Z auditu domácích lékáren, který ústav provedl ve 2000 domácnostech, vyplývá, že lidé doma skladují poměrně velké množství léků – průměrně 17 balení na domácnost. Necelou polovinu (41 %) z nich tvoří léky na předpis. Pouze 26 % léků v domácích lékárničkách lidé využívají pravidelně. V tomto smyslu největší skupinu léků tvoří léky užívané při obtížích – 52 %. Zhruba 20 % připadá na léky nepoužívané, které si lidé zakoupili „do zásoby“ pro případ akutních potíží. Lidé doma skladují v průměru 12 % léků s prošlou expirační dobou.
„Průzkum ukázal, že se u nás každoročně vrací léky v hodnotě jedné miliardy korun, což představuje neuvěřitelných 245 tun likvidovaných léčiv. Další stamiliony představují léky, které skončí v popelnici. Máme tedy ještě určité rezervy, kde se chovat hospodárněji, a to jak na straně pacientů, tak i na straně lékařů,“ uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Nepoužité léky v roce 2011 ve finančním vyjádření
• Léky odevzdané do lékáren – cca 1 miliarda korun
• Léky zlikvidované přímo v domácnostech – cca 400 milionů korun
• Léky odevzdané v ordinacích lékařů – cca 155 milionů korun
• Náklady na likvidaci lékového odpadu v roce 2011 – cca 7,5 milionů korun
• CELKEM: 1,563 milionů korun
Nelichotivý trend
Podle ředitele SÚKL Pavla Březovského z průzkumu vyplynulo, že v polovině minulého roku měli lidé ve svých domácnostech léky za přibližně půl miliardy korun. Z výše uvedených údajů lze snadno vyvodit, že valná většina z nich bude pravděpodobně nakonec také zlikvidována.
Cena nevyužitých léčiv odevzdaných v lékárnách od roku 2009 poměrně prudce narůstá. Zatímco v roce 2009 byla cena těchto přípravků vyčíslena na zhruba 787 milionů korun, v roce 2010 to bylo již 964 milionů a v roce 2011 tato částka poprvé přesáhla 1 miliardu korun. Nutno ovšem dodat, že tuto statistiku značně ovlivňuje i rostoucí průměrná cena jednoho balení léků, která v tomto období vzrostla o přibližně 12 korun.
Lidé vědí, ale nečiní
Informovanost lidí v oblasti skladování i možností likvidace nepoužitých a prošlých léčiv je na poměrně dobré úrovni. Podle průzkumu 90 % domácností ví, že nepoužité léky může odevzdat bezplatně v lékárně. Problém je spíše v tom, že jen přibližně polovina (53 %) z nich tak opravdu činí – 29 % domácností vyhazuje léky rovnou do komunální ho odpadu a 15 % domácností vůbec likvidaci prošlých léků neřeší a skladuje je doma.
Nakládání s léky také není zrovna na nejvyšší úrovni. Doporučený způsob skladování léků následuje jen polovina domácností (52 %). Dobu použitelnosti alespoň občas kontrolují přibližně 2/3 domácností, zhruba desetina však expirační dobu nekontroluje nikdy. Lidé nevědí, že nepoužité léky mohou vrátit také u svého praktického lékaře. Expirační dobu nikdy nekontroluje přibližně 10 % domácností – čas od času tak ale činí alespoň 2 třetiny
Podle Pavla Březovského se chce SÚKL v budoucnu zaměřit na osvětovou kampaň v této oblasti, aby se trend neefektivního nakládání s léky v domácnostech zastavil. Při této příležitosti vydává i informativní publikaci „Příběhy léků“, která by měla širokou veřejnost komplexně seznámit se základními informacemi o lécích a jejich používání.
„Mnohá zjištění průzkumu jsou pro nás velmi důležitá a ovlivní naši další komunikaci s širokou veřejností i lékárníky, zejména v oblasti správného nakládání s léky,“ zhodnotil šéf SÚKL Pavel Březovský.
(fkc)