Plicní embolie pacienty ohrožuje na životě. Jak toto onemocnění vzniká?

Plicní embolie


Plicní embolie je závažné onemocnění, při kterém dochází k ucpání krevního řečiště plic, a to nejčastěji krevní sraženinou. Mezi hlavní projevy patří náhlá dušnost, bolest na hrudi, kašel a někdy dokonce i vykašlávání krve. V akutních případech je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc, pacienta hospitalizovat a zahájit trombolytickou léčbu, zatímco pokud se nejedná o život ohrožující stav, podávají se antikoagulační léky.

Co je plicní embolie?

Plicní embolie je život ohrožující onemocnění cévního systému, při němž dochází ke snížení průtoku krve plicním řečištěm. V České republice lékaři ročně diagnostikují zhruba 10 000 případů plicní embolie a nejohroženější skupinu tvoří pacienti ve věkové skupině 60-70 let. Pokud se neléčí, riziko úmrtí akutní plicní embolie se pohybuje kolem 30 %, zatímco u léčené embolie je to „pouze“ 8 %.

Příčiny vzniku plicní embolie

Jednostranná či oboustranná plicní embolie vzniká z důvodu náhlého ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví. Nejčastěji se jedná o tromboembolickou obstrukci, kdy je za embolii zodpovědná krevní sraženina neboli trombus. Ta se obvykle tvoří v dolních končetinách jako důsledek hluboké žilní trombózy, může však pocházet také z pánve či z pravého srdce.

Jako embolii označujeme proces uvolnění sraženiny z místa vzniku a její následný přesun do plicnice. K utrhnutí trombu obvykle dochází při náhlém zvýšení krevního tlaku, které může být způsobeno třeba silným kašlem, defekací či rychlou změnou pohybu. Jakmile sraženina tepnu ucpe, průtok krve plicním řečištěm se sníží a plíce tedy nejsou dostatečně zásobené krví, což může způsobit úmrtí plicní tkáně.

Jaké může mít plicní embolie příčiny vzniku, pokud se nejedná o krevní sraženiny? Kromě trombů mohou ve vzácných případech plicní embolii způsobit také některé jiné hmoty. Poté se jedná o embolii tukovou (zvláště při těžkých frakturách velkých kostí nebo ortopedických operacích), embolii vzduchovou, embolii plodovou vodou nebo embolii nádorovými buňkami.

Klasifikace plicní embolie

Pokud jde o rozsah a projevy plicní embolie, lékaři obvykle rozlišují několik typů tohoto onemocnění:

  • Akutní masivní plicní embolie
  • Akutní submasivní plicní embolie
  • Akutní malá plicní embolie
  • Subakutní masivní plicní embolie
  • Chronická tromboembolická plicní hypertenze

Plicní embolie a rizikové faktory

Pravděpodobnost vzniku plicní embolie je vyšší u pacientů, kteří jsou dlouhodobě upoutaní na lůžko, což vede k omezení hybnosti končetin. K tomu dochází například po různých operacích či úrazech, kdy je třeba končetinu zafixovat do sádry. Významný vliv mají také poruchy srážlivosti krve, které mohou být jak dědičné, tak i získané.

Další rizikové faktory:

  • Vyšší věk
  • Obezita
  • Užívání hormonální antikoncepce
  • Onkologické onemocnění (zhoubné tumory)
  • Aplikace diuretik
  • Zánět žil
  • Rozsáhlé křečové žíly
  • Kouření

Jelikož mezi rizikové faktory patří také požehnaný stav, neobvyklá není ani plicní embolie v těhotenství. Kromě těchto činitelů se může u pacienta projevit také tzv. syndrom ekonomické třídy. Tento stav obvykle zahrnuje více rizikových faktorů, jako je nedostatek pohybu, stlačení žil dolních končetin a dehydratace během dlouhého cestování nebo dlouhého letu.

Jaké má plicní embolie příznaky?

Klinické příznaky plicní embolie mohou mít různou intenzitu. Některé embolie jsou asymptomatické nebo se projevují pouze lehkou dušností, zatímco u jiných dochází k projevům šoku, srdečního selhání nebo dokonce k náhlé smrti pacienta. Záleží především na rozsahu onemocnění (velikost trombu) a fyziologickém stavu pacienta.

Typické příznaky plicní embolie jsou:

  • Náhle vzniklá dušnost
  • Rychlá dechová frekvence
  • Bolest na hrudi (a to zejména při dýchání zhluboka)
  • Bolest pod žebry
  • Kašel
  • Vykašlávání krve
  • Cyanosa (promodrávání rtů či prstů)
  • Kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí
  • Zvýšená tepová frekvence
  • Nízký krevní tlak
  • Pocení a bledost
  • Horečka nad 38,5 °C

Co se týče sukcesivní plicní embolizace, tato nemoc je charakterizovaná opakovanými embolizacemi do plic. Dušnost nemusí být zpočátku klinicky patrná, později se však vyvíjí plicní hypertenze, projevy pravostranného srdečního selhání nebo cor pulmonale (plicní srdce), což je hypertrofie pravé komory.

Diagnostika plicní embolie

Kromě přítomnosti klinických projevů se lékaři při diagnostice plicní embolie soustředí na určení hladiny D-dimerů v krevním séru, díky čemuž je možné prokázat zvýšenou tvorbu sraženin. Také se provádí také echokardiografie, pomocí které lze detekovat přetížení pravé srdeční komory nebo trombus v plicní tepně.

Dále slouží ke zjištění plicní embolie EKG, CT-angiografie, ventilačně-perfuzní plicní sken, RTG srdce a plic (rentgen hrudníku) nebo scintigrafie plic. K odhalení trombu v dolních končetinách se používá také ultrazvuk. Pokud se prokáže tromboembolické onemocnění, lékaři dále pátrají po možných příčinách, jako jsou například poruchy krevní srážlivosti.

Léčba plicní embolie

Co se týče léčby plicní embolie, ta se zaměřuje na rozpuštění embolů a také na prevenci tvorby dalších krevních sraženin. Podle rozsahu onemocnění a aktuálního stavu pacienta se buď využívá trombolytická léčba, chirurgický zákrok nebo antikoagulační léčba.

Trombolytická léčba a chirurgické zákroky

Jelikož může mít plicní embolie následky v podobě velkých zdravotních komplikací a v některých případech dokonce končí smrtí pacienta, tento stav byste neměli v žádném případě podceňovat. Pokud se projeví akutní plicní embolie, stejně jako u infarktu platí, že by pacient měl okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. V takovém případě je nutné pacienta hospitalizovat, udržovat jeho životní funkce a pokusit se rychle zprůchodnit ucpané plicní cévy.

U těžkých forem plicní embolie se využívá trombolytická léčba, během níž se lékaři snaží rozpustit již vytvořenou krevní sraženinu pomocí léku v infuzi. U této terapie nicméně hrozí větší riziko krvácivých komplikací, a z toho důvodu se využívá pouze u pacientů, jejichž stav je kritický. Při neúspěchu trombolytické léčby lze v některých případech zvážit také chirurgický zákrok, jako jsou:

  • Katetrizační techniky (mechanická trombektomie)
  • Klasická plicní trombektomie dle Trendelburga
  • Plicní trombektomie

Antikoagulační léčba

Když se nejedná o život ohrožující stav, ve většině případů lékař nasadí antikoagulační léčbu. Pacientům se podávají léky, které snižují srážlivost krve, a to nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin/nízkomolekulární heparin) a později v tabletách (warfarin). Pokud jde o chronickou embolizaci, kdy selhala dlouhodobá antikoagulační léčba, pacientům lze zavést do dolní duté žíly kavální filtr, díky čemuž se krev bude zbavovat případných sraženin.

Pacienti se často ptají, jaká je u plicní embolie délka léčby. Ta většinou závisí na okolnostech. V méně závažných případech může terapie trvat zhruba 3 měsíce, u některých pacientů je však nutné podávat léky celoživotně. Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby je ovšem nutné kontrolovat prostřednictvím pravidelných krevních odběrů.

Podpůrná léčba

Kromě výše zmíněných způsobů léčby plicní embolie se někdy využívá také podpůrná terapie, která spočívá v úpravě vnitřního prostředí, oxygenoterapii (inhalace kyslíku) či mechanické podpoře srdce.

Prevence

Pokud jde o zabránění vzniku plicní embolie, je nutné eliminovat co největší množství rizikových faktorů. Abyste odlehčili vašim žílám, měli byste se vyvarovat dlouhému stání, sezení a svalové nečinnosti.

Dolní končetiny je dobré občas zvednout do zvýšené polohy, třeba na nízkou podložku. Nohy byste měli také alespoň jednou za hodinu protáhnout, například během krátké procházky nebo jednoduchého cvičení. Pří dlouhém stání pomáhá několikrát se přenést ze špiček na paty a zase zpět. Podobně mohou pomoci také speciální elastické punčochy.


Plicní embolie pacienty ohrožuje na životě. Jak toto onemocnění vzniká?

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top