Systémová onkologická léčba a pánevní gynekologické malignity

SOUHRN Pánevními gynekologickými malignitami rozumíme nádorová postižení zevního genitálu, pochvy, dělohy a děložních přívěsků. Nejčastěji používanou systémovou léčbou v onkogynekologii je chemoterapie, která má například u dříve smrtícího choriokarcinomu zcela svébytné postavení, protože toto onemocnění je dnes vyléčitelné právě díky chemoterapii. Daleko častěji se však v onkogynekologii setkáváme s nádory, které nejsou tak chemokurabilní jako zmíněný choriokarcinom, avšak chemoterapie je součástí léčebného algoritmu. Prevalence pacientek s pánevními gynekologickými malignitami narůstá a my tak stále častěji řešíme případy, které systémovou léčbu aktuálně podstupují. Jedná se zejména o nádory vaječníku, kde je v případě epiteliálního tumoru chemosenzitivita k platině hlavním prognostickým faktorem, a i v případě pokročilého nálezu tak může nasazená cytostatická léčba velmi příznivě pomoci až na úroveň dlouhodobé remise. Existuje však i řada případů, kdy se jedná od samého začátku o systémové onemocnění a u platina rezistentních případů neumíme tuto situaci v současné době zvrátit. Vedle chemoterapie má zcela určitě narůstající význam i biologická léčba, která v poslední době výrazně zasahuje do systémové léčby zejména karcinomu vaječníku. Její přehled je uveden ve druhé části. V práci též představujeme nové možnosti, které tato léčebná modalita nabízí. KLÍČOVÁ SLOVA chemoterapi