadváhy a obezity, kardiovaskulárních nemocí, cukrovky 2. typu).
Dodržovat zásady zdravé výživy by se měly děti naučit již v raném věku.
Školní stravování
Podle vyhlášky ministerstva školství, která byla schválena v dohodě s ministerstvem zdravotnictví, musí být ve školních jídelnách zachováno plnění výživových norem. Každá škola, obecní (městský) a krajský úřad má za povinnost rodičům tento právní předpis na požádání zpřístupnit. Nestanoví ale povinnost, aby hlavní jídlo bylo takzvaně „teplé“.
O autorovi: Eva Pavlatová