Rozmarýn má řadu léčivých účinků. Podporuje trávení, tiší bolest a zmírňuje stres

8. 2. 2022 7:30
přidejte názor
Autor: Pixabay

Oblíbená léčivka, aromatická rostlina vhodná pro dochucení masa a ryb, ale i součást kosmetických přípravků, odpuzovač hmyzu nebo symbol lásky. Všechny tyto vlastnosti se připisují rozmarýnu lékařskému, který je v dnešní době součástí mnoha receptů i doplňků stravy. U nás sice nezplaňuje, ale bez problému ho můžete vypěstovat na vlastní zahrádce nebo za oknem v květináči.

Co je rozmarýn?

Jako rozmarýn (latinsky Rosmarinus) se označuje bývalý rostlinný rod, který v minulosti patřil do čeledi hluchavkovité. Vzhledem k výsledkům molekulárních fytogenetických studií z 21. století se však toto dělení změnilo a rozmarýny se staly součástí široce pojatého rodu šalvěj (Salvia), kde vytváří monofyletickou skupinu klasifikovanou jako podrod (Salvia subgen. Rosmarinus). [1]

V současné době do této kategorie spadá pouze několik málo druhů, ale kromě toho sem patří také jejich přirození kříženci. Všichni zástupci by se nicméně dali popsat jako stálezelené aromatické keře či polokeře, které rostou hlavně ve středomořské oblasti nebo v severozápadní Africe. Vyznačují se přitom úzce kopinatými nebo čárkovanými listy světle až temně zelené barvy.

Jaké má rozmarýn druhy?

  • Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis, Salvia rosmarinus),
  • Rosmarinus tomentosus (Salvia granatensis),
  • Rosmarinus eriocalyx (Salvia jordanii).

Rozmarýn lékařský

Nejznámějším druhem výše zmiňovaného podrodu je v každém případě rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis). Tomu se dříve říkalo rozmarýna lékařská a dnes ho můžete znát také pod novějším označením, kterým je šalvěj rozmarýna (Salvia rosmarinus). Kromě toho má však i řadu lidových názvů, jako je rozmariján, merdov, mořská rosa nebo posvátný keř.

Podle nového systému se rozmarýn lékařský řadí do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Jedná se přitom o stálezelený keř, který se hojně pěstuje pro okrasné účely, ale zároveň si našel využití v kosmetickém průmyslu, jako léčivka nebo jako aromatické koření. Kromě toho se pak v minulosti používal do kadidel, vyráběly se z něj věnce a lidé jím zdobili slavnostní tabule i svatební kytice.

Jak vypadá rozmarýn lékařský?

Pokud jde o charakteristický vzhled rozmarýny, tento stálezelený keř dorůstá zhruba do výšky jednoho a půl až dvou metrů. Jeho stonky jsou husté a větvené, ve spodní části dřevnatí a dominuje zde šedavá kůra. Listy pak bývají úzké, vstřícné a přisedlé. Na první pohled připomínají drobné jehličky, jsou velice aromatické, na povrchu lesklé a vespodu spíše šedavé a chlupaté.

A jaké má rozmarýn květy? Jde o drobné kvítky bílé, nachové až modravé barvy, které nádherně voní a objevují se během pozdního jara nebo na začátku léta. Jednotlivá květenství se přitom tvoří v úžlabí horních listů, skládají se zhruba z 5–10 samostatných květů a tvoří jakési zvonkovité klasy. Plodem šalvěje rozmarýny jsou pak hnědavé, rozpadavé tvrdky tvořené několika suchými plůdky.

Kde roste rozmarýn lékařský?

Tato rostlina původně pochází ze Středomoří, kde se jí ve volné přírodě dodnes skvěle daří. Využívali ji už staří Řekové a Římané, kteří z rozmarýny vyráběli víno, o němž se tradovalo, že pomáhá léčit srdeční slabost. Kromě toho pak lidé věřili, že může přinášet štěstí a že jde o symbol lásky či věrného manželství, a proto se vplétala do nevěstiných závojů a někdy dokonce i do královských korunek. [2]

Latinský název Rosmarinus je tvořený spojením slov ros a marina. V překladu znamená mořská rosa, což odkazuje na původní areál rozšíření na sušších místech v blízkosti mořského pobřeží. Často se například vyskytuje v řídkých porostech označovaných jako garrigue, které tvoří nižší keře, polokeře a byliny. Jde přitom o druhotnou vegetaci, které se někdy říká také frygana, batha nebo matorral.

Momentálně se rozmarýn lékařský pěstuje třeba v Anglii, ve střední a východní Evropě, ale i na území Spojených států amerických. V těchto oblastech však zpravidla nezplaňuje, protože není schopný přežít tužší zimy. U nás se sice s rozmarýnem ve volné přírodě také nesetkáte, ale své místo si tato aromatická rostlina našla v mnoha místních zahrádkách a květináčích.

Obsažené látky

Co se týče účinných látek, které rozmarýn lékařský obsahuje, stejně jako u dalších bylinek jsou zde důležité hlavně silice. Sem patří například verbenon, cineol, borneol, limonen nebo kafr. Dále se pak rozmarýn vyznačuje obsahem flavonoidů, jako je luteolin či diosmetin, diterpenových hořčin, tříslovin (až 8 %) a různých kyselin (kyselina rozmarýnová, ursulová, oleanová, kávová nebo chlorgenová). Kromě toho je však rozmarýn také zdrojem železa, vápníku a vitamínu B6. [3, 4, 5]

Jaké má rozmarýn účinky?

Jak už název této aromatické rostliny napovídá, bohaté využití si rozmarýn lékařský našel především v lidovém léčitelství, a to již v dobách starověku. Má totiž řadu pozitivních účinků na lidský organismus, díky kterým rozhodně stojí za to vyzkoušet jeho konzumaci, ale i různé přípravky, kde hraje hlavní roli. K dispozici je třeba rozmarýnová mast nebo rozmarýnový esenciální olej.

V první řadě je nutné zmínit, že rozmarýn patří mezi účinné přírodní antioxidanty, což znamená, že pomáhá chránit organismus před oxidačním stresem. Snižuje tedy pravděpodobnost vzniku škodlivých volných radikálů, nebo je převádí do méně reaktivních či nereaktivních stavů, čímž omezuje proces oxidace, který by mohl narušit normální fungování lidského těla. [6, 7]

Kromě toho je rozmarýn lékařský známý také pro své protizánětlivé účinky. Například rozmarýnový olej údajně pomáhá snižovat zánětlivou aktivitu ve tkáních, která má na svědomí rozvoj otoku, bolesti a celkové ztuhlosti. Hodí se tak lidem, kteří si stěžují na bolest svalů, a zároveň může být vhodným lékem na revmatoidní artritidu nebo na dnu. [8, 9]

Používáte rozmarýn?

Mezi další vlastnosti rozmarýnu lékařského patří jeho antibakteriální a antimykotické účinky, které se mohou značně lišit v závislosti na několika různých faktorech, jako jsou například místa výskytu, tamní klimatické podmínky nebo doba sklizně. Bylo prokázáno, že rozmarýn brání růstu bakterií, jako je Escherichia coli nebo Staphylococcus aureus, a snižuje jejich rezistenci k léčbě, jelikož dokáže překonat nepropustnost jejich membrán. [10, 11, 12]

Jak naznačuje řada studií, užívání rozmarýnu může rovněž mít pozitivní vliv na trávicí soustavu a činnost jater. Uvolňuje totiž hladké svalstvo, zvyšuje tvorbu žaludečních a trávicích šťáv a zároveň podporuje vylučování žluče. Tím pádem aktivuje vlastní antioxidační obranné mechanismy, pomáhá léčit různé zažívací obtíže a může být užitečný také jako prevence otravy jídlem. [13, 14]

Podle tradičního lidového léčitelství se rozmarýn hodí také jako prostředek k tišení bolesti, a aby toho nebylo málo, pomáhá zmírnit stres. Podle studie, které se účastnili studenti ošetřovatelství, může inhalování rozmarýnového oleje snížit tepovou frekvenci, která je úzce spojená například s krátkodobou úzkostí. Zároveň snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu, který může ve větším množství přispět k nespavosti nebo změnám nálad. [15, 16]

Jako jedna z mála rostlin je rozmarýna známá také tím, že zvyšuje krevní tlak, takže se používá k léčbě hypotenze. Zároveň ale přispívá ke zlepšování krevní cirkulace, díky čemuž dokáže zajistit lepší prokrvení horních a dolních končetin. Může tak pomoci třeba lidem, kteří se potýkají s Raynaudovým syndromem. Jejich prsty se při stresu či nachlazení odkrvují a ztrácejí barvu, protože se místní krevní cévy nepřirozeně stahují. [17, 18]

Dále pak rozmarýn snižuje pocit únavy a celkově pomáhá zklidnit pacientův organismus, působí jako přírodní antiseptikum (například v podobě ústní vody) a používá se třeba jako lék proti rýmě, kašli a zahlenění. Účinný je však i jako prostředek k potlačení alergické reakce a zmírnění jejích projevů. Kromě toho se pak doporučuje i ženám, které si přejí otěhotnět, jelikož podporuje správné prokrvení pánevního dna a dělohy, a může pomoci také při léčbě výtoku nebo s úpravou menstruačního cyklu. [19, 20]

Vědci dále zjistili, že rozmarýn lékařský podporuje správnou funkci mozku, zlepšuje paměť i koncentraci a brání stárnutí lidského mozku. Inhalace esenciálního oleje z této rostliny tak podle výzkumů může být užitečná třeba u pacientů, kteří prodělali mozkovou mrtvici, ale také dokáže podpořit mozkovou činnost u lidí s demencí nebo Alzheimerovou chorobou. [21, 22, 23]

Další výzkumy pak naznačují, že rozmarýnový extrakt zpomaluje šíření rakovinových buněk a tato rostlina tedy může posloužit jako efektivní protizánětlivý a protinádorový prostředek. V budoucnu by se tak rozmarýn dal využít třeba při léčbě leukémie nebo karcinomu prsu. Jeho protizánětlivé, antiproliferativní a protirakovinné účinky však vyžadují další výzkum. [24, 25]

Má rozmarýn nežádoucí účinky?

Ačkoliv je rozmarýn oblíbenou léčivkou, i zde platí, že je nutné ho užívat s mírou. O vhodném dávkování by se přitom člověk měl ideálně poradit s ošetřujícím lékařem, který dokáže nejlépe posoudit vliv této rostliny na organismus konkrétního pacienta. Rozhodně se pak nedoporučuje užívat rozmarýn v těhotenství, ale ani při kojení a vyhnout by se mu měly i děti mladší 5 let. [26]

Jaké má rozmarýn použití?

Pokud vás rozmarýna zaujala svými pozitivními účinky na lidský organismus, jistě přemýšlíte, v jaké formě tuto rostlinu můžete vyzkoušet. Existuje přitom řada různých přípravků, které si můžete připravit sami v domácích podmínkách, ale i takové, které se dají zakoupit v lékárně nebo na internetu. Mezi oblíbené způsoby využití rozmarýnu patří:

  • rozmarýnový olej,
  • rozmarýnová mast,
  • rozmarýnový čaj,
  • rozmarýnové víno,
  • rozmarýnový nálev,
  • rozmarýnové kapsle,
  • rozmarýnové vlasové tonikum,
  • rozmarýnové kloktadlo či ústní voda,
  • rozmarýnový sirup a rozmarýnový tinktura.

Kromě toho si pak rozmarýn našel využití také v kosmetice. Jelikož podporuje zdraví pokožky, které navrací svěží vzhled a vitalitu, může se stát třeba základem pro různá pleťová tonika, mýdla nebo krémy. Výborně navíc čistí póry a je vhodný hlavně pro problematickou pleť. 

Kromě toho se používá rozmarýn na vlasy, protože vědci zjistili, že efektivně léčí androgenní alopecii a zároveň brání nepravidelnému vypadávání vlasů, které postihuje velkou část populace mladší 21 let, ale i starší pacienty. Přidává se tedy do šamponů, kondicionérů a vlasových sprejů. [27, 28]

Aby toho nebylo málo, oblíbený je samozřejmě i rozmarýnový esenciální olej, který navozuje pocity klidu a dokáže člověka příjemně uvolnit. Dá se použít třeba jako přísada do koupele. Dále si pak rozmarýn našel své místo také v aromaterapii a vyrábí se z něj i rozmarýnový repelent, jenž spolehlivě odpuzuje škodlivý hmyz (údajně funguje rozmarýn proti klíšťatům).

Rozmarýn v kuchyni

Rozmarýn je velice aromatický, přičemž jeho čerstvé lístky mají spíše jemnější vůni, ale v sušeném stavu se stává daleko výraznějším. Pokud jde o jeho chuť, je velice osvěžující, ostrá a lehce nahořklá. Podle konzumentů v sobě spojuje nádech verbeny, pryskyřic nebo citrusů a trochu připomíná kafr nebo třeba eukalyptus.

V kuchyni zastupuje rozmarýn koření, které se dá buď využít samostatně, nebo jako součást provensálské směsi. Vyzkoušet přitom můžete čerstvý rozmarýn, ale i jeho sušené lístky (celé, drcené či jemně mleté) nebo dokonce celé rozmarýnové snítky. Ty se obvykle ještě před pečením pokládají k masu nebo se do něj zapichují, aby postupně přejalo specifické bylinkové aroma.

Nejčastěji se rozmarýnem dochucuje telecí, jehněčí, skopové nebo drůbeží maso, ale přidává se také k pečeným rybám nebo do různých nádivek. Kromě toho pak dokáže dodat zajímavou chuť i aroma zeleninovým salátům, těstovinovým pokrmům nebo třeba karbanátkům. Dále si pak lidé oblíbili také rozmarýnové brambory a často se podává rozmarýnová omáčka.

Máte-li chuť na něco netradičního, zaujmout by vás mohla třeba rozmarýnová zmrzlina, rozmarýnová limonáda nebo rozmarýnový med. Tato bylina ovšem skvěle dochutí také olej nebo ocet, hodí se pro přípravu bylinkových másel a společně s tymiánem, bazalkou, majoránkou, saturejkou nebo třeba dobromyslem tvoří základ provensálského koření.

Jak pěstovat rozmarýn?

V našich podmínkách se tento druh pěstuje jako hrnková rostlina, což znamená, že si lidé pořizují rozmarýn v květináči nebo truhlíku. Pokud jde o vhodné podmínky pro jeho pěstování, jde o rostlinu, která miluje slunce. Nejlépe jí proto svědčí teplé a světlé stanoviště, kde nebude příliš vlhko. Nemusíte se bát ani přímých slunečních paprsků, které rozmarýna dobře snáší.

Podle počasí můžete rostlině zhruba od května do září dopřát pobyt venku, ale dejte si pozor na to, aby zemina v květináči nikdy nebyla přemokřená (přílišnou zálivkou nebo kvůli rozmarům počasí). Pokud bude hrozit příchod vydatných dešťů, raději schovejte rozmarýn někam pod střechu. Zálivku pak rostlině dopřejte pouze tehdy, když zemina v květináči skoro vyschne.

Pro výsadbu rozmarýnu se hodí zásaditá, hlinitopísčitá zemina, přičemž dobré je rostlinu během vegetačního období pravidelně přihnojovat. Pokud jde o to, jak přezimovat rozmarýn, s příchodem chladného počasí je vždy nutné donést rostlinu domů nebo do nevytápěného skleníku. Vhodná teplota by se měla pohybovat od 3 do 10 °C, zálivka by měla být minimální, ale stanoviště musí zůstat světlé.

Chcete-li se pustit do pěstování této rostliny, určitě vás zajímá, jak rozmnožit rozmarýn. Není to ale vůbec složité. Můžete například vyzkoušet pěstování rozmarýnu ze semen, nebo ho množit pomocí vrcholových řízků. Ty by měly být zhruba 10–15 centimetrů dlouhé, přičemž stačí, když je zapíchnete do pěstebního substrátu nebo do vhodné zahradní zeminy na teplém a mírně vlhkém místě.

A jak stříhat rozmarýn? Dobrou zprávou pro všechny zahrádkáře je, že tato rostlina patří mezi dobře tvarovatelné keře. Prostřednictvím zaštipování a stříhání větviček se tak dá docílit příjemně zakulaceného vzhledu, ale i podoby stromu. Zvolíte-li druhou variantu, je pouze na vás, jakou formu rozmarýnu dáte. Můžete ho upravit do tvaru bonsaje, ale klidně také jako pyramidu.

Zdroje: healthline.com, medicalnewstoday.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, vseokoreni.cz, mojemedicina.cz, cs.medlicker.com, rehabilitace.info, abecedazahrady.dama.cz

Co je to rozmarýn?
Rozmarýn je stálezelená aromatická bylina z rodu šalvěj, kde spadá pod monofyletickou skupinu – podrod Salvia subgen. Rosmarinus. Představitelé této skupiny jsou keře nebo i polokeře, jejichž domovinou je zejména oblast Středomoří a severozápadní Afrika. Rozmarýn má úzké listy v odstínech zelené. Nejznámějším zástupcem rodu je rozmarýn lékařský.
Co je to rozmarýn lékařský a jak vypadá?
Rozmarýn lékařský, který je známý také jako rozmarýna lékařská a nově i šalvěj rozmarýna, dosahuje přibližně 1,5–2 m výšky. Stonky tohoto aromatického keře jsou husté, na spodku dřevnaté, s úzkými lístky připomínajícími jehličí. Rozmarýn kvete pozdě na jaře a časně v létě, a to malými bílými, někdy i nachovými květy. Bylina se běžně pěstuje pro dekorativní účely, ale má využití i jako léčivka či koření. Je rovněž oblíbená v kosmetickém průmyslu.
Jaké má rozmarýn účinky na zdraví?
Rozmarýn náleží mezi přirozené antioxidanty, a napomáhá tedy chránit před oxidačním stresem. Bylina je dále známá pro antibakteriální, antimykotické a protizánětlivé účinky. Hodí se též jako lék proti bolesti a ke zmírnění stresu. Lidé rozmarýn s oblibou užívají k podpoře činnosti jater a trávicího systému. Léčivka přispívá i k lepší krevní cirkulaci, koncentraci a paměti, umí snížit únavu a celkově stimuluje funkci mozku.
  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?