Co je svalová horečka?
Co se dozvíte v článku
Jedná se o nepříjemnou bolest svalů (tzv. svalovice), která se objevuje den nebo maximálně dva dny po sportovním výkonu či větší fyzické zátěži. Namožené svaly přitom mohou stejnou měrou potrápit nepříliš aktivní jedince, kteří se rozhodli začít pravidelně cvičit nebo zkrátka přecenili své možnosti, ale i ostřílené sportovce, pro které není každodenní trénink ničím speciálním.
Příčiny svalové horečky
V minulosti lékaři předpokládali, že za rozvojem nepříjemné bolesti stojí nahromadění kyseliny mléčné ve svalech, která je vylučována při jakémkoliv intenzivnějším pohybu. Dnes je však jasné, že se na vzniku obtíží podílí také drobné poranění svalových vláken. Během nepřiměřené či nezvyklé námahy totiž ve svalové tkáni vznikají mikroskopické trhlinky.
Nejčastější příčinou svalové horečky je přetížení svalů (tedy velká svalová zátěž) při namáhavé tělesné aktivitě, jako je například sport nebo náročnější fyzická práce. Mikroskopické trhlinky přitom vznikají hlavně ve chvíli, kdy se svaly intenzivně stahují, což obvykle probíhá za vysoké tepové frekvence.
Riziková je proto celá řada sportovních aktivit včetně běhání, posilování, intervalového cvičení nebo cyklistiky. Kromě toho se příležitostně objevuje svalová horečka po sexu, který může být v některých případech namáhavější než sportovní výkon. Problematické je ale i nošení těžších břemen nebo jiná fyzicky náročná aktivita, která zatěžuje jiné skupiny svalů než ty, které člověk namáhá pravidelně.
Není tedy žádnou výjimkou, že se svalová horečka objevuje u netrénovaných lidí, kteří chtějí začít sportovat, ale nejsou zvyklí opakovaně vykonávat konkrétní fyzickou aktivitu. Místo toho, aby svalovou zátěž postupně zvyšovali, to pak mohou hned zkraje přehnat a svalovice na sebe nenechá dlouho čekat.
Svalová horečka ale může dostihnout i zkušené sportovce. Důvodem bývá třeba vykonávání pohybu, na který člověk není zvyklý, čímž dochází k zapojení jiných svalů než obvykle. Může se také jednat o signál, že to pacient s tréninkem ve fitku tentokrát přehnal a dal si do těla víc, než bylo nutné. Dále pak svalovice často postihuje i sportovce, kteří se po přestávce či zranění chtějí vrátit zpět do formy.
Další rizikové faktory:
- nesprávné držení těla,
- špatné pohybové návyky,
- sedavý způsob života,
- nadměrný stres,
- nedostatek spánku,
- nevyvážený jídelníček.
Jaké má svalová horečka příznaky?
Mírná bolest, kterou lidé po větší námaze pociťují, je samozřejmě zcela normální a neměla by nikoho znepokojovat. Jedná se totiž o přiměřenou reakci na zátěž, které člověk své tělo vystavuje. Pokud to ovšem se cvičením nebo jinými pohybovými aktivitami přeženete, může se bolest v některých případech stát až nesnesitelnou a dokonce si můžete ublížit.
Prostřednictvím svalové horečky dává tělo člověku najevo, že další zátěž již není schopné tolerovat. Svaly jsou celkově ztuhlé a pacient každý svůj pohyb vnímá jako velice bolestivý. Z toho důvodu pak nemůže normálně chodit nebo třeba zvedat paže, bolí ho vstávání z postele a velký problém může činit i sestup ze schodů.
Kromě bolesti svalů patří mezi typické příznaky také celková únava organismu, nepříjemné křeče nebo otoky. U některých lidí může způsobit svalová horečka zimnice a jindy se naopak objevuje zvýšená teplota. Bolest svalů navíc představuje jakési varovné znamení, které by mělo člověku zabránit v jejich dalším zatěžování. Pokud se ji budete snažit překonat, můžete se vážně poranit.
Stav, kdy člověk nemůže dělat nic jiného, než odpočívat a polehávat, trvá u každého různě dlouhou dobu. U sportovců, kteří jsou na fyzickou zátěž zvyklí, se zpravidla jedná o jeden až dva dny. Netrénované jedince však může svalová horečka trápit klidně i celý týden. Někdy se přitom největší bolest dostaví hned další den, ale jindy pacienta ztuhlost a únava dožene teprve dva dny po zátěži.
Léčba svalové horečky
Nejdůležitějším lékem, který na svalovou horečku zaručeně funguje, je samozřejmě dostatečný odpočinek. A nemělo by se zde jednat pouze o vynechání dalšího cvičení nebo jiných namáhavých aktivit, ale také o kvalitní spánek alespoň po dobu osmi hodin každý den. Není ovšem dobré zvolit úplnou fyzickou nečinnost a snažit se několik dní vůbec nehýbat.
Ačkoliv je bolest často velice nepříjemná, problémy s namoženými svaly by se měly postupem času vyřešit samy a nejpozději během týdne zcela vymizet. Rozhodně se nepokoušejte bolest rozběhat nebo překonat jinou namáhavou aktivitou, což by mohlo problémy ještě zhoršit. Dočasně pak samozřejmě mohou pomoci léky proti bolesti, ale na ty se raději nespoléhejte.
Regeneraci svalů ovšem můžete podpořit prostřednictvím jednoduchých metod, jako je například sprchování teplou vodou, které by mělo organismu přinést alespoň dočasnou úlevu. Pokud se ale objeví otok, vyzkoušejte spíše studené obklady, protože teplo by mohlo zánět zhoršit. Kromě toho může pomoci i lehká masáž pomocí bylinných mastí a olejů nebo bylinný obklad.
Bylinky na bolavé svaly:
- kostival lékařský,
- máta peprná,
- kaštan koňský,
- arnika horská.
Dalším způsobem, jak si ulevit od potíží, jsou různé koupele (například pobyt ve vířivce, perličková koupel nebo teplá koupel obohacená o regenerační sůl). Poté je dobré osprchovat se vlažnou nebo chladnou vodou, což sníží riziko rozvoje případných otoků a znecitliví nervová zakončení. V některých případech ovšem pomůže také návštěva sauny, páry nebo bazénu.
Po pořádném výkonu by mělo následovat vhodné jídlo, protože tělo potřebuje doplnit živiny. Kromě toho je při svalové horečce důležitý také dostatečný přísun hořčíku a rozhodně byste neměli zanedbávat ani pitný režim. Jakmile odezní největší bolest, zkuste se trochu rozhýbat, protáhnout a vyrazit třeba na procházku.
Kdy vyhledat lékaře?
Pokud jste to s fyzickou námahou přehnali, silné bolesti přetrvávají déle než týden, výrazně vás omezují v pohybu a nijak se nezmenšují (nebo dokonce naopak nabývají na síle), raději se o svém problému zkuste poradit s ošetřujícím lékařem. Existuje totiž možnost, že se vůbec nejedná o svalovou horečku. Na vině může být třeba poškození svalu nebo kloubu, které odpočinek nevyřeší.
Možnosti prevence
Jestliže nechcete, aby se nepříjemná zkušenost se svalovou horečkou v nejbližší době opakovala, zaměřte se na to, jak můžete podobným obtížím do budoucna předejít. V ideálním případě se před jakýmkoliv sportovním výkonem vždy pořádně protáhněte a zahřejte se třeba rychlejší chůzí, pomalejším během nebo prostřednictvím několika minut strávených na rotopedu.
Pokud se cvičením teprve začínáte nebo se k němu vracíte po delší pauze, navyšujte výkon postupně. Nejprve tedy zvedejte lehčí váhy, běhejte pouze na kratší vzdálenosti a v posilovně to rozhodně nepřehánějte. Postupem času pak můžete začít zátěž zvyšovat. Po dlouhém období bez pravidelného pohybu nikdy nechtějte okamžitě trhat rekordy, ale začnete raději zlehka.
Nezapomínejte ovšem ani na další důležité pravidlo, a sice že byste nikdy neměli své tělo namáhat, pokud jste nemocní, cítíte se příliš vyčerpaní, jste ve stresu, trpíte nedostatkem spánku nebo nemáte dostatečně vyváženou stravu a nedodržujete správný pitný režim. O vhodnosti jakéhokoliv cvičení byste se pak měli poradit s lékařem, pokud se řadíte mezi seniory či těhotné ženy, jste obézní, hodně kouříte nebo máte dlouhodobé zdravotní problémy.
Zdroje: rehabilitace.info, benu.cz