V Británii se soukromé podniky mají podílet na odstranění nedostatků ve zdravotnictví a v dalších oblastech.
Londýn/Praha - Obejde se reforma zanedbaných veřejných služeb ve Velké Británie bez účasti soukromého sektoru? Šéf labouristů Tony Blair se to nedomnívá a před letošními červnovými volbami, které jej již podruhé vynesly do premiérského křesla, se zavázal, že odstraní neúnosné nedostatky ve školství, zdravotnictví, veřejné dopravě a v dalších oblastech. Protože jednou z příčin zanedbání úrovně těchto služeb je skutečnost, že jejich řízení a správa jsou byrokratické a manažersky neúčinné, rozhodla se vláda zapojit do jejich provozu soukromý sektor.
Poté, kdy Tony Blair tento záměr zveřejnil, byl okamžitě oheň na střeše. S labouristickou stranou tradičně těsně spjaté odbory se těmto plánům vzepřely. Svaz veřejných zaměstnanců Unison dokonce pohrozil, že labouristické straně upře pravidelný roční příspěvek na její činnost ve výši 1,3 milióny liber, pokud povolí vstup soukromého sektoru do veřejných služeb. Šéf jednoho ze silných svazů John Edmonds prohlásil, že „britská veřejnost nechce, aby byly nemocnice vedeny s cílem dosahovat zisk… Veřejné služby musejí být sice zlepšeny, ale jen hlupák si může myslet, že je možné řídit naše školy a nemocnice stejným způsobem jako třeba společnost Marks & Spencer.“ A vyslovil podezření, že Blairův kabinet se chystá některá odvětví, například zdravotnictví, odstátnit, a to podle hesla, že „privatizace prováděná za vlády konzervativců byla špatná, kdežto privatizace za labouristů bude dobrá“.
Ministr zdravotnictví Alan Milburn zdůraznil, že vláda nechce Národní zdravotní službu (NHS) jakkoli privatizovat. Ve snaze vyhnout se konfrontaci se Blair minulý týden sešel s čelnými odborářskými vůdci, aby jim vysvětlil svou politiku a zabránil mnohým nedorozuměním. Jednající strany posléze hovořily o tom, že se „vyjasnil vzduch“, ale na dosažené závěry bylo překvapivě uvaleno informační embargo, takže souhlas odborů s celým projektem zřejmě premiér zatím nezískal.
Jak včera uvedl list Financial Times, účast soukromých podniků se bude v jednotlivých veřejných službách lišit. Například v místní samosprávě mají přispět k zlepšení výkonnosti i řízení úřadů. Ve školství by se kromě podílu na zdokonalení managementu měli podílet i na vyučování některých předmětů. Ve zdravotnictví by mohly soukromé firmy pomoci s ustavením plánovaných chirurgických center, jejichž rozšíření má doplnit nedostatečnou kapacitu veřejných nemocnic, které i přes 5,5 miliónu operací ročně nestačí potřebám pacientů. Lze také využít služeb soukromých nemocnic. Management dosavadních veřejných služeb má být povzbuzován k větší podnikavosti.
Podle některých analytiků se ani po nástupu labouristů do vlády v roce 1997 veřejné služby výrazně nezlepšily, ba mnohé se ještě zhoršily, a to mimo jiné kvůli nedostatku financí. Ministr financí Gordon Brown totiž první dva roky „škrtil“ státní výdaje, aby dosáhl vyrovnaného či přebytkového rozpočtu. To se mu sice podařilo a přispěl tím k zvýšení výkonnosti britské ekonomiky, ale úsporná fiskální politika šla nezřídka na úkor financování veřejných služeb. Ty jsou v tomto volebním období horkou vládní prioritou a nesplnění těchto slibů by popularitu labouristů ve veřejnosti ohrozilo. S tímto nožem na krku se vláda v příštích čtyřech až pěti letech bez využití soukromého sektoru v těchto citlivých oblastech zřejmě neobejde.
Miroslav Prchal, Hospodářské noviny, 3.7.2001