Pravidelný kontakt s kuřáky v průběhu pěti let zvyšuje riziko onemocnění až o patnáct procent.
Autoři studie (tým lékařů z Univerzity v Athénách pod vedením doktora Demosthena Panagiotakose) prezentovali výsledky výzkumu na kongresu Evropské kardiologické společnosti ve Vídni.
Výzkum sledoval 847 pacientů s onemocněním srdce a 1078 zdravých osob. Všichni účastníci výzkumu byli přibližně stejného věku a žili na stejných místech v zemi. Všechny osoby měly uvést, zda jsou denně vystavováni pasivnímu kouření po dobu více než 30 minut.
Škodí i pravidelný krátkodobý pobyt
Ukázalo se, že mezi lidmi s kardiovaskulárním onemocněním je větší počet osob, které jsou pravidelně vystavovány pasivnímu kouření. 86 procent osob s kardiovaskulárním onemocněním uvedlo, že v zakouřených místnostech tráví denně více než 30 minut. U zdravých účastníků výzkumu to bylo pouze 56 procent.
„Z výsledků výzkumu vyplývá, že riziko srdečního onemocnění zvyšuje i krátkodobé pasivní kouření,“ uvedl doktor Panagiotakos. „Jedním z efektivních způsobů, jak negativní dopady pasivního kouření omezit, je zákaz kouření na veřejných místech, především pak na pracovišti,“ dodal Panagiotakos.
Zájmy tabákového průmyslu a studie na téma pasivní kouření
Letos v květnu otiskl časopis British Medical Journal výsledky studie, která souvislost pasivního kouření a rakoviny plic nebo kardiovaskulárních onemocnění neprokazovala.
Nedávná studie o vlivu pasivního kouření, kterou částečně financovala tabáková společnost, vyvolala rozruch. |
Studii o vlivu pasivního kouření financovala společnost Center for Indoor Air Research (CIAR), která je však založená tabákovými firmami (například Philip Morris). Autoři studie použili data American Cancer Society’s (ACS) z Cancer Prevention Study I (CPS-I). Ta přitom autory studie opakovaně upozornila, že použitá data zkreslili a zasadili do chybného kontextu.
Výzkum analyzoval data o 118 tisících lidech, kteří se po dobu čtyřiceti let účastnili preventivní studie v Kalifornii. Zaměřili se především na 35 tisíc lidí, kteří nikdy nekouřili, ale žili s partneremkuřákem. Výzkumníci údajně zjistili, že pasivní kouření nemá přímou spojitost s úmrtím na koronární onemocnění cév nebo rakovinu plic.
„Údaje o škodlivosti pasivního kouření byly až o 30 procent nadsazené, než jaká je skutečnost,“ tvrdí autoři v závěru studie. Mluvčí Amerického institutu pro výzkum rakoviny však uvedl, že výsledky výzkumu jsou nepřesné a nespolehlivé.
Institut totiž naposledy ověřoval, zda účastníci výzkumu stále kouří, v roce 1972. Výzkum institutu, jehož data autoři studie použili, navíc v roce 1998 skončil.
Existuje tedy velká pravděpodobnost, že během 31 let přestala řada pozorovaných lidí kouřit. Zároveň je možné, že ti, kteří se zvyku nezbavili, si chodí zapálit do míst, kde se jejich parteři nepohybují.
OPATŘENÍ PROTI PASIVNÍMU KOUŘENÍ VE SVĚTĚ: USA: V USA už v řadě států platí zákaz kouření na všech pracovištích. Kuřáci nesmějí ani postávat před vchodem do budov. V New Yorku prosadil starosta Michael Bloomberg zákaz kouření nejen na pracovišti, ale i takřka ve všech barech a restauracích. Starosta argumentoval tím, že osmihodinový pobyt zaměstnanců v zakouřeném prostředí má stejný efekt, jako by sami vykouřili půl krabičky cigaret. V Los Angeles se zakazuje i kouření v městských parcích a všude, kde si hrají děti. NORSKO - chystá nejpřísnější normu na světě. Od 1. ledna 2004 by měl platit absolutní zákaz kouření ve všech restauracích i barech, a to ve všech jejich částech. Už nyní platí v Norsku jako v dalších skandinávských zemích zákaz kouření na úřadech. BRITÁNIE - zákaz kouření na veřejných místech začal letos v létě prosazovat nejvyšší hygienik Anglie a Walesu Sir Liam Donaldson. Ve výroční zprávě o zdravotním stavu veřejnosti tvrdí, že „tabák zůstává v Británii už 50 let největším zabijákem.“ NĚMECKO zatím antikuřácké tažení spíš sabotovalo. Spolu s Británií hlasovalo proti unijnímu zákazu tabákové reklamy v tisku, rozhlase a na internetu. |
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz, 3.9. 2003