Syndrom atletického srdce postihuje i amatérské sportovce. Jak se liší od srdečního onemocnění?

25. 8. 2020 10:04
přidejte názor
Autor: Unsplash

Syndrom atletického srdce je typický pro vrcholové sportovce, u nichž dochází k hypertrofii levé komory a snížení tepové frekvence. Vliv na změny srdeční struktury má nejen typ a intenzita sportovního tréninku, ale rozhodují také genetické předpoklady. Není tedy výjimkou, že se syndrom objeví i u jedinců, kteří sportují na amatérské úrovni. Zásadní je včas odlišit atletické srdce od vážných srdečních onemocnění.

Co je syndrom atletického srdce?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je syndrom atletického srdce?
  2. Jak funguje atletické srdce?
  3. Na čem závisí srdeční změny u sportovce?
  4. Jak odlišit atletické srdce od srdečního onemocnění?
  5. Co způsobuje náhlé úmrtí sportovců?
  6. Jak předejít skrytému srdečnímu onemocnění?

Syndrom atletického srdce se zpravidla projevuje u vrcholových sportovců sníženou tepovou frekvencí v klidovém stavu a hypertrofií, neboli zvětšením, levé srdeční komory. Změny, k nimž u levé komory dochází, se mohou u každého lišit. Zpravidla se odvíjí od typu, četnosti a úrovně fyzického tréninku, roli zde ovšem hraje i genetický předpoklad jedince.

Jak funguje atletické srdce?

Změny srdeční struktury a fyziologických funkcí vyvolané dlouhodobým intenzivním sportovním tréninkem vedou k tomu, že tep v klidovém stavu se zpomalí, ale srdce pracuje více, než je běžné. Minutový srdeční objem se zvětšuje a během zátěže spotřebovává více kyslíku z tepenné krve. Je však důležité tento stav nezaměňovat s patologickým jevem, což by mohlo velmi negativně ovlivnit psychiku a výkonnost sportovce.

Na čem závisí srdeční změny u sportovce?

Jak bylo zmíněno výše, změny struktury levé srdeční komory se odvíjejí především od intenzity sportovního tréninku, nicméně fyziologická reakce komory se u každého jedince projevuje v jiném poměru, jelikož vždy rozhodují především genetické predispozice.

Není tedy vyloučeno, že se syndrom atletického srdce projeví i u amatérských sportovců, zatímco u některých profesionálních atletů může docházet jen k nepatrným změnám. O tom, jak se levá komora srdeční přetvaruje, tedy jaký typ hypertrofie se projeví, rozhoduje především typ sportovní zátěže.

Kontrolujete si váš srdeční tep?

Koncentrický typ hypertrofie

Koncentrický typ hypertrofie způsobuje zesílení stěn bez doprovodného fyziologického roztažení dutiny komory. Typicky k ní dochází při rovnoměrné statické svalové zátěži (izometrické), když se svaly zkracují. Vzniká vzestupem odporu, proti němuž je ze srdce pumpována krev při zatížení (zatížení při stahu).

Excentrická hypertrofie

Excentrická hypertrofie bývá vytvářena objemovou zátěží při vytrvalostním a dynamickém tréninku (izotonická zátěž). Ta způsobuje roztažení dutiny komory bez nadměrné hypotrofie stěn, nicméně jejich zesílení bývá znatelnější než u netrénovaných jedinců. Dochází zde ke zvýšení síly, která napíná myokard před stahem (zatížení před stahem).

Kombinace svalové a vytrvalostní aktivity

Některé sportovní aktivity, jako je například veslování, plavání, běh na lyžích nebo cyklistika, kombinují izometrickou a izotonickou zátěž, tedy statickou svalovou a dynamickou vytrvalostní, důsledkem čehož obvykle dochází k excentrické hypertrofii s výrazným zesílením srdečních stěn. Nejvyšší stupně hypertrofie byly zaznamenány právě u cyklistiky a veslování.

Jak odlišit atletické srdce od srdečního onemocnění?

Zmíněné fyziologické změny u sportovců ovlivňují jejich vytrvalost, svalovou sílu, metabolizmus i psychiku. Pokud by však elektrokardiogram zaznamenal abnormální nálezy u nesportované osoby, může se jednat o srdeční onemocnění, jako je hypertrofická kardiomyopatie (HCM). Odlišení atletického srdce od HCM je možné na základě klinického, echokardiografického a funkčního vyšetření.

Co způsobuje náhlé úmrtí sportovců?

Náhlá smrt sportovců není zanedbatelným jevem, kterému je potřeba předcházet pravidelnými lékařskými kontrolami. Kombinace vysokého stupně fyzické zátěže s emočním vypětím může být spouštěcím mechanismem pro náhlé patologické změny. Zpravidla je na vině vznik elektrické nestability spolu s maligní arytmií.

Riziko náhlého úmrtí stoupá se zvyšujícím se věkem, přičemž u sportovců nad 40 let je nejčastější příčinnou ischemická porucha srdeční. U starších atletů se uvádí incidence až 1 na 15 000 za rok. U sportovců mladších 35 let je až u 45 % případů na vině právě HCM. Výskyt náhlého úmrtí se však u mladé kategorie uvádí kolem 1 na 100 tisíc za rok.

Hypertrofická kardiomyopatie

Hypertrofická kardiomyopatie je jedním z nejčastějších kardiomyopatií (postižení srdečního svalu) a zároveň jednou z nejčastějších příčin náhlého úmrtí sportovců. Projevuje se ztluštěním (zvazivovatěním) myokardu bez přítomnosti roztažení levé komory. Zároveň bývají vyloučeny jiné patologické jevy, jež by mohly hypertrofii myokardu objasnit.

Jak předejít skrytému srdečnímu onemocnění?

Pro sportovce je důležité absolvovat pravidelná preventivní vyšetření, aby se předešlo skrytému poškození srdce. Je tedy potřeba rozpoznat, zda se jedná o přirozené změny od těch, které vznikly v důsledku nějaké poruchy.

Objevují se rovněž důkazy, že nárazová intenzivní zátěž bez přípravy a dostatku odpočinku může u některých jedinců vést k poškození či zvazivovatění srdeční svaloviny. U většiny atletů nebývá potřeba přistoupit k omezení sportovního tréninku, je však nutné dbát na důslednou dokumentaci všech vyšetření a seznámit se s případnými možnými riziky.

Zdroje: kardiologickerevue.cz, anamneza.cz, wikiscripta.eu

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?