Ergoterapie, dříve také nazývaná léčba prací, pomáhá lidem s postižením či po úrazech s nácvikem běžných denních aktivit, třeba jak se s jednou rukou či o berlích umýt a najíst. Celkem je v Česku zhruba 800 ergoterapeutů, jen polovina jich ale působí ve zdravotnictví.
„My jsme otevřeli síť iktových center, kde potřebujeme ergoterapeuty na těch lůžkách (pacientů) po mrtvici, a jsou inzeráty a jich (ergoterapeutů) je nedostatek,“ uvedla Švestková. Podle ní je Česko na špici v počtu lidí umístěných v ústavech i proto, že se tu s pacienty málo trénují aktivity denního života.
V Česku se kromě Prahy vyučuje bakalářská ergoterapie ještě v Ústí nad Labem, Ostravě a Plzni. „Magistry my hrozně potřebujeme, aby mohli být vedoucími pracovníky, aby uměli dělat s pacienty, kteří se nám nevejdou do (výuky) v bakalářském vzdělání,“ popsala. Jedná se například o nevidomé, neslyšící či mentálně postižené.
Švestková také upozornila, že lidé si často pletou ergoterapii s fyzioterapií. Fyzioterapeutů je však nesrovnatelně víc, jejich počty jdou do tisíců. Jedná se o pohybovou léčbu, kterou využívají třeba sportovci či lidé v rekonvalescenci.
Navazující magisterské studium fyzioterapie chtěli na 1. lékařské fakultě také otevřít, nedostali však akreditaci. Akreditační komise to zdůvodnila tím, že „z důvodu vysokého překryvu vyučujících mezi obory fyzioterapie a ergoterapie je logičtější zaměřit se na obor ergoterapie“. Podle Švestkové ale budou o akreditaci pro magisterskou fyzioterapii usilovat dál, po přepracování programu by ji rádi otevřeli v příštím roce.