Západní Čechy – korun. Okresní nemocnici v Chebu dluží v současné době skoro šest set sedmdesát tisíc.
„Nejvíce jeden Ukrajinec, devadesát osm tisíc,“ říká vedoucí ekonomického oddělení nemocnice Ivana Svobodová. „Na našich pohledávkách se nejčastěji podílejí občané Ukrajiny a Slovenska, zejména prostitutky.“
Podobné poznatky mají i v Plzni a v Karlových Varech. Na léčbu Vietnamců, Ukrajinců a Rusů vynaložili karlovarští zdravotníci milion osm set tisíc korun.
„Pokud jsou uvedení pacienti vůbec pojištěni, jedná se většinou jen o tu nejzákladnější pojistku, která nepokryje nákladnější léčení, komplikované porody a náročnější péči o novorozence. Tito lidé často odmítají platit hotově, přestože mnozí z nich v naší republice podnikají. A někteří zase evidentně zaplatit nemohou,“ uvádí mluvčí karlovarské nemocnice Zdena Marková.
Největší schodek v platbách ale na kontě mají turisté z nejrůznějších zemí světa. Náklady za lékařskou péči u nich za minulý rok přesáhly pět milionů korun.
„Z toho zhruba čtyři miliony se dají považovat za nedobytné,“ konstatovala Marková. Ať už tito pacienti přímou platbu odmítnou nebo nejsou solventní, zdravotníkům pak nezbývá než vsadit na vymáhání pohledávek právní cestou. Nemocnice v současné době vymáhá například dluh ve výši přes 15 tisíc korun za ošetření Američana, který utrpěl otřes mozku. A přes sto tisíc dluží německý občan, který ležel po autonehodě na chirurgickém oddělení.
Naopak nemocnici nezatěžují pacienti lázeňských zařízení a žadatelé o azyl.
„Po vyřízení administrativních formalit je šance na úhradu díky smlouvám s lázeňskými zařízeními a faktury za uprchlíky hradí ministerstvo vnitra,“ doplňuje mluvčí.
V plzeňské fakultní nemocnici považují současnou platební morálku cizinců proti minulosti za lepší.
„Domníváme se, že cizinci pochopili, že české zdravotnictví není bezplatné. Přesto však někdy trvá i půl roku, než peníze ze zahraničí obdržíme. Nutno však říci, že lepší bilance je také výsledkem práce naší nemocnice, která usiluje, aby cizinci za poskytnutou péči pokud možno platili hned a hotově. Snažíme se také rychleji a důsledněji vymáhat proplacení faktur například od zahraničních pojišťoven,“ uvádí mluvčí plzeňské fakultní nemocnice Renata Veselá.
„Například vyšetření lékařem stojí cizince 500 korun. Cizinec, který má např. podvrtnutý kotník, zaplatí za ošetření, rentgen a sádru 2000 korun. K dražším výkonům patří například intervenční kardiologie léčba pacienta s užitím stentu – výztuže tepny při srdečním infarktu -, veškeré speciální léky, které jsou velmi drahé, péče a pětidenní pobyt v nemocnici mohou stát i více než 200 tisíc korun,“ uvedla mluvčí některé příklady.
Celoroční cizinecký ruch na Karlovarsku reálně zvyšuje i procento pacientů různých státních příslušností. Jen v loňském roce v karlovarské nemocnici ošetřili a léčili téměř 1500 cizinců, z toho 368 ze států Evropské unie. Jak uvedla mluvčí nemocnice Zdena Marková, v roce 2001 dosáhly náklady na léčbu těchto pacientů zhruba dvanácti a půl milionu korun. Z toho více než třetina dosud není uhrazena.
Mezi těžce vymahatelné patří pohledávky za péči, kterou západočeský zdravotnický personál poskytuje cizincům, kteří na našem území legálně či nelegálně žijí dlouhodobě. Jedná se zejména o Vietnamce, Rusy, Ukrajince a Slováky.
Plzeňský deník, 27.7.2002