Symptomatická terapie roztroušené sklerózy

Symptomatická terapie neboli léčba zaměřená na příznaky nemoci je nezbytnou součástí léčebného plánu. Používají se léky proti bolesti, závratím, obtížím s močením a poruchám sexuálních funkcí či antidepresiva. Zvýšenou svalovou ztuhlost (tzv. spasticitu) je možné ovlivnit rehabilitačním cvičením, případně léky, které uvolňují svalstvo. Pravidelné cvičení je doporučeno i při zvládání zvýšené únavy. Chronické onemocnění je výraznou psychickou zátěží, proto se nemocným doporučuje také podpůrná psychoterapie. Někdy se doporučuje podávání vitaminu D, ačkoli mechanismus jeho účinku v léčbě roztroušené sklerózy nebyl dosud objasněn. Důležitou součástí léčby je fyzioterapie a rehabilitace, které pomáhají překonávat každodenní potíže při běžných činnostech, při pohybu či potížích s rovnováhou. U chronicky nemocných se symptomatická terapie používá jako nejběžnější způsob léčby. Nepůsobí sice proti příčině onemocnění, ale potlačuje obtíže, které nemoc doprovázejí. Terapie v obecném slova smyslu by měla zlepšit kvalitu života nemocného a předcházet komplikacím neléčených příznaků s ohledem na potřeby a individuální přání pacienta. Mnohdy je totiž vhodnější léčit komplexy příznaků než se soustředit pouze na jeden konkrétní vedlejší příznak. Patrné to je hlavně u polysymptomatických pacientů. Přístup, který se snaží odstranit konkrétní příčinu za použití kauzálních mechanismů, zde nemůže účinně i