Syndrom spánkové apnoe postihuje nemocné prakticky každého věku - nejvíce zastoupená je však skupina je kolem 50 let. Při spánku dochází k typickému střídání fáze chrápání s úseky, kdy nemocný nedýchá, tedy zástavami - apnoemi. Vlivem těchto zástav dochází během noci k poklesu kyslíku v krvi, a tím k nedostatečnému zásobení orgánů kyslíkem.
Apnoe je tedy zástava dechu, která musí trvat déle než 10 vteřin. Zástavy může mít i zdravý člověk. K apnoím u zdravého člověka může dojít po požití většího množství alkoholu, při různých virózách, které postihují dýchací cesty, při celkovém fyzickém přetížení organizmu atd. Je -li těchto zástav do deseti za hodinu spánku a nedochází-li k výraznému poklesu kyslíku v krvi, považujeme tento stav ještě za normální, výsledek hodnotíme jako negativní. Dochází-li však k více než deseti apnoím za hodinu a zároveň k poklesu saturace, hodnotíme již tento stav jako SAS. Podle počtu desaturací a poklesu kyslíku rozlišujeme závažnost onemocnění.
Dělení SAS podle příčiny
SAS způsobuje a prohlubuje několik příčin. Podle příčiny dělíme SAS na typ centrální, obstrukční a smíšený.
Centrální příčina. Dojde k poškození mozkového kmene, který řídí dýchání ve spánku. U centrálních apnoí nejsou v činnosti svaly - vymizelá činnost svalů břicha a hrudníku.
Obstrukční příčina. Tvoří ji vše, co překáží v dýchacích cestách a brání plynulému průtoku vzduchu v dýchacích cestách. Tuto překážku může způsobit například přeražený nos, kdy dojde ke zbytnění nosní přepážky nebo posunu přepážky do některé strany, dále zduřelá nebo překrvená sliznice, zvětšené nosní či krční mandle, u starých lidí ochablá svalovina měkkého patra, kdy dochází ke zborcení patrových oblouků a poklesu čípku směrem do dýchacích cest, zvětšený kořen jazyka, nebo dlouhý čípek. Některé z těchto záležitostí se dají na ORL klinikách odstranit buď úplně, nebo alespoň zprůchodnit dýchací cesty.
Smíšený typ. Dochází ke kombinaci obou těchto typů.
Příznaky onemocnění
Na SAS má dále negativní vliv obezita, alkohol, léky, které tlumí (léky na spaní, psychiatrické léky), celkové fyzické vyčerpání nemocných. Onemocnění přichází pozvolna a lidé si je vlastně ani neuvědomují. Začínají se však projevovat klinické příznaky nemoci, hlavně únava, kterou mnozí udávají hned po probuzení, pocit sucha v krku po ránu, bolesti hlavy, které po chvíli vymizí, je častější noční močení. V literatuře je ještě popisován sklon k depresím, alkoholu aj.
V první fázi nemoci dochází k nedostatečnému okysličování hlavních orgánů - srdce, plic, ledvin, mozku. Od toho se odvíjí další osud a problémy nemocných. Následkem nedostatečného prokrvení může dojít k infarktu myokardu, mrtvici, vysokému TK, cor-pulmonale, k nedostatečné činnosti ledvin, je popisována i smrt ve spánku. Postupně dochází k nedostatečnému prokrvení i periferie a nemocní si stěžují na brnění prstů na nohou i rukou. V některých případech jsou udávány mikrospánky a lidé svůj spánek vůbec hodnotí po probuzení jako „stav po flámu“.
Léčba ve Spánkové laboratoři
K nám, do spánkové laboratoře, přicházejí nemocní na základě doporučení lékaře (praktický nebo odborný - neurolog, plicní, internista, kardiolog). Pacient přijde ve 20 hodin večer do laboratoře, dostane k vyplnění vstupní dotazník, kde vyplní údaje, které se týkají všeobecně SAS. Dále následuje sepsání anamnézy, nemocný dostává informaci o syndromu spánkové apnoe, změříme TK, saturaci, nemocný nadýchá základní funkční vyšetření, tzv. flow screen. Po těchto úkonech přistoupíme k vlastnímu vyšetření.
Vyšetřovací metody
Máme dvě vyšetřovací metody - ME-SAM4 a polysomnograf VITALOG, kdy se jedná o poměrně náročné i nákladné vyšetření. Proto raději používáme ME-SAM4, u kterého je ráno hotov výsledek, a tak se nemocný okamžitě dovídá o stavu své nemoci.
Při pozitivním výsledku SAS je nemocný odeslán na ORL kliniku, kde provedou revizi dýchacích cest. Je-li výsledek ORL vyšetření lékařem hodnocen jako negativní, což znamená, že dýchací cesty jsou volné, dostatečně průchodné, potom ve spánkové laboratoři přistupujeme k léčbě trvalým přetlakem pomocí CPAPu. Aby byl nemocný na tuto léčbu zaveden, musí být splněna určitá kritéria. Kromě apnoí je nemocný 20 % doby spánku a více v hladině kyslíku pod 90 % SaO2 (jedná se o tzv. desaturační index). Výjim-kou pro nesplnění tohoto kritéria je závažnost diagnózy (IM, ictus ICHS, arytmie).
Léčba
Vlastní léčba spočívá tedy v léčbě trvalým přetlakem pomocí CPAPu. CPAP je ventilátor s několika filtry, přes které proudí vzduch do dýchacích cest pomocí nosní masky. Tato léčba nemá nic společného s kyslíkovou léčbou, neboť většinou tito lidé mají přes den hladinu saturace O2 normální (94 - 100 % SaO2). Vzduch je do dýchacích cest vháněn pod určitým tlakem H2O sloupce a musí ho být jen tolik, aby léčba byla účinná, to znamená, aby se jím odstranila překážka, ale aby zároveň nemocného nerušil a nebudil ze spánku .
Nemocný přichází do laboratoře na druhou noc, při které proběhne s naším monitorovacím CPAPem pomocí dálkového ovládání přesné nastavení tlaku. Ještě před vlastním zavedením na přetlakovou léčbu, přichází nemocný do spánkové laboratoře na ambulantní kontrolu. Je třeba doplnit ještě některá vyšetření. Patří sem ECHO srdce, podrobnější funkční vyšetření, PA, psychologické vyšetření, odběr krve na běžnou laboratoř, lipidogram, KO. Z moči se stanovuje odpad aldosteronu a ketosteroidů. Nemocný dostává druhý a třetí dotazník, opět se týká podrobnějších údajů o problémech SAS a spokojenosti s přístrojem.
Za měsíc přichází nemocný na kontrolní noční měření s vlastním CPAPem. Někdy je po této noci upraven přetlak na přístroji. Některým lidem se během noci silně vysušuje sliznice a v tom případě dostanou zvlhčovač vzduchu, který je připojen do systému.
V současné době máme na CPAPech zavedeno zhruba 120 lidí, převážně mužů. Můžeme tvrdit, že 95 % z nich je s touto léčbou spokojeno a velmi dobře ji toleruje.
Pro zajímavost uvedu některé ceny.
Veškeré vyšetření i léčba SAS je v naší spánkové laboratoři prováděno bezplatně, kontraindikací léčby je jen kouření. Léčba je trvalá.
Foto archív autorky
Nemocný s diagnostickým vyšetřením VITALOGem