Trombóza postihuje hlavně dolní končetiny. Odhalte příznaky včas

Trombóza, mezi laiky nepřesně nazývaná „zánět žil“, postihuje převážně lidi v předdůchodovém i důchodovém věku, častěji pak ženy. A přestože je typická hlavně pro dolní končetiny, postihuje také cévy v pažích, hrudníku či krku. [1, 2, 3]

Povrchová versus hluboká žilní trombóza

Pokud mluvíme o žilní trombóze, je nutné rozlišovat, zda se jedná o trombózu povrchovou anebo hlubokou.

Povrchová žilní trombóza

Povrchová žilní trombóza, tromboflebitida či také varikoflebitida, se projevuje zarudlými, teplými a bolestivými pruhy, které sledují průběh povrchových žil. Ačkoli se jedná o problém, který může být poměrně nepříjemný, zpravidla nebývá nebezpečný. Může mít ale negativní vliv na pacientovo sebevědomí. Doprovodným příznakem totiž bývají varixy, pro které se vžilo lidové označení křečové žíly. Ty vznikají v důsledku zpětného toku krve nedomykavými žilními chlopněmi. Na jejich vznik má dále vliv:

• sedavé zaměstnání,
• poloha při práci,
• těhotenství,
• hormonální antikoncepce,
• obezita,
• kouření a jiné.

Hluboká žilní trombóza

Hluboká žilní trombóza označuje proces, během kterého dochází ke vzniku sraženin (trombů) v hlubokých žilách. Trombus vzniká například v důsledku porušení stěny cévy, při změnách proudění krve či při trombofilních stavech.

Trombóza pak představuje častou komplikaci pooperačních stavů a bývá rovněž spojená se sedavým životním stylem či dlouhými cestami dopravními prostředky, kdy se pacient dlouho nehýbá a dochází ke zpomalení toku krve a tedy i ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku trombu. Riziko trombu pak zvyšuje také těhotenství či užívání hormonální antikoncepce.

Hluboko uložená žilní trombóza je nebezpečná hlavně kvůli riziku plicní embolie, která v jejím důsledku hrozí.  V takovém případě dochází k utržení trombu, který následně cestuje krevním řečištěm směrem do plic, kde ucpává plicní tepny vedoucí krev k okysličení. Pacient se pak potýká s náhlou dušností, doprovázet ho může rovněž kašel, bolest na hrudi či namodralá barva rtů a prstů, která je důsledkem nedostatku kyslíku. Postižený jedinec může rovněž upadnout do bezvědomí a bez lékařského zásahu zemřít. Ke smrti dochází i v řádech několika sekund. [4, 5, 6, 7]

Příznaky trombózy

Příznaky pacienti často přehlížejí. Bývají totiž velmi nenápadné, v ojedinělých případech se nedostaví vůbec. Obecně se ale jedná o:

• otok,
• bolest, která se zhoršuje při pohybu,
• zvýšené pnutí,
• začervenání postiženého místa,
• teplou kůži v postižené oblasti.

Hluboká trombóza bývá zrádná, často přichází znenadání a bez výraznějších obtíží. Často se projeví až embolií, tedy ucpáním tepny vyživující některou z částí těla, typicky plíce, při otevřeném foramen ovale (komunikace mezi srdečními síněmi) ale může způsobit cévní mozkovou příhodu a další zdravotní komplikace. Plicní embolie se projevuje dušností, bolestí na hrudi a náhlou ztrátou vědomí. Trombóza i plicní embolie představují závažná onemocnění, která si žádají okamžitou návštěvu lékaře. [8, 9, 10, 11, 12]

Trombóza dolních končetin

Více než u horních končetin, se nemoc rozvíjí v oblasti lýtek a stehen a většinou postihuje jen jednu z dolních končetin. Často bývá důsledkem takzvaného syndromu turistické třídy, tedy dlouhého cestování dopravními prostředky. Syndrom bývá spojován s několikahodinovými lety, vyskytuje se ale i na krátkých trasách, hlavně u cestujících sedících u okénka, kteří nemají možnost protáhnout si nohy.

A jak se pozná trombóza v noze? Trombóza nohy se typicky se projevuje:

• otokem končetiny (může se ale vyskytnout také trombóza bez otoku),
• bolestí po došlápnutí,
• bolestí při pohybu špičkou nahoru a dolů,
• pocitem pnutí v lýtku,
• bolestivou palpací lýtka,
• zarudlou, bledou nebo namodralou končetinou. [13, 14, 15, 16]

Tromboembolický stav

Během dlouhého sezení, sádrové fixace končetiny či hospitalizace, kdy je člověk dlouho bez možnosti pohybu, se v cévách utvoří sraženina. Ta se v některých případech sama rozpustí, jindy ale narušuje průtok krve a zabraňuje prokrvení určitých částí těla. Obzvlášť nebezpečnou se stává, když se oddělí od cévní stěny a je spolu s krví vedena směrem do pravé části srdce, odkud je „vystřelena“ do tepen vedoucích krev do plic k okysličení. Cévy následně ucpává. Důsledkem bývá akutní dušnost, vykašlávání krve, selhání srdce či okamžitá smrt. [17, 18, 19]

Přečtěte si také:

Zánět žil postihuje kuřáky i dlouho ležící pacienty. Kdy může ohrozit na životě?

Rizikové faktory trombózy

Zánětlivé onemocnění bývá podmíněno nejen genetikou, ale i životním stylem. Často vzniká ve spojitosti se:

• sedavým zaměstnáním,
• obezitu,
• nedostatkem pohybu,
• kouřením,
• dlouhým cestováním autem či letadlem,
• dlouhodobým užíváním hormonální antikoncepce,
• těhotenstvím,
• stresem,
• chronickým onemocněním střev,
• trombofilní mutací (zvýšená tendence vytvářet krevních sraženin). [20, 21, 22]

Léčba trombózy

Jaká je v případě trombózy léčba? U žilních trombóz je potřeba klást velký důraz hlavně na prevenci. U již rozvinutých onemocněních se sahá po lécích na ředění krve. V případě rozvinuté sraženiny je cílem léčby její rozpuštění. V tomto případě užívají pacienti takzvaná trombolytika. Lidé, kteří trombózami trpí opakovaně, užívají vhodné léky po celý život.

Léčba může být i preventivní, a to zejména v případě, kdy je jedinec vystaven více rizikovým faktorům najednou. Příkladem je například těhotná žena s vrozenou trombofilní mutací. V takovýchto případech se k léčbě přistupuje již před vytvořením sraženiny. [23, 24, 25, 26, 27]

Prevence

Základem prevence je zdravý životní styl, to znamená: vyvarovat se kouření, dostatečně se hýbat, nestresovat se a jíst vyváženou stravu.

V případě, že se chystáte na dlouhou cestu autem či letadlem, je doporučeno během sezení procvičovat svaly dolních končetin a občas se též projít uličkou. Nezapomeňte na dostatečný příjem tekutin 24 hodin před letem, ale i následně během letu. Zároveň byste se měli vyvarovat konzumace alkoholických nápojů a kávy. Máte-li vyšší riziko vzniku trombózy, je vhodné si přibalit elastické kompresní punčochy, které podporují cirkulaci krve. 

Pokud jste dlouhodobě hospitalizovaní na lůžku a trpíte některým z rizikových faktorů, informujte o něm svého lékaře.

Důležité je také vědět, zda tímto onemocněním netrpěl někdo ve vaší rodině. Pokud ano, je dobré se nechat otestovat a případně nasadit preventivní léčbu. [28, 29, 30]

Posttrombotický syndrom

Zhruba u 20 až 40 procent pacientů se po prodělané trombóze vyskytne takzvaný posttrombotický syndrom, který vzniká jako reakce na poškození cévní tkáně. Tato komplikace obvykle postihuje oblast lýtka a projevuje se jeho bolestí, otokem, vyrážkou a v závažnějších případech také bércovým vředem. Riziko vzniku posttrombotického syndromu se zvyšuje v případě, že krevní sraženina v končetině blokuje více než jednu cévu. Negativní vliv má i obezita. [31, 32, 33, 34]

Zdroje: trombofilik.cz, nzip.cz, angiochirurgie,cz, medicinapropraxi.cz, labtestsonline.cz, internimedicina.cz, homolka.cz, wikiskripta.eu, zilniporadna.cz

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií