Oteklý kotník z podvrtnutí může signalizovat natažení i přetržení vazů. Jde o jeden z nejčastějších úrazů

Oteklý kotník z podvrtnutí

Vymknutý a podvrtnutý kotník označuje to samé zranění, kterému se odborně říká také distorze hlezna. Jde o vůbec nejčastější úraz, s nímž se rehabilitační pracovníci setkávají. Při podvrtnutí kotníku přitom dochází k různému stupni poškození vazů stabilizujících kotník.

Nejčastějším důvodem podvrtnutí kotníku je špatné došlápnutí, uklouznutí nebo pád, kdy se kotník dostane do nepřirozené polohy a vazy dosáhnou bodu maximálního napnutí. To se typicky projevuje otokem a bolestí.

Podvrtnutí samo o sobě nepřináší žádné významné zdravotní potíže. Problém nastává, dojde-li k natržení některého z vazů hlezenního kloubu, zlomenině kloubního pouzdra nebo přetržení celého vazu. Nejčastěji bývá poškozen zevní kotník a zevní strana kloubního pouzdra. [1, 2, 3, 4]

Jaké má příznaky podvrtnutý kotník?

Jak už bylo zmíněno výše, při podvrtnutí kotníku může dojít k lehkému poranění v podobě natažení vazů, nebo k vážnějšímu zranění, jako je natržení a přetržení vazů či zlomenina kotníku. V závislosti na závažnosti zranění se bude lišit také intenzita příznaků.

Při akutním vymknutí kotníku dotyčný zpravidla není schopen dokončit aktivitu, ale bolest a otok se objevují později. Pokud dojde k ruptuře vazu nebo kloubního pouzdra, okamžitě se dostaví ostrá bolest a na zraněnou nohu se již není možné postavit. Příznaky poranění kotníku mohou zahrnovat:

• oteklý kotník,
• bolest kotníku,
• citlivost na dotek,
• omezení rozsahu pohybu,
• v závažnějších případech se objevuje modřina,
• při vážném poranění vazu lze slyšet prasknutí, které vyžaduje diagnostiku lékařem pro vyloučení možné zlomeniny,
• nestabilní kotník i při úplném přetržení vazu a dislokaci kosti v kloubu.

Stupně podvrtnutí kotníku

Poranění kotníku je klasifikováno podle následujících tří stupňů:

• 1. stupeň: vazy jsou natažené, funkce kotníku je mírně zhoršená, otok i bolest jsou mírné.
• 2. stupeň: vazy jsou částečně natržené a funkce kotníku je narušená. Objevuje se středně intenzivní bolest i otok, kotník může být mírně nestabilní.
• 3. stupeň: vazy jsou úplně přetržené, funkce kotníku je vážně narušená. Objevuje se velký otok, který doprovází silná bolest. Kotník je nestabilní. [5, 6, 7]

Příčiny podvrtnutí kotníku

K podvrtnutí dochází, jakmile se váš kotník vychýlí se ze své normální polohy, což může způsobit natažení jednoho nebo více vazů kotníku, částečné natržení nebo úplné přetržení vazů, ale případně i zlomeninu kosti.

Vyvrknutí kotníku je běžným sportovním zraněním, a to zejména při aktivitách, které vyžadují skákání nebo rotace nohy, jako je například basketbal, tenis či fotbal. Riziko dále zvyšují nerovné povrchy, nevhodná obuv i špatná fyzická kondice. Nejčastější příčiny vyvrtnutého kotníku tedy zahrnují:

• pád (například při sportu),
• nešikovné došlápnutí na nohu po skoku nebo otočení,
• chůzi nebo cvičení na nerovném povrchu,
• situaci, kdy jiná osoba při nějaké aktivitě došlápne na vaši nohu.

Na vině však nemusí být jen nešikovnost. Vzhledem k nedostatku chození na boso také běžně dochází k oslabení funkce tzv. proprioreceptorů, což jsou receptory v kůži chodidla, jejichž úkolem je snímání povrchu podložky nebo terénu, jako je teplota, náklon nebo hrubost, a následné odesílání získaných informací do mozku. Kvůli omezené funkčnosti těchto receptorů snadněji dojde ke zranění. [8, 9, 10]

Jaká další zranění mohou signalizovat oteklé kotníky?

Otoky kotníků a nohou může kromě distorze způsobit mnoho stavů. Otok je často způsoben nahromaděním tekutiny, kterému se říká edém. Edém je častý na chodidlech, kotnících a nohách. Mezi možné příčiny patří zejména:

• artritida,
• problémy se žilami,
• krevní sraženiny,
• infekce,
• těhotenství,
• srdeční choroba,
• některé léky.

V mnoha případech je příčinou otoku stav, který vyžaduje lékařskou péči. Můžete mít například infekci nebo zranění. Pokud se otok objeví náhle, může signalizovat závažný zdravotní problém, proto okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. [11, 12]

Kdy vyhledat lékaře?

Zajděte ke svému lékaři, pokud zaznamenáte bolest a otok v kotníku a máte podezření na podvrtnutí. Pokud jsou příznaky závažné, můžete mít významné poškození vazu nebo zlomeninu kosti v kotníku nebo bérci.

Váš lékař může být schopen vyhodnotit závažnost podvrtnutí kotníku na základě velikosti otoku, bolesti, modřin a stability. Pokud máte potíže s nesením váhy nebo citlivostí v kostech chodidla a kotníku, možná budete potřebovat další testy k vyloučení zlomeniny. Lékaře tedy vyhledejte vždy, pokud zaznamenáte následující obtíže:

• výrazný otok,
• silná bolest neřešitelná odpočinkem,
• výrazná přecitlivělost na dotek,
• neschopnost chodit, hýbat kotníkem a postavit se na něj,
• kotník nebo chodidlo zmodrají,
• necitlivost,
• krvácení nebo zlomenina kůže. [13,14, 15]

Podvrtnutý kotník: léčba

Léčba vyvrknutého kotníku závisí na stupni poranění. U všech podvrtnutí kotníku se doporučují opatření, která mají zabránit vzniku otoku. V této fázi můžete také užívat léky proti bolesti, jako je paracetamol či ibuprofen. Vyzkoušet můžete i mast na podvrtnutý kotník na zmírnění bolesti a případné otoku. Mezi opatření, která byste měli učinit jako první, přitom patří:

• ledování,
• klidový režim,
• stažení elastickým obvazem,
• zvednutí končetiny do vyvýšené polohy, aby docházelo k odplavení přebytečné lymfy.

U podvrtnutí a natažení kotníku je důležitý především odpočinek a zmíněná opatření. Po 48 až 72 hodinách je vhodné začít pracovat na návratu rozsahu pohybu a síly svalů. Zhruba 72 hodin po úrazu můžete začít budovat rovnováhu a soustředit se na zlepšení stabilizace například s použitím balančních podložek. Aktivity by prozatím ale neměly zahrnovat kroutivé nebo rotační síly.

U částečných natržení vazů bývá nutná fixace kotníku na tři až šest týdnů v dlaze nebo ortéze. Přetržený vaz však může být nutné chirurgicky sešít. Po chirurgickém zákroku následuje ještě šestitýdenní imobilizace sádrou, a jakmile dojde k jejímu sundání, navazuje intenzivní rehabilitace a fyzikální terapie.

Rázová vlna

Aplikace fokusované rázové vlny může pomoci urychlit hojení minimálně o polovinu, neboť zajistí rychlý přívod krve do postiženého místa. Krev zase přivede důležité živiny a zároveň odplaví škodliviny a zánětlivé katabolity. Terapie rázovou vlnou se aplikuje celkem třikrát až čtyřikrát a je vhodné ji opakovat jednou týdně.

Senzomotorické stimulace

V období hojení se obvykle využívají senzomotorické stimulace míčky nebo ježky, při nichž jsou proprioreceptory povzbuzeny k funkčnosti, chodidlo je lépe připraveno na chůzi v terénu a noha se bude připravovat na zátěž. Doporučuje se také aplikace tejpovacích pásků, které kotník zafixují a zároveň jej neomezují v pohybu. [16, 17, 18, 19]

Zdroje: fyzioklinika.cz, fyziosvet.cz, fyzioprozivot.cz, fyzioterapie.utvs.cvut.cz, fyzioterra.cz, mayoclinic.org, health.clevelandclinic.org, verywellhealth.com, orthoinfo.aaos.org