Syndrom diabetické nohy

8. 11. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
V jednom z předchozích článků Pacientských listů byl popsán soubor příznaků, které se mohou projevit na nohou u diabetiků. V odborné literatuře se pro tento soubor používá název syndrom diabetické nohy.


ilustrační foto

Těmto komplikacím je lépe předejít, a to správnou léčbou cukrovky, každodenní péčí o nohy a volbou vhodné obuvi.

Osušit a nakrémovat

Nohy diabetika potřebují pravidelnou péči. Jejich každodenní koupel ve vlažné vodě je nezbytná. Voda by měla být nejvýše 37 °C teplá. Teplotu je třeba změřit teploměrem nebo alespoň orientačně ponořením lokte do lázně. Nemocní cukrovkou často mívají snížené vnímání tepelných i bolestivých podnětů na nohou a mohli by se opařit.

Zatvrdlou kůži, která se u diabetiků tvoří ve zvýšené míře, je nutné pravidelně odstraňovat. K jejímu obroušení se hodí pemza, v žádném případě nesmí být užity ostré nástroje. Po umytí je vhodné nohy důkladně osušit, zejména mezi prsty. Používání hydratačních krémů zabraňuje nadměrnému vysušení pokožky a dodává jí pružnost. Je ovšem nežádoucí nanášet tyto přípravky mezi prsty. Nehty na prstech musí být zastřihovány do rovna. Zarostlé nehty a mozoly by měl odstranit odborník.

Ponožky nebo punčochy je třeba každý den měnit. Jejich správná velikost je rovněž důležitá. Vhodné jsou přírodní materiály, tedy bavlna a vlna. Lemy nesmí škrtit, nebo naopak být příliš volné, aby se ponožky neshrnovaly. Diabetici by neměli nikdy chodit naboso, a to ani doma, natož venku. Hrozí zde velké riziko poranění, byť malého, které by mohlo zůstat nepovšimnuto, a tak i neošetřeno.
Vnitřek bot je třeba často prohlížet a prohmatávat, zda v nich nejsou kamínky, praskliny nebo jiné závady, které by mohly způsobit otlak nebo poranění.

Obuv pro diabetiky nesmí nikde nohy tísnit ani tlačit, musí být dostatečně široká a o 1–2 cm delší než noha. Možnost částečného upravení šířky boty bývá užitečná (šněrování nebo suchý zip).

Podrážka tužší, vložka měkká

Aby nedocházelo ke zvýšení tlaku na hřbetní plochy prstů, je účelné dbát na přiměřenou výšku boty. Podpatek by neměl být vyšší než 3 cm. Podrážka má být tužší, vložka měkká a elastická. Vhodný je kolébkovitý tvar podrážky (špička zvednutá o 2,5 cm).

Nemocný cukrovkou má mít obuv prodyšnou, pokud možno koženou. Boty bývá nejlepší zkoušet navečer, protože noha je po celodenní námaze naběhlá. I sandály a domácí pantofle by měly dobře padnout. Novou obuv je lépe mít zpočátku na nohou krátce a nohy častěji prohlížet. Správné je několikrát denně se přezout, aby se předešlo dlouhému působení tlaku na stejná místa na nohou.

Podceňovaná plísňová onemocnění

Podceňovaná, a proto velmi nebezpečná jsou plísňová onemocnění kůže nebo nehtů. Kůže narušená takovým onemocněním se stává vstupní branou pro závažnější infekce.
Plísně na kůži mohou mít podobu svědivých puchýřků, často se objevujících mezi prsty. Na nehtech se projevují zesílením, zhrubnutím nehtu a změnou jeho barvy. Léčbu přenecháme odborníkům. Prádlo je nutné vydezinfikovat vyvařením či alespoň přidáním octa do vody při praní místo aviváže, kyselé prostředí totiž plísním nesvědčí. Všechny boty bývá vhodné ošetřit protiplísňovými prostředky.

Při návštěvě bazénu, sauny nebo jiného sportovního zařízení je třeba chránit nohu obuví i zde.
Jestliže dojde při vší opatrnosti přece k poranění nohy, pečlivě ho vydezinfikujeme a případně přelepíme náplastí. Bedlivě musíme sledovat, zda se hojí.

Pokud by bylo poraněné místo červené, oteklé a kdyby se otok a zarudnutí šířily do okolí, případně rána bolela a škubalo by v ní, je nevyhnutelná návštěva lékaře. Odbornou pomoc pacient nalezne v každé chirurgické ambulanci. V případě složitějších, nikoli akutních, problémů se může obrátit na speciální poradnu zaměřenou na problémy s nohama při diabetu – podiatrickou ambulanci.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?