Test na nakloněné rovině se používá v diferenciální diagnostice synkopálních stavů. Slouží zejména k rozlišení ortostatické hypotenze od neurokardiogenní (vazovagální synkopa, NKS). Dále jej lze využít při diagnostice sick-sinus syndromu a syndromu hypersenzitivního karotického sinu.
Při polohovém testu vystavujeme pacienta ortostatickému stresu za pečlivého monitorování TK, TF a stavu vědomí. Za normálních okolností po vertikalizaci dochází k nahromadění asi 700 – 1200 ml krve v dolních partiích těla s následným snížením žilního návratu a srdečního výdeje. Organizmus aktivuje sympatikus, který zvýšením periferní cévní rezistence a TF udržuje normální hemodynamiku. U některých pacientů tento normální mechanizmus selhává, paradoxně dojde k utlumení sympatiku, zvýší se aktivita n. vagus s následnou vazodilatací, hypotenzí, event. bradykardií, což může vést až ke ztrátě vědomí z mozkové hypoperfúze. Tyto stavy spolu s jinými patologickými reakcemi při ortostatické poloze lze diagnostikovat polohovým testem.
Vyšetřovací místo musí být tiché s utlumeným světlem a příjemnou teplotou. Vyšetřovací stůl umožňuje naklonění do požadovaného vyšetřovacího úhlu.
Pacient přijede po nočním lačnění, v případě nutnosti i s parenterálním doplněním tekutin (nesmí být dehydrován).
Pacienta uložíme do horizontální polohy na vyšetřovací stůl, 2krát změříme TK, monitorujeme nejméně 3svodovým ekg.
Nakloníme stůl do 60 – 80 °C a v intervalech kratších než 5 min. zapisujeme TK, TF, sledujeme stav vědomí pacienta, při měření TK by paže měla být v horizontální poloze.
Ukončení testu:
Pozitivní reakce
• synkopa či presynkopa s výraznou hypotenzí event. bradykardií až asystolií
• asymptomatický pokles TK pod 50 mm Hg
• bradykardie pod 30/min. pacienta uložíme zpět do horizontální polohy.
Negativní reakce – ukončeno po 45 minutách bez signifikantních změn TK, TF či stavu vědomí.
Hodnocení testu – dělení podle Suttona
Typ 1 – smíšený
Typ 2 – kardioinhibiční 2A, 2B
Typ 3 – vazodepresorický
Testování na nakloněné rovině lze také provádět s farmakologickou provokací. Užívá se většinou podávání nitroglycerinu s.1. nebo infúzní stimulace isoprenalinem.
Polohové testy lze i opakovat s nasazenou medikací, abychom si ověřili efekt léčby. Test by pak měl být prováděn přibližně ve stejnou denní dobu. Ačkoliv je riziko komorových arytmií či protrahovaných asystolií během testu extrémně malé, měli bychom mít vytvořeny resuscitační podmínky. U nás je test prováděn v blízkosti koronární jednotky za dohledu lékaře. Většinou však prosté uložení zpět do vodorovné polohy vede k návratu vědomí a hemodynamické stabilizaci. Tyto zkušenosti vyplývají z více než 300 testů.
Test na nakloněné rovině se stal významným pomocníkem v diagnostice synkopálních stavů. Jeho provedením s následnou léčbou může dojít k výraznému zlepšení kvality života pacientů v důsledku redukce poruch vědomí. Po podrobném vyšetření pacienta při poruše vědomí by nemělo být v indikovaných případech opomíjeno. n