BRNO - Zhruba u třetiny onkologicky nemocných pacientů může být protinádorová léčba neúspěšná a přestává přinášet prospěch. Taková léčba pak musí být ukončena, ale to neznamená konec veškeré péče lékařů o nemocného člověka. Lékaři, pacienti i zástupci zdravotních pojišťoven jednali o problematice ukončení neprospěšné protinádorové léčby o víkendu v Brně.
Přednosta Radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice s Poliklinikou v Ostravě-Porubě Pavel Vodvářka novinářům řekl, že neprospěšná je taková protinádorová léčba, kdy onemocnění nereaguje na léčbu nebo ji neumožňuje zdravotní stav pacienta, případně by dokonce mohla ohrozit život nemocného.
Důvody pro ukončení protinádorové léčby jsou tak podle Vodvářky medicínské i etické, protože v takových případech by se místo prodlužování života prodlužovalo pacientovo utrpení.
Mezi důvody je i ekonomická otázka, protože při pokračování léčby by se neúčelně odčerpávaly prostředky, které by bylo možné využít k efektivní léčbě jiných pacientů.
„To neznamená, že by ti nemocní, u nichž skončí neprospěšná protinádorová léčba, byli ponecháni bez ekonomického krytí na léčbu,“ zdůraznil Vodvářka.
Přednosta interní hematoonkologické kliniky brněnské fakultní nemocnice Jiří Vorlíček upřesnil, že nastane-li situace, kdy medicína nedokáže vyléčit rakovinu, je jejím velkým úkolem nadále pečovat o nemocné.
O ukončení léčby musí nemocný vědět
Účastníci brněnského semináře se v otázce ukončení neprospěšné léčby shodli i na dalších postupech. Vodvářka uvedl, že o ukončení léčby by měl rozhodnout odborný tým a pacienta pak informovat ošetřující lékař.
Onkologicky nemocní lidé by ale také měli být od začátku připravováni na to, že léčba nemusí mít úspěch, i když v něj na začátku všichni věří. Pokud si totiž podle Vodvářky lidé připustí možnost neúspěchu, tak potom lépe přijímají ukončení neprospěšné léčby.
„Když začínám léčbu, říkám, já udělám všechno pro to, abyste se vyléčil. Vy pro to udělejte všechno, ale také musíme mít trochu štěstí,“ přiblížil Vorlíček své jednání s pacienty.
Poznamenal, že každého třetího člověka v Česku postihne onkologické onemocnění a každý čtvrtý na ně zemře.
Zdůraznil, že čím dříve je nemoc odhalena a začne se s léčbou, tím větší jsou šance na vyléčení.
Účastníci semináře se shodli na tom, že je třeba zvýšit počet a kompetence onkologických sester a také zlepšit jejich finanční ohodnocení.
Sestry jsou totiž důležitým článkem například při přenosu informací mezi lékařem a pacientem i při psychosociální podpoře nemocných. Významně by se měla podpořit i následná péče například v hospicích nebo v rodině.
Právo