Klíčová slova
trombóza hlubokých žil • predispoziční faktory • pásmová nemoc
Trombóza hlubokých žil
Synonyma: trombóza hlubokých žil, cestovní trombóza, syndrom turistické třídy.
V poslední době je věnována větší pozornost trombóze hlubokých žil dolních končetin a plicní embolii, která vznikne v souvislosti s dlouhým cestováním. Tento syndrom je nazýván „syndromem turistické třídy“ mylně, protože nebyl pozorován jen u osob turistické třídy. Jeho výskyt se sice zvyšuje s ohledem na typ transportu a použitou ekonomickou třídu, ale objevuje se především v závislosti na délce cestování (více než 5 hodin) nebo letecké vzdálenosti okolo 10 000 km.
Hlavními patogenetickými faktory jsou:
* Nehybné sezení ve stísněných prostorech
* Těsné oblečení
* Dehydratace
* Snížená tenze kyslíku v letadle
* Vrozené nebo získané rizikové faktory
Ohrožuje každého, riziko stoupá v závislosti na existenci rizikových faktorů přítomných u cestovatele (Tab. 1). Příznaky se objeví už během cestování nebo do 14 dnů. Riziko tromboembolické choroby je výrazně nižší, pokud cestující aktivně cvičí a mění polohu dolních končetin (DK) a provádějí izometrické kontrakce velkých svalových skupin dolních končetin.
Nutný je dostatečný přísun nealkoholických nápojů a pohodlné oblečení. U osob se středně velkým rizikem je vhodné použít elastické kompresivní punčochy.
U osob s vysokým rizikem je nutné zvážit aplikaci preventivní dávky nízkomolekulárního heparinu přibližně 2 hodiny před cestou (viz Tab. 1, 2).
Cestování těhotných žen
Těhotné ženy a ženy po porodu jsou ve zvýšeném riziku hluboké žilní trombózy a následné embolie. Cestovat letadlem mohou těhotné ženy kdykoliv během těhotenství, pokud délka letu nepřesáhne dvě hodiny. Delší lety je lepší neabsolvovat v době, kdy má těhotná žena ranní nevolnosti a zvracení.
Ty jsou přechodné a po několika dnech až týdnech od počátku těhotenství ustoupí a pak je možné cestu vykonat. Není dobré létat na jakoukoliv vzdálenost v období okolo porodu. Pro poslední let před porodem je maximální doporučovaná doba těhotenství bez většího rizika u nepatologického těhotenství 36. týden, tedy 4 týdny před plánovaným porodem.
Pásmová nemoc
Pásmovou nemocí může cestovatel trpět po letu na dlouhou vzdálenost, při kterém překoná nejméně 3 časová pásma.
Projevuje se nejčastěji únavou, nespavostí v noci, poruchami koncentrace, pocitem hladu v neobvyklou denní dobu nebo ztrátou chuti k jídlu.
Typickým příznakem je i bolest hlavy. Postihuje ty cestovatele, kteří přeletí letadlem víc než tři časová pásma.
Příčinou je to, že nejenom spánek, ale všechny funkce našeho těla jsou regulovány 24hodinovým vnitřním cyklem. Řídícím orgánem je mozek a hormony. Když se cestuje rychle a daleko a překonávají se časová pásma, pak potřebuje lidský organismus nějaký čas k přizpůsobení „novému časovému rytmu“ v cílové destinaci.
Zmírnit příznaky pásmové nemoci pomohou následující opatření:
* Odpočinek několik dnů před odletem.
* Je nutné si vybrat takový let, aby se minimalizovala ztráta spánku. Při letu směrem na východ se upřednostňuje noční let a zkrácenou noc se cestovatelé snaží dospat ještě v letadle. Při letu směrem na západ se pak upřednostňuje denní let (prodlouží se den).
* Je dobře se v letadle převléknout do volného a pohodlného oděvu.
* Navození spánkového režimu během letu, který bude odpovídat časové době spánku v destinaci, kam směřuje.
* Během letu se nepřejídat, a tím se vyvarovat nadýmání žaludku. Snažit se též přizpůsobit časový rytmus jídla cílové destinaci.
* Nepít alkoholické nápoje, protože způsobují dehydrataci.
* Je nutné pít dostatečné množství nealkoholických nápojů s nízkým obsahem cukru a s dostatečným množstvím minerálů a popřípadě vitamínů.
* Ucpávky do uší sníží hladinu hluku v letadle, a tak pomohou snáze usnout.
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.
Fakultní nemocnice Hradec Králové, Klinika infekčních nemocí IPVZ, Subkatedra tropické a cestovní medicíny, Praha
e-mail: jiri.beran@vakcinace.cz
*
Literatura
BERAN, J. Cestovní medicína. Update, 2004, 5, č. 5, s. 19-26.
BROTMAN, DJ., JAFFER, AK. Low-molecular-weight heparin or stockings for preventing coach vlase thrombosis? Arch Intern Med, 2004, 164, p. 2500-2501.
KAHN, SR. Venous thrombosis in long-haul travellers. Arch Intern Med, 2004, 164, p. 1699 -1700. LOPEZ, JA., KEARON, C., LEE, AY. Deep venous thrombosis. Hematology, 2004, p. 439-456.
PAH-LAVAN, Z., HAMPTON, S. JOBST opaque compression hosiery in the management of venous disease. Br J Nurs, 2004, 13, p. 1050-1054.
SCHLAGENHAUF, P., AMITRIGALA, I., FUNK, M., de BERNADIS, C. Selected bibliography. J Travel Med, 2004, 11, p. 333-335.
**