Nepříjemným průvodcem letních dovolených je hmyz, na jehož bodnutí náš organismus ihned reaguje a uvolňuje látky, které by jej měly odpudit.
Alergické reakce
V některých případech může hmyzí jed vyvolat prudkou alergickou reakci. Například ten od včely často způsobuje silné otoky, které se mohou rozšířit po celém těle. Ve výjimečných případech může dokonce dojít až k anafylaktickému šoku. Postižený člověk začne rychle a mělce dýchat, může zvracet, natékají mu údy a mohou se objevit rudé skvrny. Jedinou pomocí je jeho okamžitá přeprava k lékaři. Běžně ale bolest po štípnutí odezní maximálně po šesti hodinách a otok a svědění mizí po několika málo dnech.
V případě, že v místě bodnutí zůstane žihadlo, odstraníme ho tupou stranou nože nebo nehtem. Nesnažte se jej vytáhnout pinzetou, protože je umístěno ve vaku s jedem, a ten by se mohl uvolnit do kůže. Vosí bodnutí nebývá tolik nebezpečné. Jed způsobí zarudnutí místa, bolest a svědění, které brzy odezní. Vosy a včely jsou i u nás ale rok od roku agresivnější a jedovatější, což vědci částečně připisují i chemickým postřikům.
Nepříjemné bzučení kolem hlavy
Dovolenou nám dokážou zkazit také komáři, pokud se přemnožili a vy nemáte žádnou možnost je z místnosti nebo ze stanu vypudit. Nejenže se nevyspíte, ale komáří štípnutí dráždí kůži, která pak silně svědí. Naštěstí u nás nejsou nebezpeční tak jako v zemích, kde přenášejí parazity a vyvolávají třeba malárii, spavou nemoc, žlutou zimnici či některé druhy encefalitidy. Tyto nemoci se sice vyskytují hlavně v Africe, Jižní Americe a v jižní a jihovýchodní Asii, ovšem díky rozvoji cestovního ruchu a celosvětové výměně produktů existují případy nákazy i jinde.
Pokud máte namířeno do oblasti, kde se podobné nemoci vyskytují, domluvte se včas se svým lékařem o možnostech očkování a druzích léků omezujících nakažení, což jsou například antimalarika.
Podceňovaná klíšťata
U nás představuje největší zdravotní riziko klíště, které přenáší lymeskou borreliózu a klíšťovou encefalitidu – infekční zánět mozkových blan. Proti klíšťové encefalitidě se můžete nechat očkovat, což se příliš nevyužívá a se 17procentní proočkovaností jsme v Evropě na třetím místě odzadu.
Je nutné si uvědomit, že k navození obranyschopnosti organismu potřebujeme dvě vakcíny aplikované v určitém intervalu. Očkování lze provádět i uprostřed léta, ale vakcína vás neochrání, pokud se nakažené klíště přisaje během 14 dnů po aplikaci první dávky.
První ošetření
Na místa bodnutí můžete pro rychlou úlevu přikládat šťávu z listů jitrocele nebo měsíčku, potírat je solí, octem, plátkem cibule nebo ponořit postižené místo do ledové vody, v níž jste rozpustili lžičku jedlé sody. Pro zmírnění zánětu přikládáme led a pro tišení bolesti levandulový olej.
Volně prodejné prostředky na úlevu od příznaků obsahují čpavek a kafr nebo stříbro, které dokáže zlikvidovat řadu virů a bakterií. Použít můžete i antibakteriální tea tree olej, výtažky ze zeleného čaje a pšeničných klíčků. Na svědění působí výtažek z lopuchu většího a na citlivou dětskou kůži přípravky, které obsahují například eukalyptus, olej z máty či mentol.
Ochrání nás repelenty
Proti hmyzu, který nás neomylně vyhledává po čichu, se můžeme bránit tím, že svůj pach překryjeme jiným pachem, nejlépe repelentem. Mezi nimi lze najít dokonce i takové, které parazity rovnou zabíjejí. U většiny běžných repelentů jsou účinnou složkou silně aromatické látky, jejichž zápach je pro hmyz nepříjemný – například citronela, eukalyptový olej, tea tree olej, mentol či kafr. V lidském organismu nevyvolávají alergickou reakci, nejsou toxické, a proto je jejich aplikace bezpečná. Doba účinnosti ale není příliš dlouhá a je třeba aplikaci pravidelně opakovat. Zároveň si sami můžete připravit nálev z heřmánku, který také pomáhá odpuzovat hmyz.
Až příliš živá voda
V posledních letech v našich vodních nádržích dochází až příliš často k neúměrnému přemnožení sinic – cyanobakterií, které sice obsahují zdraví neškodné látky a jsou i užitečné, ale také nebezpečné látky, a to nejen pro vodní živočichy a rostliny, ale i pro zdraví lidí. Pokud chcete trávit dovolenou u přírodní nádrže, určitě se nejprve informujte na čistotu vody v ní. Nejznámější jsou sinice planktonní, které tvoří na hladině takzvané vodní květy. Ovšem nejsou to květy nijak příznivé, protože jejich cyanotoxiny mohou vyvolat řadu komplikovaných onemocnění.
Při delším koupání v takové nádrži se může objevit zarudnutí nebo zanícení kůže. Často se objevují i alergie, hlavně u dětí a starších či nemocných lidí. Dochází k oslabení imunity, na kůži se mohou tvořit puchýřky, otoky, někdy se dostaví i průjmy, žaludeční nevolnosti a křeče, slzení očí, záchvaty dušnosti a vodnatá rýma s kýcháním. Tyto látky rovněž podporují nádorové bujení.
Nejnebezpečnější bývá napití se takové vody. Některé látky, které sinice obsahují, jsou totiž nervovými jedy.
I kdybyste měli sebevětší žízeň, vyhněte se pití vody z opuštěných studní. Nevíte, co taková voda může obsahovat.