Zmíněný kmen se objevil v březnu v Číně. Od té doby se virem nakazilo přes 130 lidí, z nichž 43 zemřelo. Vědci tvrdí, že vytvořením tohoto viru v laboratoři by mohlo pomoci zjistit, jak bude ve volné přírodě mutovat, což by z něho mohlo učinit ještě větší hrozbu pro lidstvo. Odborníci totiž nevylučují, že právě tento kmen může vyvolat pandemii.
„Nemůžeme zabránit epidemiím nebo pandemiím, můžeme ale s náskokem získat klíčové poznatky,“ řekl Ron Fouchier z Erasmovy univerzity v Rotterdamu. Takové informace pomohou státům lépe se připravit, a to včetně výroby vakcín. Pod dopisy se podepsali vědci z desítek výzkumných center ve Spojených státech, Hongkongu a Británii.
Obdobné projekty jsou povoleny jen ve vysoce zabezpečených laboratořích. Americká vláda nicméně přislíbila zvýšený dohled a tvrdí, že zvláštní komise zváží klady a zápory před tím, než rozhodne, zda přínos takovéhoto chřipkového výzkumu za riziko stojí. Pokud s projektem souhlasit nebude, neposkytne mu žádné finanční prostředky.
Oznámení o výhodách projektu je podle AP pokusem zabránit mezinárodní kritice, kterou vyvolali Fouchier s Jošihirem Kawaokem v roce 2011, když v laboratoři vytvořili kmen snadno šiřitelného viru ptačí chřipky známého jako H5N1. Rozhořčení tehdy vyvolaly především pochybnosti o bezpečnosti výzkumu a o tom, zda práci vědců nemohou zneužít teroristé k vytvoření biologických zbraní.
Úmrtnost mezi nakaženými kmenem H7N9 je nižší oproti viru H5N1, se kterým se svět potýkal před deseti lety, ale vyšší než u viru H1N1. Tento vir, označovaný jako prasečí chřipka, způsobil v letech 2009 až 2010 pandemii, která podle WHO zabila 18.500 lidí. Loňská studie zveřejněná v lékařském magazínu The Lancet nicméně uvádí, že skutečný počet mrtvých může být více než 280.000 lidí.