V Česku ročně rakovinou onemocní zhruba 100 dětí. Mnohé z nich se v dospělosti bojí mít vlastní děti nebo je mít nemohou. I ti však už nyní mají šanci.
„Podstatou je, že před onkologickou léčbou, pokud je to možné, a na výslovné přání rodičů se zamrazí pohlavní buňky chlapce nebo dívky,“ vysvětluje doktorka Renata Hüttelová, vedoucí embryoložka pražského Sanatoria Pronatal, která se zabývá mimo jiné problematikou mražení pohlavních buněk.
Program, v němž Česko patří k evropské špičce, byl zahájen nedávno a už patnáct velmi mladých lidí má své zdravé pohlavní buňky zmrazeny a připraveny pro budoucnost.
„Děti mají velkou naději, že se z rakoviny vyléčí, a až dospějí, třeba za patnáct dvacet let budou mít vlastní děti. Po chemoterapii ale bývají velké problémy s reprodukcí,“ říká doktorka Hüttelová. „Proto odběr buněk před zahájením léčby, která by je mohla poškodit, tedy před chemoterapií a radioterapií.“ Vysvětluje, že možnosti současné praxe jsou různé a záleží na tom, zda jde o muže či ženu a zda jsou ve věku před pubertou či starší.
Nejjednodušší situace je u dospělých mužů a dospívajících chlapců. V těchto případech se mrazí ejakulát, což je běžně používaná a propracovaná technika. U chlapců před pubertou nelze získat ejakulát, a proto se musí zamrazit tkáň varlete, která obsahuje zárodečné buňky. To už vyžaduje komplikovanější proceduru.
U žen a dívek je situace složitější. Běžně lze mrazit embrya. To by však pacientka musela mít stálého životního partnera, což je u mladších dívek vzhledem k věku nemožné. V těchto případech je nutné mrazit samotná vajíčka.
Jejich kryokonzervace je náročná a jen málokdo na světě to umí. „Jsme zatím jediní, kterým se to v Česku podařilo. U děvčátek před pubertou nebo v případech, kdy kvůli charakteru onemocnění nelze získat vajíčka, by řešením bylo mražení ovariální tkáně. Toto je zatím ještě v plenkách, ale usilovně na tom pracujeme,“ vysvětluje embryoložka.
Případ řešil soud
Většina onkologických pacientů mající zamražené pohlavní buňky jsou dospělí. V Česku se už letos v únoru narodilo první dítě zplozené právě po smrti svého biologického otce, a to z jeho předem odebraných a zmrazených spermií. Miroslav Kadlec, ředitel Centra asistované reprodukce Iscare IVF v Praze-Hloubětíně, kde se umělé oplodnění uskutečnilo, Právu potvrdil, že žena o své dítě musela velmi úzkostlivě bojovat a umělé oplodnění bylo možné až po verdiktu soudu.
Žena již nebyla nejmladší a přála si mít se svým mužem dítě. Ten však měl rakovinu. Než podstoupil onkologickou léčbu, nechal si odebrat a zmrazit sperma pro případ, že by je léčba mohla poškodit. Jenže muž potom zemřel.
Žena si přála být oplodněna zmrazeným spermatem. To však nebylo možné, protože podle zákona při umělém oplodnění je nutný souhlas obou stran, tedy muže i ženy. A v tomto případě byl muž již mrtev.
Případ se loni na začátku roku dostal až k soudu. Žena ho vyhrála a soud oplodnění umožnil. Jedenáctého září loňského roku, kdy byl spáchán teroristický útok na USA, změnilo i pohled na umělé oplodnění.
Podle lékařů, kteří se jím zabývají, jsou už ve světě případy, že před dlouhou leteckou cestou si někteří muži nechávají zmrazit sperma pro případ, že by došlo k útoku, oni zahynuli, a přitom jejich partnerky by i poté chtěly mít s nimi dítě. „Teoreticky to možné je, v ČR mi ale takový případ znám není,“ uvedla Hüttelová.
VÁCLAV PERGL, Právo, 25.11.2002