Atopický ekzém představuje chronické a často se opakující kožní onemocnění, které o poznání častěji postihuje malé pacienty, může ale přecházet i do dospělosti a výjimečně se v této životní fázi může objevit zcela poprvé.
Atopická dermatitida, jak se onemocnění také říká, patří k typu obtíží, které se v naší západní společnosti objevují stále častěji. V nějaké formě momentálně postihuje 15–20 % dětí a až 5 % dospělé populace, přičemž výskyt výrazně roste zejména v posledním desetiletí. Za posledních 30 let se výskyt ekzému v průmyslových zemích dokonce ztrojnásobil, což odborníci přisuzují množícím se alergenům i negativním změnám životního prostředí. Výskyt nemoci totiž velice úzce souvisí s místem, kde lidé žijí, a samozřejmě i s úrovní hygieny.
Slovní spojení atopický ekzém je odvozeno od řeckého slova atopos, čímž je míněno něco atypického, a ekzeo, které označuje cosi, co vybublává či vyvěrá na povrch. Ostatně přesně tak, jako charakteristické znaky onemocnění. To může postihnout mnoho částí lidského těla, výjimkou proto není třeba atopický ekzém na obličeji, rukou, v záhybech, jakými jsou lokty a kolena, ale ani ve vlasech či na nohách.
Jaké má atopický ekzém příčiny?
Za zvyšujícím se výskytem nemoci stojí například znečištěné ovzduší, chemizace, industrializace, plevelné pyly a prašnost. Vliv má ale samozřejmě také dědičnost, konkrétní genetická příčina však stále nebyla identifikována. Obecně však platí, že pokud se u vás v rodině dermatitida objevila, anebo někdo z vašich příbuzných trpěl jiným atopickým onemocněním, jako je třeba alergická rýma či astma, riziko, že se u vás atopický ekzém objeví, je oproti zbytku populace výrazně vyšší. Rozvoj ekzému dále ovlivňuje či zhoršuje:
- defekt kožní bariéry,
- kontakt s alergeny,
- kontakt pokožky s přírodními vlákny (vlna, kožešina),
- kontakt s dráždivými látkami (horká voda, mýdla, cigaretový kouř)
- imunologická odpověď,
- dráždivé látky,
- mikroby,
- klimatické faktory,
- hormony,
- psychické faktory (typicky emoční stres),
- dietní změny,
- kontakt s domácími mazlíčky,
- chlad, horko,
- mikroorganismy.
Některé zdroje hovoří také o vlivu stravy. Přímá souvislost mezi prvotním rozvojem nemoci a potravou však nikdy nebyla prokázána. Co ale zůstává faktem, je, že v případě již propuklého onemocnění mohou určité složky potravin průběh ekzému značně zmírnit, ale i zhoršit. Negativní vliv má například:
- mléko,
- burské oříšky,
- čokoláda,
- rajčata,
- vejce,
- sója,
- ryby,
- citrus,
- kiwi,
- pšenice.
Zhoršit průběh nemoci pak může samozřejmě také stres, pot či používání určitých hygienických a kosmetických přípravků. Vliv mají také hormonální výkyvy, což je důvod, proč se u žen často zhoršuje ekzém v těhotenství, během přechodu či v závislosti na menstruačním cyklu.
Genetické vlivy na vznik atopického ekzému
Hlavním faktorem pro rozvoj obtíží jsou dědičné predispozice, jinými slovy vrozené predispozice k určité nemoci, která se v rodině předává z generace na generaci. Riziko vzniku atopického ekzému u kojence pak závisí na několika faktorech.
- Pokud má jeden z rodičů alergické onemocnění jakéhokoli typu, existuje riziko, že se atopický ekzém u dítěte objeví v 20–40 % případů.
- Jestliže jsou oba rodiče alergici, zvyšuje se pravděpodobnost obtíží u jejich potomka na 40–60 %.
- V případě, že oba rodiče mají, anebo v dětství měli atopický ekzém, je riziko, že se toto onemocnění vyskytne i u jejich dítěte 60–80 %.
Je nutné si uvědomit, že každý sklon k atopii, který potomek podědí, nemusí automaticky znamenat rozvoj onemocnění jako takového. U některých jedinců se sklon k atopii projevuje například v podobě suché pokožky bez dalších zápalových změn.
Příznaky atopického ekzému
Pokud jde o to, jaké má atopický ekzém příznaky, základním poznávacím znakem jsou zarudlá šupinatá ložiska, která svědí. Jako první se tato vyrážka zpravidla objevuje v záhybech jednotlivých končetin, typicky v oblasti zápěstí, loketní a zákolenní jamky, ale také na obličeji, krku a horní části hrudníku. I přes urputné svědění, které obtíže doprovází, je důležité postižená místa neškrábat. V opačném případě si do nich pacient zanáší bakterie a dochází k zanícení, což průběh dermatitidy jen zhoršuje. Postižená ložiska se následně odlupují.
Přestože se projevy atopického ekzému liší podle věku pacienta, místa postižení i aktuální fáze nemoci, určité znaky jsou pro onemocnění společné. Pacienta obvykle trápí:
- zvýšená suchost a celkové podráždění pokožky,
- zánětlivé pupínky a puchýřky,
- mokvání,
- svědění,
- otok,
- odlupující se plochy a následně strupy,
- zhrubnutí a barevné změny kůže (u chronického ekzému).
Kromě zmíněných příznaků doprovází atopický ekzém také řada dalších obtíží, jako je:
- bílý dermografismus,
- vrozená porucha rohovatění kůže,
- zánět spojivek, změny na sítnici,
- šedý zákal.
Průběh atopického ekzému podle věku
Udává se, že až 80 % případů se vyskytne během prvních 5 let života, což potvrzuje i fakt, že velice často trápí atopický ekzém miminka a děti batolecího věku. U těch může onemocnění postupem času buď vymizet, anebo si jej mohou převzít až do dospělosti. Vzhledem k rozmanitosti příznaků se dermatitida dělí na tři základní fáze.
Atopický ekzém u miminek
Atopický ekzém u kojenců začíná obvykle mezi 3. a 6. měsícem života. Velice typická je pro ekzémy u dětí kojeneckého věku suchá až drsná kůže, kterou doprovází zčervenání citlivé pokožky. Charakteristickým projevem je také nesnesitelné svědění. Rodiče zpravidla jako první pozorují ekzém na obličeji, a to konkrétně v oblasti tváří a čela. Postižená místa mohou být patrná také ve vlasech, kolem uší a na krku.
V dalších fázích se ekzém rozšiřuje do záhybů, na končetiny a také po celé hlavě, kdy se typicky objevují strupy ve vlasech. Na zarudlé pokožce vlivem nemoci vznikají puchýřky, které splývají a praskají, čímž zvyšují pravděpodobnost infekce. K té u atopických miminek nejčastěji dochází vlivem stafylokoka. Důsledkem svědění je u dětí zpravidla nespavost, neklid a pláč.
Ekzém u miminka bývá velmi často způsoben alergeny, typicky v důsledku soužití s domácím mazlíčkem. Výrazný vliv má ale také znečištěné prostředí exhalacemi, zejména cigaretovým kouřem. Někdy se kojenecký ekzém může zhoršit v důsledku jiné infekce či očkování. Nutno podotknout, že vakcína má vliv pouze na průběh dermatitidy, u předtím zdravého miminka ji způsobit nemůže, jak je často mylně prezentováno.
Atopický ekzém u dětí
U starších dětí bývají nejčastěji postiženy oblasti krku, zápěstí, kotníků, hýždí a stehen. Zasažená místa jsou červená, neostře ohraničená a pokožka je suchá. Velice časté jsou rovněž krusty a škrábance, které si dítě způsobuje vlivem nepříjemného svědění. U atopických dětí mohou rodiče pozorovat také pozánětlivou změnu kůže, která se projeví změnou pigmentu a fleky. Tento stav se odborně označuje jako pozánětlivá hyperpigmentace (či naopak hypopigmentace). Dobrou zprávou je, že v horizontu několika týdnů až měsíců po zklidnění ekzému samovolně zmizí.
Atopický ekzém u dospělých
Na rozdíl od případů, kdy trápí atopický ekzém děti, v případě dospělých pacientů bývají projevy mírnější. U některých z nich dokonce dochází k úplnému vymizení obtíží. Ti, u kterých atopický ekzém přetrvává, mívají kromě flexorových ploch typicky postiženy:
- ruce,
- bříška prstů,
- plosky nohou,
- tváře,
- okolí očí a rtů,
- okolí bradavek.
U dospělých pacientů a dospívajících zpravidla dominuje zhrubění kůže, a to zejména v loketních a podkoleních jamkách, na zápěstí, hřbetech nohou, na krku a šíji. Podle statistik atopický ekzém v nějaké formě přetrvává až u 30 % dospělých pacientů.
Jaké má atopický ekzém komplikace?
Komplikace, které rozhodně nelze opomíjet (ačkoli nebývají příliš časté), jsou sekundární infekce kůže. Ty mohou být způsobené například zlatým stafylokokem, který se do těla nemocného dostane skrze atopické léze a může způsobit mokvající ekzém, který následně usychá a tvoří žluté strupy (krusty). Tento stav se neobejde bez antibiotické léčby.
Vzácně může atopický ekzém vyústit v erytrodermii, což je syndrom, jehož vlivem dochází k rozsáhlému zarudnutí kůže, která se následně odlupuje. Obtíže může doprovázet také silné svědění a otok. Kromě kůže může být zasažena i sliznice očí a úst, přičemž tento stav vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc.
Velmi nepříjemné komplikace může atopickému pacientovi způsobit také herpes virus, jehož přítomnost se projevuje nástupem horečky a bolestivými bulkami, které se začnou tvořit uvnitř lézí. I tato situace si žádá lékařský dohled.
Atopický ekzém: léčba
Ať už vás zajímá, jak se zbavit ekzému na obličeji, anebo chcete vědět, co na ekzém na rukách, nohách či hrudníku, základem úspěšné léčby je vždy pečlivá diagnostika. Že se skutečně jedná o dermatitidu, musí tedy vždy potvrdit kožní lékař. Ten provede vyšetření vzorku kůže, konkrétně histopatologii, během které je po místním znecitlivění pomocí speciálního nože odebrán malý vzorek postižené kůže. Ranka, která vznikne, se následně nechává volně zahojit, někdy ji odborník uzavírá stehem.
V některých případech lékař provádí také krevní odběry, které následně odesílá na rozbor krevního obrazu. Rozhodující je v tomto případě počet krvinek, při atopickém ekzému totiž bývá zvýšená hladina eozinofilů. Napovědět lékařům může rovněž hladina imunoglobulinů třídy IgE i specifických protilátek třídy IgE, kterými se zjišťují alergeny v prostředí. Vyšetření se dá doplnit také o testy, které provádí alergolog.
Léčba atopického ekzému
Aby byla léčba atopického ekzému skutečné účinná, musí být v první řadě komplexní, přičemž konkrétní postup zvolí lékař na základě diagnózy. Roli hraje rozsah onemocnění, jeho intenzita, průběh, ale i řada dalších faktorů. Na základě všech indicií pak zvolí správnou kombinaci terapií.
Lokální terapie
Jedním ze základních způsobů, jak léčit atopický ekzém, je aplikace léčiv přímo na postižená místa. Typický krém či mast na ekzém bude obsahovat kortikoidy, antibiotika či antiseptika. Pacient je zpravidla užívá v kombinaci s takzvanými změkčovadly, odborně emolienciemi, která obnovují porušenou kožní bariéru, hydratují, upravují patologické pH, zvláčňují a v neposlední řadě důkladně promašťují. Nejsou to však jen masti na atopický ekzém. Tyto přípravky lze používat i ve formě koupelí.
Systémová terapie
V případě, že lokální terapie nezabírá a atopický ekzém se nelepší, přistupuje lékař k terapii systémové. To jinými slovy znamená, že jsou pacientovi nasazeny systémové léky, jako jsou například antibiotika, antihistaminika, cyklosporin A nebo systémové imunomodulátory. Tuto léčbu je dobré podpořit vhodnou dietou a podpůrnými formami terapie.
Biologická léčba
Během biologické léčby jsou pacientovi podávány léky rostlinného a živočišného původu, které zasahují do imunitních a zánětlivých procesů v těle, čímž příznivě ovlivňují vývoj nejen kožních, ale i onkologických či autoimunitních onemocnění. Tato forma terapie je zpravidla velice účinná, současně však představuje velice nákladnou variantu, a proto se k ní obvykle přistupuje až v případě, kdy jiná léčba nepomáhá.
Fototerapie
Jako velmi účinné se během léčby atopického ekzému osvědčilo UVB záření o speciální vlnové délce. Kromě toho, že zpomaluje růst zasažených kožních buněk, také podporuje přirozenou tvorbu vitamínu D v lidském těle a zároveň s sebou přináší jen minimální riziko vedlejších účinků. Fototerapii však neaplikuje každý, ale pouze speciální dermatologické ordinace.
Psychoterapie
Jak se říká, pokožka je zrcadlem našeho nitra, a tak není divu, že se na jejím zdraví může podepsat dlouhodobý nepříznivý duševní stav, který je způsobený například stresem, pocitem méněcennosti, úzkostmi a depresemi. Z tohoto důvodu hraje psychoterapie nezastupitelnou roli také v léčbě atopického ekzému. Často ji lékaři volí jako doplňkovou léčbu.
Babské rady na atopický ekzém
Co pomáhá na atopický ekzém podle našich babiček? Způsobů, jakým lze podpořit léčbu, je celá řada. Vsadit můžete třeba na sílu léčivých bylin, pomoci ale mohou i zcela obyčejné potraviny, které má každý z nás doma v kuchyni. Jedná se například o černý čaj, mléko, oves, olivový olej či vepřové sádlo. Konkrétně můžete zkusit například:
- obklady z odvaru heřmánku, lékořice či habru,
- obklady ze studeného černého čaje či mléka,
- dětské koupele z ovsa (oves nechte ve vaničce stát 15 minut před koupáním),
- promašťování kůže olivovým olejem nebo nesoleným a ideálně doma vyškvařeným vepřovým sádlem.
Jak předcházet atopickému ekzému?
Vzhledem k tomu, že jednoznačná příčina atopického ekzému doposud není známá, nelze určit ani stoprocentně účinnou prevenci. Šanci na vzplanutí nemoci se ale můžete pokusit snížit alespoň tím, že eliminujete provokující a zhoršující faktory, mezi které patří:
- používání mýdel a saponátů na chemické bázi,
- nadměrné mytí,
- nošení vlněných a neprodyšných syntetických materiálů,
- nezdravé slunění,
- dlouhodobý stres,
- potravinové a mikrobiální alergeny.
Doporučuje se rovněž konzumovat co nejčerstvější potraviny a zároveň se vyhýbat pokrmům, které zvyšují hladinu histaminu, anebo histamin přímo obsahují. Mezi tyto potraviny patří:
- obecně fermentovaná, kvašená a konzervovaná jídla,
- zrající sýry a uzeniny,
- alkohol – zejména tvrdý,
- zelenina, např. rajčata nebo špenát,
- ovoce, např. citrusy, jahody, ananas,
- kakao a hořká čokoláda,
- vlašské ořechy,
- vaječný bílek
- ryby a mořské plody.
Pozor je třeba dávat také na hygienické a kosmetické přípravky. Pokud atopickým ekzémem již trpíte, anebo patříte do rizikové skupiny, je lepší volit přípravky, které jsou přímo určené pro atopiky a mají fyziologické pH. Alternativou mohou být přípravky pro citlivou pokožku či výrobky čistě přírodního charakteru.
Atopické či citlivé kůži obecně neprospívá ani příliš horká voda. Její teplota by neměla být vyšší než 33 °C a délka koupele by neměla přesahovat 5 minut. Nedoporučuje se rovněž používat žínky a mycí houby, které pokožku zbytečně dráždí. Po koupeli, kdy je pokožka paradoxně dehydratovaná, je třeba ji ošetřit kvalitním olejem či krémem. Ten by měl být opět určený pro citlivou či atopickou pokožku.
Ideální jsou rovněž výrobky z pupalky dvouleté, která je známá pro své hojivé, regenerační a zklidňující účinky.
Zdroje: vitalia.cz, lekarnahartmann.cz, pravdyoatopii.cz, benu.cz, bioderma-cz.com