Trombóza postihuje hlavně dolní končetiny. Odhalte příznaky včas

18. 1. 2023 9:00
86 nových názorů

Máte sedavé zaměstnání nebo cestujete převážně autem? Pak vám hrozí trombóza, zánětlivé žilní onemocnění postihující převážně dolní končetiny. Její příznaky bývají nenápadné, a tak je lidé často přehlížejí. S léčbou by pacienti přitom zahálet neměli, neléčená forma může končit smrtí.

Trombóza, mezi laiky známá také jako zánět žil, postihuje převážně lidi v předdůchodovém i důchodovém věku, častěji pak ženy. A přestože je typická hlavně pro dolní končetiny, postihuje také cévy v pažích, hrudníku či krku. [1, 2, 3]

Povrchová versus hluboká žilní trombóza

Pokud mluvíme o žilní trombóze, je nutné rozlišovat, zda se jedná o trombózu povrchovou anebo hlubokou.

Povrchová žilní trombóza

Povrchová žilní trombóza, tromboflebitida či také varikoflebitida, se projevuje zarudlými, teplými a bolestivými pruhy, které sledují průběh povrchových žil. Ačkoli se jedná o problém, který může být poměrně nepříjemný, zpravidla nebývá nebezpečný. Může mít ale negativní vliv na pacientovo sebevědomí. Doprovodným příznakem totiž bývají varixy, pro které se vžilo lidové označení křečové žíly. Ty vznikají v důsledku zpětného toku krve nedomykavými žilními chlopněmi. Na jejich vznik má dále vliv:

  • sedavé zaměstnání,
  • poloha při práci,
  • těhotenství,
  • hormonální antikoncepce,
  • obezita,
  • kouření a jiné.

Hluboká žilní trombóza

Hluboká žilní trombóza označuje proces, během kterého dochází ke vzniku sraženin (trombů) v hlubokých žilách. Tvorbu trombů v tomto případě provází zánět, přičemž nejčastěji bývají postiženy dolní končetiny. Trombóza představuje častou komplikaci pooperačních stavů a bývá rovněž spojená se sedavým životním stylem či dlouhými cestami dopravními prostředky, kdy se pacient dlouho nehýbá a dochází ke zpomalení toku krve a tedy i ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku trombu. Riziko trombu pak zvyšuje také těhotenství či užívání hormonální antikoncepce.

Hluboko uložená žilní trombóza je nebezpečná hlavně kvůli riziku plicní embolie, která v jejím důsledku hrozí.  V takovém případě dochází k utržení trombu, který následně cestuje krevním řečištěm směrem do plic, kde ucpává cévu přivádějící kyslík. Pacient se pak potýká s náhlou dušností, doprovázet ho může rovněž kašel, bolest na hrudi či namodralá barva rtů a prstů, která je důsledkem nedostatku kyslíku. Postižený jedinec může rovněž upadnout do bezvědomí a bez lékařského zásahu zemřít. Ke smrti dochází i v řádech několika sekund. [4, 5, 6, 7]

Příznaky trombózy

Příznaky pacienti často přehlížejí. Bývají totiž velmi nenápadné, v ojedinělých případech se nedostaví vůbec. Obecně se ale jedná o:

  • otok,
  • bolest, která se zhoršuje při pohybu,
  • zvýšené pnutí,
  • začervenání postiženého místa,
  • teplou kůži v postižené oblasti.

Hluboká trombóza bývá zrádná, často přichází znenadání a bez výraznějších obtíží. Často se projeví až embolií, tedy ucpáním tepny vyživující některou z částí těla, často plíce nebo srdce. Tento stav se projevuje dušností, bolestí na hrudi a náhlou ztrátou vědomí. Trombóza i plicní embolie představují závažná onemocnění, která si žádají okamžitou návštěvu lékaře. [8, 9, 10, 11, 12]

Trombóza dolních končetin

Více než u horních končetin, se nemoc rozvíjí v oblasti lýtek a stehen a většinou postihuje jen jednu z dolních končetin. Často bývá důsledkem takzvaného syndromu turistické třídy, tedy dlouhého cestování dopravními prostředky. Syndrom bývá spojován s několikahodinovými lety, vyskytuje se ale i na krátkých trasách, hlavně u cestujících sedících u okénka, kteří nemají možnost protáhnout si nohy.

A jak se pozná trombóza v noze? Trombóza nohy se typicky se projevuje:

  • otok končetiny (může se ale vyskytnout také trombóza bez otoku),
  • bolest po došlápnutí,
  • bolest při pohybu špičkou nahoru a dolů,
  • pocit pnutí v lýtku,
  • zarudlou, bledou nebo namodralou končetinu. [13, 14, 15, 16]

Tromboembolický stav

Během dlouhého sezení, sádrové fixaci končetiny či hospitalizace, kdy je člověk dlouho bez možnosti pohybu se v cévách utvoří sraženina. Ta se v některých případech sama rozpustí, jindy ale narušuje průtok krve a zabraňuje prokrvení určitých částí těla. Obzvlášť nebezpečnou se stává, když se oddělí od cévní stěny a je spolu s krví vedena směrem do pravé části srdce, odkud je „vystřelena“ do tepen vyživujících plíce. Cévy následně ucpává. Důsledkem bývá akutní dušnost, vykašlávání krve, selhání srdce či okamžitá smrt. [17, 18, 19]

Zánět žil postihuje kuřáky i dlouho ležící pacienty. Kdy může ohrozit na životě?
Přečtěte si také:

Zánět žil postihuje kuřáky i dlouho ležící pacienty. Kdy může ohrozit na životě?

Rizikové faktory trombózy

Zánětlivé onemocnění bývá podmíněno nejen genetikou, ale i životním stylem. Často vzniká ve spojitosti se:

  • sedavým zaměstnáním,
  • obezitu,
  • nedostatkem pohybu,
  • kouřením,
  • dlouhým cestováním autem či letadlem,
  • dlouhodobým užíváním hormonální antikoncepce,
  • těhotenstvím,
  • stresem,
  • chronickým onemocněním střev,
  • trombofilní mutací (zvýšená tendence vytvářet krevních sraženin). [20, 21, 22]

Léčba trombózy

Jaká je v případě trombózy léčba? U žilních trombóz je potřeba klást velký důraz hlavně na prevenci. U již rozvinutých onemocněních se sahá po lécích na ředění krve. V případě rozvinuté sraženiny je cílem léčby její rozpuštění. V tomto případě užívají pacienti takzvaná trombolytika. Lidé, kteří trombózami trpí opakovaně, užívají vhodné léky po celý život.

Léčba může být i preventivní, a to zejména v případě, kdy je jedinec vystaven více rizikovým faktorům najednou. Příkladem je například těhotná žena s vrozenou trombofilní mutací. V takovýchto případech se k léčbě přistupuje již před vytvořením sraženiny. [23, 24, 25, 26, 27]

Prevence

Základem prevence je zdravý životní styl, to znamená: vyvarovat se kouření, dostatečně se hýbat, nestresovat se a jíst vyváženou stravu.

V případě, že se chystáte na dlouhou cestu autem či letadlem, je vhodné si přibalit elastické kompresní punčochy, které podporují cirkulaci krve. Pokud jste dlouhodobě hospitalizovaní na lůžku a trpíte některým z rizikových faktorů, informujte o něm svého lékaře.

Důležité je také vědět, zda tímto onemocněním netrpěl někdo ve vaší rodině. Pokud ano, je dobré se nechat otestovat a případně nasadit preventivní léčbu. [28, 29, 30]

Věnujete se pravidelně sportu či jiným pohybovým aktivitám?

Posttrombotický syndrom

Zhruba u 20 až 40 procent pacientů se po prodělané trombóze vyskytne takzvaný posttrombotický syndrom, který vzniká jako reakce na poškození cévní tkáně. Tato komplikace obvykle postihuje oblast lýtka a projevuje se jeho bolestí, otokem, vyrážkou a v závažnějších případech také bércovým vředem. Riziko vzniku posttrombotického syndromu se zvyšuje v případě, že krevní sraženina v končetině blokuje více než jednu cévu. Negativní vliv má i obezita. [31, 32, 33, 34]

Zdroje: trombofilik.cz, nzip.cz, angiochirurgie,cz, medicinapropraxi.cz, labtestsonline.cz, internimedicina.cz, homolka.cz, wikiskripta.eu, zilniporadna.cz

Co je to žilní trombóza? 
Žilní trombóza je děj, při kterém dochází ke srážení krve a následně i vzniku trombů, tedy krevních sraženin. Jejím důsledkem pak může dojít k ucpání cév a při utržení sraženiny také k nebezpečné embolii, během které je odepřen přístup kyslíku do plic. Ke vzniku trombů dochází v důsledku probíhajícího zánětu, aterosklerózy či dlouhého sezení, ležení či stání. Vliv mohou mít také hormonální změny, například užívání hormonální antikoncepce. Rozlišujeme povrchovou trombózu, která stojí za tvorbou varixů, a nebezpečnou hlubokou žilní trombózu. 
Jaké má hluboká žilní trombóza příznaky? 
Ačkoli onemocnění postihuje i cévy hrudníku, paží či krku, typické je především pro dolní končetiny. Pacienty tak nejčastěji trápí žilní trombóza v noze. Ta se projevuje otokem končetiny, bolestí po došlápnutí anebo při pohybu špičkou nahoru a dolů, pocitem pnutí v lýtku a zarudlou, bledou či namodralou barvou končetiny. Při povrchovém zánětu žil se rovněž vyskytují varixy, pro které se vžilo označení křečové žíly. 
Jak hluboká žilní trombóza souvisí s plicní embolií? 
Hluboká žilní trombóza bývá velice zrádná a často přichází i bez výraznějších obtíží. Může se projevit až životu nebezpečnou embolií, při které dochází k utržení trombu a ucpání cévy, která vede okysličenou krev do plic. Projevuje se náhlou dušností s rychlou dechovou frekvencí, kašlem, oběhovou nestabilitou, bolestí na hrudi, modráním prstů a rtů i krátkodobou ztrátou vědomí. Jedná se o stav, který si žádá okamžitý zásah lékaře. V opačném případě hrozí pacientovi smrt, a to i během několika vteřin. 
Jaká je při trombóze léčba? 
Při léčbě trombózy hrají zásadní roli léky na ředění krve. Pokud se již sraženina rozvinula, je cílem její rozpuštění, pacienti proto užívají takzvaná trombolytika. V případě, že se u někoho trombóza vyskytuje opakovaně, lze léky na ředění krve podávat po celý život pacienta. Důležitou roli při tvorbě trombů hraje prevence. Jejím základem je zdravý životní styl, který spočívá v dostatečném pohybu, zdravé stravě a vyhýbání se kouření. Nápomocné mohou být i kompresní punčochy, které se používají v případě dlouhých cest autem či letadlem, kdy je riziko vzniku trombu vyšší než obvykle.
Kookina (neregistrovaný)

Ahoj otec má cévní katetr a já jsem teď v jeho věku když mu ho dali...on ho má na stehně ale mně často bublá v lýtku...ne však sval, tohle je var na jednom místě. Bojím se zda jeho potíž s cévy nemohu třeba zdědit...

Vlasta (neregistrovaný)

Mam dceru 35 let ktera ma hlubou zilni trombozu chtela bych se zeptat na lecbu prosim

Marie Matějková (neregistrovaný)
Bolí mě žíly n noze, začalo to pod kolenní jamkou, PL usousila,že jde o artrozu. Myslím, že jde o žilní nedostatečnost, a ráda bych věděla jestli si mohu koupit a užívat DEVENAL 500. Jee mně 82 r., beru XARELTO 20 mg. Jinak jsem poměrně čilá, k PL jít nemohu, má momentálně dovolenou. Mohu DEVENAL 500 užívat spolu s XARELTEM 20 ? Děkuji za odpověď.
MUDr. Thai Bao Han (neregistrovaný)
Dobrý den, oba přípravky můžete užívat souběžně. Jinak diagnostika žilní nedostatečnosti není moc obtížná, stačí klinické vyšetření a anamnéza, věřím, že by ji váš praktik zvládnul :)
Monika (neregistrovaný)
Dobrý den, mám diagnostikovanou trombózu svalových žil v oblasti pod kolenem o velikosti 5cm. Od minulého pondělí beru xarelto a devenal. Zpočátku jsem na nohu prakticky nemohla došlápnout,což se po nasazení léků cca po 3 dnech výrazně zlepšilo. Od té doby mě trápí bolest v noci. Přes den místo taky cítím, ale ne tak moc jak v noci. Je to takové nepříjemné pálení (ale jakoby pocitově uvnitř, kůže tepla ani horka není) a noha není natekla, vypadá normálně. Nevím, jak si lehnout jelikož nohu nechci mít pokrčenou vzhledem k umístění sraženiny. Přes den si dávám lehčí procházku nebo zarizuji běžné věci a noha mě po těchto činnostech výrazněji nebolí. Spíš mi přijde že mi pohyb prospívá. Pitný režim dodržuji. Trombóze předcházelo pravděpodobné lehké natržení lytkoveho svalu. Je tahle bolest hlavně v noci normální a jak dlouho trvá než trombóza přestane bolet? Mám si raději znova zajít na cévní? Kontrolu mám až v červnu. Děkuji
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?