Máta peprná má blahodárné účinky na trávení. Používá se v kuchyni i kosmetice

Máta peprná
Zdroj: Pixabay

Šíří kolem sebe typickou silnou vůni, slouží k výrobě čaje nebo domácího sirupu a našla si místo také v lidovém léčitelství. Řeč je samozřejmě o mátě peprné, což je oblíbená bylina, která se pěstuje v oblastech mírného pásma prakticky po celém světě. Pomáhá při nachlazení, žaludečních obtížích i kožních problémech, ale používá se také jako přísada do kosmetických produktů.

Co je máta?

Pod názvem máta (Mentha) se ukrývá rod aromatických bylin, který se podobně jako třeba šalvěj nebo rýmovník řadí do čeledi hluchavkovité, konkrétně pak do podčeledi Nepetoideae („šantové“). Jde o vytrvalé rostliny s hranatými lodyhami, které vyrůstají z podzemních či nadzemních plazivých oddenků. Lodyhy jsou navíc obsypané převážně chlupatými listy, které jsou přisedlé nebo mají krátké řapíky.

Buňky jednotlivých lodyh i mátových listů jsou prosycené esenciálními oleji (především mentolem), takže po jejich rozemnutí v ruce člověk ucítí silnou, příjemnou vůni. Kromě toho se byliny z rodu máta vyznačují klasnatými květenstvími, která jsou tvořena drobnými přisedlými nebo stopkatými květy. Často rostou v horní části lodyhy v paždí listů a tvoří lichopřesleny. Plodem jsou pak tmavé tvrdky.

Ačkoliv se odborníci nejsou schopní dohodnout na přesném počtu druhů, které do rodu máta zařadit, v současné době jich dokážeme rozlišit zhruba 20-30. Kromě toho navíc křížením vzniká i velké množství hybridů. Pokud jde o to, jaké má máta druhy v květeně České republiky, vyjma rostlin ojediněle pěstovaných na zahrádkách se můžete setkat s těmito zástupci:

  • máta vodní (Mentha aquatica),
  • máta rolní (Mentha arvensis),
  • máta dlouholistá (Mentha longifolia),
  • máta klasnatá (Mentha spicata)
  • máta vonná (Mentha suaveolens),
  • polej obecná (Pulegium vulgare).

Mezi poměrně známé druhy, které u nás sice běžně nerostou, ale na území dalších států se objevují, patří například Mentha canadensis, Mentha japonica, Mentha australis nebo Mentha darvasica. Aby toho však nebylo málo, objevují se u nás různé hybridy, které patří mezi zahrádkáři často k těm nejznámějším. Jedná se o tyto byliny:

  • máta peprná (Mentha piperita),
  • máta přeslenitá (Mentha x verticillata),
  • máta hebká (Mentha x niliaca),
  • máta huňatá (Mentha x rotundifolia),
  • máta jemná (Mentha x gracilis),
  • máta dalmatská (Mentha x dalmatica),
  • máta křovištní (Mentha x dumetorum).

Význam rostlin, které se řadí k rodu máta, spočívá hlavně v obsahu silic a dalších zdraví prospěšných látek. Díky tomu, jak pozitivní může mít máta účinky na lidský organismus, se již v dávných dobách stala součástí lidového léčitelství. Tyto aromatické byliny se ale zároveň používají v kuchyni, kde slouží jako přísada do připravovaných pokrmů i nápojů, a jsou základem pro výrobu vonných látek, které našly upotřebení nejen v potravinářství, ale také v kosmetice. [1, 2, 3]

Máta peprná

Jedním z nejznámějších zástupců rodu máta je bezpochyby máta peprná (Mentha piperita či Mentha x piperita), což je přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté. Botanikové se dnes domnívají, že původním místem výskytu této vytrvalé byliny pravděpodobně byla Velká Británie, nebo případně celá západní Evropa. Postupem času se však máta peprná rozšířila i na mnoho dalších míst.

Pokud si budete chtít danou rostlinu pořídit na vlastní zahrádku nebo si o ní zjistit něco víc, určitě se setkáte i s celou řadou lidových názvů, jako je například balšám, pepřová máta, větrové koření, větrová bylina, fefrminc nebo třeba peprmint. Své využití si přitom máta peprná díky příjemnému aroma a blahodárným účinkům na zdraví našla v lidovém léčitelství, v kuchyni i v kosmetickém průmyslu. [4, 5]

Jak vypadá máta peprná?

Oddenek máty peprné má podzemní výběžky a její lodyhy, které dosahují do výšky 50-80 cm, jsou přímé a čtyřhranné. Mohou být buď slabě ochlupené, nebo naopak lysé, nahoře se typicky větví a nesou řapíkaté listy. Ty mají kopinatou až vejčitou čepel, jsou celistvé a po obvodu bývají drobně zubaté. V buňkách lodyh i listů se pak vyskytují esenciální oleje, které jim dodávají specifické aroma.

Květy máty peprné, které mohou být růžové nebo světle fialové, jsou uspořádané v hustých lichopřeslenech. Jde o jednoduché květenství, jež se řadí do skupiny vrcholičnatých a je typické právě pro čeleď hluchavkovitých. Byliny se přitom nejlépe rozmnožují dělením trsů, řízkováním nebo pomocí oddenků (vegetativně), protože ze semen obvykle nevyrůstají životaschopné rostliny.

Máta peprná kvete zhruba od července do září a obvykle se pěstuje v květináčích nebo truhlících, aby nezastínila ostatní druhy. Její čerstvé listy se dají trhat během celého léta a samotná nať se pak stříhá těsně před rozkvětem (ideálně kolem poledne), jelikož tehdy obsahuje největší množství silic. Pokud je počasí příznivé, máta opět dorůstá a můžete ji sklidit i podruhé. [6, 7]

Obsažené látky

Listy máty peprné obsahují silici (zhruba v množství 1-2 %), jejímiž hlavními složkami jsou mentol (asi 50 %) a menthon (téměř 10 %). Kromě toho se pak máta vyznačuje přítomností dalších důležitých látek, kam patří například třísloviny, hořčiny, menthofuramen, piperot, flavonoidy, kyselina octová a dalších 40 komponent, přičemž mátový olej obsahuje v malém množství i další sloučeniny, jako je limonen, pulegon, karyofylen nebo pinen. [8, 9]

Historie

Blahodárné účinky máty peprné byly mezi lidmi známé již za dob starých Egypťanů, kdy pomáhala třeba při žaludečních obtížích. Kromě toho se ale údajně hojně využívala také ve starověké čínské nebo japonské medicíně. V Palestině se pak listy této rostliny využívaly jako platidlo daní, o čemž svědčí text přímo z Bible.

Chybět pak samozřejmě máta peprná nemohla ani ve starověkém Řecku a Římě. Pojmenování Mentha přitom pravděpodobně odkazuje na postavu z mytologie známou jako Minthe, což byla nymfa. Existuje ovšem hned několik verzí mýtu, který popisuje, jak máta vznikla, a ty se od sebe v mnohém liší.

Podle varianty, kterou vyprávěl Oppianus z Corycus byla Minthe nymfa řeky Cocythus a manželka Aidonea. Když tento muž ovšem znásilnil Persefonu, Minthe zachvátila žárlivost a začala tvrdit, že je krásnější a vznešenější než Persefona. Proto ji zničila Demeter, Persefonina matka, a ze země poté vyrostla bylina, která nese jméno Minthe.

V jiné verzi tohoto mýtu, kterou vyprávěl Strabón, se do Minthe zamiloval vládce podsvětí Hádes. Jeho žárlivá manželka, kterou byla právě Persefona z předchozího příběhu, nymfu za trest zničila a ta se proměnila v mátu. Hádes jí sice život vrátit nedokázal, ale postaral se alespoň o to, aby rostlina krásné voněla. Podle jiné verze ovšem Minthe proměnil samotný Hádes, aby je uchránil před žárlivými scénami. [10, 11, 12]

Jaké má máta peprná účinky?

Máta peprná je mezi lidmi známá hlavně díky svým pozitivním účinkům na trávení. Její konzumace může výrazně ulevit od žaludečních potíží, protože podporuje vylučování žaludečních šťáv a tvorbu žluči, a zároveň pomáhá při problémech s nadýmáním. Kromě toho má pozitivní vliv také na pacienty, kteří se potýkají s nechutenstvím, žaludeční nevolností či bolestmi žaludku, a navíc podporuje i funkci přídatných orgánů, jako je slinivka břišní a žlučník.

Poruchy trávení se mohou rozvinout například ve chvíli, kdy potrava leží v žaludku příliš dlouho, než se přesune do další části trávicího traktu. Pokud ovšem člověk společně s jídlem užívá také mátový olej, je možné daným problémům zabránit. Vzhledem k tomu, že máta peprná podporuje normální činnost střev, může mít pozitivní vliv také na osoby, u nichž se projevila kolika nebo zvracení. [13, 14, 15]

Aby toho však nebylo málo, máta peprná se používá také u pacientů, kteří zaznamenali příznaky syndromu dráždivého tračníku (IBS), které zahrnují plynatost, bolesti břicha, křeče nebo třeba problémy s vyprazdňováním. Ačkoliv léčba těchto obtíží obvykle spočívá v zavedení dietního režimu a užívání léků, užitečná může být také konzumace mátového oleje. [16, 17, 18]

Další výhodou máty peprné je skutečnost, že pomáhá při nachlazení a zmírňuje nepříjemné příznaky, jako je rýma, kašel, tenzní bolest hlavy nebo bolest v krku. Velké množství volně prodejných léků na chřipku a nachlazení dnes obsahuje mentol, což je primární složka mátových silic. Podle výzkumu dokáže tato látka subjektivně zlepšit dýchání nosem a přináší pacientům úlevu. [19, 20, 21]

Díky obsahu účinných látek, kam patří také kyselina rozmarýnová, se mátě připisují také antioxidační a protizánětlivé účinky. Podle studie z roku 2019 může tato bylina snižovat příznaky astmatu a další výzkum potvrdil, že užívání máty zmírňuje alergickou reakci. Z toho důvodu často slouží k přípravě různých mátových balzámů, mastí a dalších podpůrných přípravků. [22, 23]

Máta peprná dále působí také proti nespavosti, stresu a nepříjemným bolestem hlavy. Při zevním užití ve formě mastí a balzámů mentol příjemně chladí a potřené místo lokálně znecitlivuje. Díky tomu je máta vhodná také jako lék na bolestivost, svědění a podráždění. Někdy dokonce může pomoci pacientům, kteří trpí kopřivkou či ekzémem, ale je nutné další zkoumání. [24, 25, 26, 27]

Prospěšná by nicméně mohla být aplikace máty na pokožku také u kojících matek, které trápí bolavé a popraskané bradavky, což dělá z kojení bolestivou a poměrně obtížnou záležitost. Podle mnohých studií se totiž ukázalo, že aplikace máty v různých podobách snížila tyto nepříjemné projevy a zároveň fungovala jako částečná ochrana před dalším popraskáním bradavek. [28, 29, 30]

Zatímco na bolavé svaly nebo klouby či na podrážděnou pokožku se hodí hlavně mast nebo třeba mátový olej, od bolavých zubů a dásní může ulevit mátový odvar, jenž dobře poslouží jako ústní voda. V této podobě navíc máta dezinfikuje a pomáhá eliminovat zápach z úst. Právě proto lidé často sahají také po mátových žvýkačkách nebo pastilkách. Žvýkání čerstvých listů a pití mátového čaje navíc snižuje množství přítomných bakterií. [31, 32, 33]

Může mít máta peprná vedlejší účinky?

Užívání máty se obvykle nepojí s žádnými výraznějšími nežádoucími účinky, a proto se dá tato bylinka užívat dlouhodobě (uvádí se, že až po dobu 8 týdnů). V některých případech ovšem může při lokální aplikaci vyvolat u pacienta alergickou reakci a při vnitřním užití zase může způsobit zažívací potíže, pálení žáhy či sucho v ústech. Konzumaci máty peprné by se podle výzkumů raději měli vyhnout lidé trpící gastroezofageálním refluxem.

Ačkoliv jsou pohledy lékařů různé, dlouhodobě se většinou nedoporučuje ani máta v těhotenství, protože její nadměrná konzumace by mohla způsobit zhoršující se krevní obraz a další obtíže včetně častějšího pálení žáhy, a vhodná není tato bylina ani pro malé děti. Vždy je proto dobré konzultovat užívání máty peprné s ošetřujícím lékařem a nepřekračovat doporučené dávkování. [34, 35, 36]

Jaké má máta peprná využití?

Vzhledem ke svým pozitivním účinkům na lidské zdraví a k silnému aroma, které máta peprná kolem sebe šíří, si tato bylina našla využití především v potravinářství, v lidovém léčitelství a v kosmetickém průmyslu. Její osvěžující mentolová chuť i vůně je tak výrazná, že ji lidé okamžitě rozpoznají. Pro někoho může být příjemná, ale jiní ji považují za příliš silnou.

Nejčastěji se tato rostlina používá k přípravě mátového čaje, tedy ve formě odvaru. Na jeden šálek bohatě postačí čajová lžička čerstvých či sušených listů nebo dvojnásobné množství mátové nati. Tu je pak nutné zalít vroucí vodou a nechat mátový čaj zhruba 15 minut louhovat. Popíjet se přitom dá v množství 1-2 šálků denně a kromě toho se nálev hodí také k inhalaci.

V kuchyni však můžete mátu peprnou použít i na mnoho dalších způsobů. V současné době se jedná hlavně o důležitou přísadu oblíbeného mojita. Vyrobit si ovšem můžete i vlastní mátové bonbóny a čerstvé listy se přidávají také do omáček, nápojů, salátů nebo moučníků. Kromě toho se máta používá také k výrobě alkoholického nápoje známého jako peprmintka nebo zelená.

Mezi další oblíbené recepty z máty peprné se pak řadí třeba příprava domácího mátového sirupu, domácího mátového oleje vhodného pro inhalaci či potírání podrážděné pokožky nebo domácího mátového likéru. Jako kloktadlo se často používá mátový nálev, jenž se vaří podobně jako čaj, ale je nutné použít větší množství máty. Pokud jde o doplňky stravy a další přípravky, které se dají zakoupit v lékárně, nejčastěji lidé užívají:

  • mátový čaj nebo směsi s mátou a dalšími bylinami,
  • mátové žaludeční bylinné kapky,
  • mátový olej či mátový extrakt,
  • mátové pastilky a kapsle,
  • masti a balzámy z máty peprné.

Co se týče kosmetického průmyslu, zde máta peprná slouží hlavně jako základ produktů, které mají pozitivní účinky na aknózní nebo jinak problematickou pleť. Jedná se například o mátové pleťové tonikum nebo různé pleťové krémy, ale tato bylina bývá také součástí sprchových gelů, mýdel, šumivých směsí nebo masážních gelů. Osvěžující účinky pak může mít i koupel s mátovými lístky. [37, 38, 39]

Pěstování máty peprné

Zaujaly vás léčivé vlastnosti máty peprné a chtěli byste si tuto aromatickou bylinu sami vypěstovat? V tom případě vás jistě potěší, že daná rostlina nevyžaduje žádnou speciální péči. Vybírat navíc můžete z celé řady zajímavých kultivarů, které jsou dostupné v zahradnických prodejnách i na internetu. Mezi oblíbené odrůdy patří například:

  • máta citronová (Mentha piperita var. Citrata),
  • máta mandarinková (Mentha piperita „Tachi“),
  • máta pomerančová (Mentha piperita „Granada“),
  • máta bergamotová (Mentha piperita var. Citrata „Bergamot“),
  • máta čokoládová (Mentha piperita „Chocolate“),
  • máta peprná „English Peppermint“,
  • máta švýcarská (Mentha piperita „Swiss“),
  • máta grepová (Mentha piperita „Aura“).

Jak zvládá máta pěstování na našem území? Jelikož se poměrně bujně rozrůstá, je praktické ji pěstovat v nádobě (větší květináč nebo truhlík), a to buď na balkoně, na okenním parapetu nebo i na zahradě. Všechny máty jsou vlhkomilné a vyžadují dostatečnou pravidelnou zálivku. Nejlépe se jim daří v polostínu, ale pokud jim dopřejete dostatek vláhy, vydrží i na sluníčku.

Pokud jde o vhodnou půdu, ta by měla být dobře propustná a případně obohacená o rašelinu a vylehčená malým množstvím písku. Nejjednodušší je pak pěstování odkopků, protože se máta peprná množí vegetativně. V období od dubna do září stačí odtrhnout kousek trsu ze stávající rostliny a poté ho zasadit do připraveného květináče. K množení ovšem slouží i vrcholové řízky.

Vzhledem k tomu, že se máta v dobrých podmínkách rychle rozrůstá do šířky, často je nutné její rozpínání omezit. Máta v květináči pak potřebuje pravidelnou zálivku a během letních měsíců je dobré několikrát tuto bylinu přihnojit organickým hnojivem. Před zimou se doporučuje rostlinu sestřihnout, a pokud je na záhonku, přikrýt ji vrstvou listí, chvojí nebo mulčovací kůry. Pěstujete-li mátu v květináči, přezimuje na chladném, tmavém místě.

Co je máta peprná?

Máta peprná (Mentha piperita) je vytrvalá bylina z rodu máta, která je přirozeným hybridem máty vodní a máty klasnaté. Někdy se jí říká také balšám, pepřová máta, větrové koření nebo třeba peprmint, což souvisí hlavně se silnou vůní, která se uvolní, když člověk její listy rozemne mezi prsty. Díky blahodárným účinkům si našla místo v lidovém léčitelství, potravinářství i kosmetice.

Jaké látky máta obsahuje?

Mátové listy obsahují silici (1-2 %), mezi jejíž hlavní složky patří mentol a menthon. Dále se mezi obsažené látky řadí třísloviny, hořčiny, piperot, flavonoidy, menthofuramen nebo kyselina octová. Mátový olej pak v menším množství obsahuje i další sloučeniny, jako je například limonen, pulegon, karyofylen či pinen.

Jaké má máta peprná účinky?

Nejznámější jsou pravděpodobně pozitivní účinky máty peprné na trávení. Její konzumace dokáže ulevit od žaludečních potíží, jelikož tato bylina podporuje vylučování žaludečních šťáv a tvorbu žluči. Pomáhá při obtížích, jako jsou bolesti žaludku, nadýmání, kolika, křeče nebo zvracení. Podporuje normální činnost střev, slinivky a žlučníku a zmírňuje příznaky syndromu dráždivého tračníku. Také pomáhá při nachlazení, má antioxidační a protizánětlivé účinky a snižuje zápach z úst.

K čemu se máta používá?

Máta peprná se využívá v potravinářství, lidovém léčitelství a kosmetickém průmyslu. Nejčastěji se z ní připravuje mátový čaj, domácí mátový sirup, mátový nálev, mátový olej nebo likér. Je součástí mnoha doplňků stravy a přípravků, které se dají zakoupit v lékárně. Také se přidává do nápojů, jako je mojito, do omáček, salátů nebo moučníků. Kromě toho má pozitivní účinky na pleť a slouží jako základ produktů, jako jsou pleťová tonika, krémy, mýdla nebo masážní gely.

Zdroje: healthline.com, webmd.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov, mojemedicina.cz, salviaparadise.cz, living.iprima.cz, pestik.cz

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top