Před deseti lety Alzheimerova choroba a demence nepatřily ani do první desítky hlavních příčin úmrtí v Česku. Loni byly už sedmým nejčastějším důvodem. Mohly za smrt každé 23. ženy a každého 45. muže. Zatímco v roce 2009 připadalo na 100.000 obyvatel zhruba šest zemřelých mužů a šest žen s Alzheimerovou chorobou a demencemi, loni to bylo už 42 mužů a 43 žen. Úmrtnost na Alzheimerovu chorobu a demence se tak u mužů mezi lety 2009 a 2018 zvedla o 724 procent, u žen o 737 procent, vyplývá z dat ČSÚ. Celková úmrtnost přitom za desetiletí klesla o sedminu.
Podle propočtů České alzheimerovské společnosti žilo loni v Česku 167.000 lidí s demencemi. "To je jako počet obyvatel Plzně a počet Jaroslavů," přirovnala ČAS. V roce 1960 to bylo 49.000, o třicet let později 79.000. V polovině 21. století by chorobu mohlo mít na 383.000 Čechů a Češek.
Mezi lidmi nad 65 let demencemi trpí každý třináctý, po osmdesátce každý pátý a po devadesátce každý druhý, spočítala ČAS. Společnost stárne a seniorů přibývá, život se prodlužuje. Podle demografů v příštích desetiletích poroste hlavně počet lidí ve velmi vysokém věku.
Loni v Česku podle statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí fungovalo 341 domovů se zvláštním režimem pro pacienty s demencemi s 20.075 lůžky. Neuspokojených žádostí o pobyt zůstalo 24.198. V roce 2014 bylo těchto zařízení 263 a bylo v nich 14.354 lůžek. Neúspěšných žadatelů bylo 18.530. Potřeba jsou ale i odlehčovací a další služby.
Podle letošní analýzy Asociace poskytovatelů sociálních služeb připadá na tisícovku lidí nad 80 let asi 36 míst v domovech se zvláštních režimem. Pokud by se kapacita nezvýšila, v polovině století by to bylo už jen zhruba 14 míst na tisícovku osmdesátníků a starších. Pro zachování nynější úrovně služby by se do poloviny století musel počet míst zdvojnásobit, a to na 38.536 lůžek, spočítali autoři. "Přičemž největší nárůst kapacity by bylo nutno realizovat do roku 2035," uvádí analýza.
Podle ní bude potřeba zajistit dostatečnou kapacitu služeb a k ní také potřebný personál. Počet pracovníků by se měl v domovech se zvláštním režimem víc než zdvojnásobit. Pro "odvrácení budoucího kolapsu sociálních služeb" autoři doporučují zajistit dostatek peněz v rozpočtu na investice, změnit financování péče s ohledem na její rozvoj a pustit do systému i soukromé zdroje. Podle analýzy Česko v dokumentech přípravu na stárnutí systémově neřeší a podniká spíš jen dílčí úpravy. "Česká republika se chová, jako by se jí evropské a národní prognózy (o stárnutí) netýkaly. To je nutné změnit," uvádí analýza.