Věda, nebo zázrak?

Pod pojmem biologická léčba si značná část lidí představí léčbu, která je velmi drahá a vyléčí vše. To je ovšem velmi zjednodušeně řečeno. Biologické léky známe už 35 let, resp. od roku 1978, kdy byl do praxe zaveden lidský inzulin pro léčbu pacientů s diabetem. V současné době se biologika využívají nejčastěji k léčbě nádorových onemocnění, infekcí, autoimunitních onemocnění, nemocí srdce a cév a již zmiňovaného diabetu. V budoucnu by se mohla využívat i k léčbě hypertenze, osteoporózy či nemocí dýchacího ústrojí. Farmaceutické společnosti pracují na velkém množství nových přípravků, které jsou v různých fázích vývoje a testování. Biologické léky mají oproti těm „klasickým“ větší molekulu a složitější strukturu. Získávají se z živých buněk. To vše je ovšem spojeno s větší náročností při výrobě, skladování atd. Vývoj léků trvá až 15 let a může stát až 30 miliard korun. Podstatou biologické léčby je to, že zasahuje do regulace, růstu a množení buněk. Přípravky jsou schopny se vázat na konkrétní místo v těle, například na nádorovou buňku, proto je možné léčbu přesně zacílit. Je „šita na míru“ každému pacientovi. Biologika jsou nadějí pro pacienty s těmi nejzávažnějšími chorobami, u kterých standardní léčba neúčinkuje. Sami pacienti popisují tuto léčbu jako zázrak, protože je to leckdy jediná metoda, která jim dokáže v krátké době ulevit od obtíží, jež je trápí, a pomáhá jim navrátit se do běžného života.