Stresová inkontinence moči jako ošetřovatelský problém

Stresová inkontinence je samovolný únik moči při zvýšeném intraabdominálním tlaku a představuje nejčastější formu úniku moči u žen. Příčinou je ochablé svalstvo pánevního dna a svěrače, které se při zvýšení nitrobřišního tlaku, např. prudkým pohybem, kašlem, kýcháním, smíchem či zvedáním těžkých břemen, tedy při tzv. stresových manévrech, projeví únikem moči. Inkontinence moči postihuje významné procento žen ve věku 20–80 let. Inkontinencí moči trpí průměrně 25–28 % žen (10). K významným zjištěním patří, že ve 48 % případů ženy nikdy nevyhledaly zdravotnickou pomoc. Harrison a Memel udávají, že ženy vyhledaly pomoc pouze v 52 % případů. Důvodem je podceňování a disimulace choroby, strach z prozrazení, obava před léčbou apod. (4). Stupně stresové inkontinence podle IngelmannaSundberga: 1. stupeň – moč uniká po kapkách při kašli, smíchu, kýchání a zvedání těžkých předmětů; k úniku moči dochází jen v situacích s poměrně náhlým zvýšením intraabdominálního tlaku, 2. stupeň – moč uniká v situacích s podstatně mírnějším vzestupem intraabdominálního tlaku než při prvním stupni; k úniurologie ku moči dochází při běhu, chůzi a při lehčí fyzické práci, 3. stupeň – k úniku moči dochází už při minimálním vzestupu intraabdominálního tlaku; moč odtéká prakticky permanentně při pomalé chůzi nebo v klidu při vzpřímené poloze (9). Rizikové faktory Predispoziční faktory: * rasová predispozice – americké studie zjistily větší sklon k stresové inkontinenci u bělošských žen, méně nách