Most - Jedním z nejzávažnějších nádorových onemocnění žen je karcinom prsu. Každý rok je v ČR zjištěno přibližně 4000 nových případů onemocnění. Kromě čísel je alarmujícím faktorem pomalý přesun výskytu choroby k ženám stále mladších věkových kategorií.
S projektem prevence onemocnění se na sklonku minulého roku mezi nejmladší ženy, studentky středních škol a odborných učilišť Mostecka ve věku 17-19 let, vydala skupina čtrnácti školitelek v podstatě stejného věku ze Střední zdravotnické a Vyšší zdravotnické školy v Mostě. „Cílem projektu bylo zlepšovat informovanost dospívající mládeže o rizikových faktorech nádorových onemocnění, možnostech prevence a léčby, motivovat je k nácviku samovyšetření prsu,“ uvedla MUDr. Kateřina Klepišová z Okresní hygienické stanice v Mostě, která projekt garantovala.
Dříve, než studentky předstoupily před své vrstevnice, seznámily se s problematikou onemocnění i prevence prostřednictvím přednášky lékaře-mamologa. Při společném semináři se studentkami liberecké zdravotnické školy slyšely, jaké reakce mohou v terénu očekávat, jak je zapotřebí vést rozhovor s mladými ženami, jakých pomůcek využít. Pro překonání trémy se školitelky před vlastní realizací projektu zúčastnily kurzu psychosociální motivace, nácviku komunikace a prezentačních technik.
Během projektu bylo osloveno 538 studentek středních škol našeho okresu. Po semináři tyto mladé ženy vyplňovaly anonymní dotazníky. „Z dotazníků vyplynula nutnost podobných aktivit, protože správně na jednotlivé otázky odpovědělo 45,9 procenta dívek. Za nejdůležitější negativní faktory u nádorových onemocnění považovaly kouření, alkohol a znečištěné životní prostředí. Paradoxně stále více mladých dívek ovšem kouří. Mladé ženy naopak nepovažovaly za tak důležité faktory nevhodnou skladbu výživy, nedostatek fyzické aktivity a působení stresu,“ pokračovala MUDr. Klepišová. Považuje to za alarmující fakt, protože nevhodný životní styl se na vzniku nádorových onemocnění podílí nejméně padesáti procenty. Z podrobné analýzy dotazníků také vyplynulo, že 85,9 procenta oslovených dívek samovyšetření prsu neprovádí, ale většina, 78,8 procent, má po přednášce pocit, že nyní už samovyšetření zvládne.
„Pokud jde o školitelky, studentky středního i vyššího typu studia, projekt pro ně znamenal hodně hned v několika rovinách, především v té odborné, ale i osobní,“ zamyslela se nad závěry zhruba dvouměsíční práce čtyř skupin studentek SZŠ a VZŠ Věra Potužáková, která v realizačním týmu zastupovala školu. Podle jejích poznatků byly přednášky pro mnohé ze studentek první možností stát před veřejností. „Především studenti prvního ročníku vyšší formy studia se zaměřují také na prevenci a musejí chodit na praxi do preventivních zařízení,“ vysvětlila. Pro školitelky bylo osobně velmi důležité, že si uvědomily význam samovyšetření prsu, že se přesvědčily, jak málo se ve veřejnosti o onemocnění ví. „Co je velmi důležité, žádnou z nich práce v preventivním týmu neodradila. Mají zájem se projektu, který se bude letos opakovat opět pro dívky z vycházejících ročníků středních škol a učilišť, zúčastnit,“ potvrdila V. Potužáková.
RŮŽENA MARTÍNKOVÁ, Deník Mostecka, 30.1.2002