V léčbě akutního infarktu myokardu Česká republika patří k nejlepším na světě. Docent Josef Kautzner, předseda kliniky kardiologie pražského Institutu klinické, a experimentální medicíny to dokumentoval čísly o provedených angioplatikách.
„Loni se u nás provedlo 652 angioplastik, což je nejvíc na světě v přepočtu na milión obyvatel. V sousedním Německu to bylo 217, v Rakousku 144 a v bohatém Švýcarsku 157,“ řekl Kautzner.
Dodal, že České republice patří toto přední místo díky perfektně vybudovanému systému včasnosti léčby. Po celé zemi je 22 katetrizačních pracovišť, která poskytují angioplastiku nepřetržitě.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
| Mobilní komunikacev akutní kardiologii |
Snahou je, aby se pacient dostal na specializované pracoviště, kde mu může být poskytnuta nejmodernější léčba, v co nejkratší době. Pomoci k tomu má i nový systém, který se nyní v České republice uplatňuje.
Dříve, ale mnohde bohužel dodnes, pacienta s podezřením na infarkt sanitka nejdřív odveze do nejbližší nemocnice, kde je mu natočeno EKG. Když to je nutné, teprve pak putuje do specializovaného zařízení. Tím se pochopitelně ztrácí pro léčbu důležitý čas.
V novém systému sanitka přijede k pacientovi, její osádka mu natočí EKG a výsledky pošle do katetrizačního centra. Už během převozu je vyhodnotí lékař specialista. Jde-li opravdu o akutní infarkt, postižený je odvezen na toto pracoviště.
„Už tedy neplatí, že pacient s akutním infarktem patří do nejbližší nemocnice, patří na nejbližší katetrizační sál. Zcela se tak bourá staré dogma odvozu do nejbližší nemocnice. Prostě pacient svoji spádovou nemocnici míjí,“ tvrdí doktor Michael Želízko, vedoucí oddělení invazivní kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny.
Čas v hlavní roli
Rozhodující roli pro záchranu nejen srdce pacienta, ale především jeho mozku, který odumírá dřív, hraje čas. Lékaři se všemožně snaží mít pacienta s infarktem v rukou co nejdříve. Docent Kautzner však potvrzuje, že rozhodující ztráty času vznikají u samotného pacienta.
„Pokud typická bolest na hrudi trvá déle než 20 minut, je pravděpodobnost infarktu vysoká a je nutné okamžitě volat záchrannou službu,“ řekl přednosta. Pacient by se měl rozhodnout do 30 minut, v běžné praxi to ale trvá déle než dvě hodiny.
Stanovení diagnózy a transport nemocného od zavolání záchranné služby až po příjezd na pracoviště angioplastiky netrvá déle než 45 až 60 minut a vlastní lékařský zákrok půl hodiny. Při něm je mu zprůchodněna tepna ucpaná krevní sraženinou.
„Loni jsme z 12 tisíc pacientů s akutním infarktem léčili touto metodou víc než 55 procent. V zemích bývalé západní Evropy je to méně než 30 procent a ve Velké Británii jen 10 procent. Na mezinárodních konferencích je Česká republika dávána za vzor v organizaci péče o nemocné s akutním infarktem myokardu,“ řekl.
Petr Tomáš ze záchranné služby pak připomíná, že důležitá je i první pomoc, kterou mohou poskytnout nejbližší postiženého pacienta. „Mnohdy se setkáváme s tím, že dospělí tuto pomoc poskytnout neumí, ale děti ano. Je to už výsledek lepší výchovy k první pomoci ve školách,“ řekl Tomáš.
Václav Pergl, Právo