Praha -
Počátkem března podstoupila operaci sedmapadesátiletá Miluše Liscová z Roudnice nad Labem. Při preventivní gynekologické prohlídce jí lékař objevil „nesrovnalosti v břiše“. I když žádné zjevné problémy neměla, vyšetření na sonografii ukázalo, že jde o výduť na pánevní tepně.
Lékaři se rozhodli pro neprodlený zákrok na robotickém systému v kombinaci s laparoskopickou technikou. „Neoperované aneurysma by totiž mohlo prasknout a pacientka vykrvácet,“ řekl Petr Štádler z oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce. Výkon je podle jejích specialistů vůbec prvním použitím robota v této oblasti.
V polovině března bylo v Nemocnici na Homolce dvaasedmdesátiletému muži operováno aneurysma na břišní aortě. Dosud se prý podobná operace uskutečnila pouze v německém Düsseldorfu.
Ne každý pacient s aneurysmatem však může být operován roboticky. „Při laparoskopické i robotické operaci je pacientovi do břicha napouštěn kysličník uhličitý, který se odtud částečně vstřebává do krevního oběhu a v dutině břišní vytváří tlak. To má vliv na funkci srdce, plic i dalších orgánů, a proto pacienty s vážnějším plicním či srdečním onemocněním indikujeme spíše ke klasickým otevřeným operacím, byť se provádějí z velkého řezu,“ vysvětlil cévní chirurg. Do loňského května se všechny náhrady výdutí prováděly výhradně z klasického řezu.
Operace robotem významně zjednodušuje našití cévní náhrady (protézy) na tepnu pacienta a zkracuje zákrok asi o polovinu. Zrychlení je u cévních operací důležité, neboť tepna je při šití zajištěna svorkami, aby nekrvácela, a srdce musí pracovat proti odporu svorky. To pacienta zatěžuje. Operaci však dosud není možné provést kompletně roboticky.
„Pánevní tepny a břišní aorta jsou umístěny hluboko v břiše, až u páteře. Když připravujeme operační pole, musíme odsunout střevní kličky, různě je zafixovat a připravit si tepny, které chceme operovat. Takové rozsáhlé pohyby s pomocí robota lze provádět poměrně složitě. Příprava se proto uskutečňuje laparoskopicky. Robot nám slouží hlavně k přesnému operovaní v relativně malém nebo obtížně dostupném prostoru,“ řekl Štádler.
Výduť (aneurysma) vzniká v důsledku oslabení nebo změny struktury cévní stěny na podkladě arterosklerotického procesu nebo z genetických příčin. Způsobuje rozšíření cévy, a tedy ztenčení její stěny. Například břišní aorta má běžně průměr kolem 2,5 centimetru. Její zvětšení nad pět centimetrů je důvodem k operaci.
Robotický systém Da Vinci, který od loňského roku vlastní první české Centrum robotické chirurgie v Nemocnici na Homolce, se může využít při všech laparoskopických operacích. Slouží chirurgii, urologii, gynekologii, cévní chirurgii a kardiochirurgii a výhledově i neurochirurgii. Původně vznikl pro americkou armádu a pracoval na letadlových lodích, kde mohl nahradit specialisty, kteří operace řídili ze základny. Od roku 2000 lékaři používají jeho civilní verzi.
ČTK