SOUHRN: Úkolem domácí péče je zajistit takovou ošetřovatelskou péči, která odpovídá aktuálním potřebám klienta vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. Cílem studie bylo zjistit, jak domácí prostředí klienta ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče. V souvislosti s výzkumem byla objasněna specifika domácí péče a zmapovány možné problémy, se kterými se sestra při ošetřovatelské péči v domácím prostředí může setkat.
Klíčová slova: domácí péče, sociální prostředí, kvalita péče, klient, sestra
SUMMARY: The task of home care is to secure nursing care corresponding to client`s actual needs respecting his/her health condition. The aim of the thesis was to find out the way client`s home environment influences the quality of the nursing care. In conjunction with the research, specifications of home care were clarified and possible problems a nurse providing nursing care in the home environment can face were mapped.
Key words: home care, social environment, quality of the nursing care, client, nurse
Domácí péče představuje ve všech vyspělých zemích jeden z nejrychleji se rozvíjejících systémů zdravotnictví. Vědeckými studiemi je prokázáno, že na vznik a průběh onemocnění má vliv stav našeho fyzického a psychického zdraví. Jsme-li vystaveni stresu a nestabilitě, je narušena i obranyschopnost našeho organismu. A právě v těchto chvílích vyhledáváme prostředí, kde se cítíme v bezpečí. Neznámé prostředí dělá ze soběstačného jedince člověka závislého, plného bezmoci a beznaděje.
Rozsah aktivit domácí péče je ovlivňován aktuálním zdravotním stavem klienta a stavem sociálního prostředí. Domácí péče je poskytována všem klientům bez omezení věku a druhu onemocnění. V naší zemi je domácí péče koncipována jako domácí zdravotní péče a formálně evidována odborností 925. V současném zdravotnickém systému jsou tři propojené strany:
1. pacient (příjemce péče),
2. poskytovatel (zdravotnická zařízení) a
3. plátce (finančně hradí provedenou péči).
Domácí zdravotní péče je plně hrazena ze zdravotního pojištění na základě indikace lékaře a vykázaných výkonů, nadstandardní péče je financována přímými platbami od klientů. Domácí péče je nejčastějším poskytovatelem terciární zdravotní péče, ale význam primární a sekundární péče nelze opomíjet. Ošetřovatelské činnosti jsou v domácí péči prováděny sestrou:
* přímo (face to face) – všechny činnosti a aktivity, kdy je sestra v přímém kontaktu s klientem a rodinnými příslušníky. Jde o převazy, aplikace injekcí, vyšetření a hodnocení klienta, edukace aj.,
* nepřímo (není přímý kontakt sestry a klienta) – aktivity, které zkvalitňují a koordinují péči. Jde o konzultaci s ošetřujícím lékařem či dalšími odborníky, porady s ostatními poskytovateli péče aj.
Určitý podíl na poskytování zdravotní a sociální péče má laická veřejnost formou sebepéče nebo za účasti blízkých osob klienta nebo rodinných příslušníků. Doma je daleko obtížnější zajistit dodržování léčebného a dietního režimu, neboť klient není pod dohledem 24 hodin, jak je tomu v době hospitalizace či v domovech pro seniory. Velmi těžké je měnit klientovi dlouhodobé zvyklosti a návyky. Je zcela na něm, zda se bude radami sester nebo ošetřujících lékařů řídit.
Zajištění kvalitní péče
Aby organizace byla schopna nabídnout a poskytnout kvalitní zdravotní péči, musí zajistit vysoké vzdělání a umožnit následné kontinuální vzdělávání svých zaměstnanců, postarat se o technické zajištění. Kvalita péče je měřena spokojeností klientů a pomocí indikátorů kvality. Indikátory kvality jsou měřitelná kritéria, která nám ukazují, jak dalece bylo dosaženo určitého standardu, směrnice či požadavku. Důvodů k zavádění řízení kvality je hned několik. Jedná se o potřebu zvýšit úroveň poskytovaných služeb, a tak příznivě ovlivnit život klientů.
Dalším důvodem je prestiž organizace, zákonitosti konkurenčního prostředí a kvalita mohou být klíčem pro srovnávání s jinými organizacemi. Systémem kvality péče lze také předcházet rizikům a chybám, předejít stížnostem klientů a sporům s pojišťovnami. Přispívají k větší odpovědnosti mezi poskytovateli a těmi, kdo péči financují. Domácí péče je financována z fondu veřejného zdravotního pojištění, na základě vydané vyhlášky MZ ČR č. 331/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která specifikuje seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Výše úhrad zdravotní péče se dohoduje mezi zástupci jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče a zástupci zdravotních pojišťoven na základě dohodovacího řízení.
Zřizovatel agentury domácí péče je povinen splňovat zdravotnické a hygienicko-epidemiologické požadavky pro bezpečný provoz. Základním předpokladem pro provoz agentury domácí péče je registrace na příslušném krajském úřadě, výběrové řízení, uzavřené smlouvy s pojišťovnami a dohoda s praktickými lékaři. Aby byl zajištěn chod agentury, je přínosné mít vypracovanou koncepci, vytyčenou oblast působnosti, kvalifikovaný personál a zajištěné financování. Nelze podceňovat propagaci a reklamu, neboť informovanost široké veřejnosti je stále neuspokojivá. Dostatečné materiální a technické vybavení agentury je pouze jednou z nezbytných podmínek, které ovlivňují kvalitu a rozsah odborné péče. Další podmínkou pro poskytování kvalitní domácí péče je kvalifikovaný zdravotnický personál a zajištění dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků, kteří jsou připravováni na spolehlivé řešení problémů klienta v jeho vlastním sociálním prostředí. Podle platných právních norem musí odborní zástupci domácí péče splňovat podmínku 5 let praxe, z toho 2 roky u lůžka. Důvodem takto přísných kritérií je, aby v systému domácí péče působili pouze ti profesionálové, kteří jsou schopni pohotově reagovat na aktuální změny ve zdravotním stavu klienta.
Kvalitní ošetřovatelská péče je poskytována formou ošetřovatelského procesu, který je zaměřen na uspokojení individuálních potřeb klienta. Jde o dynamický pohled na pacienta. Z praktického pohledu je ošetřovatelský proces systematická, racionální metoda plánování a poskytování ošetřovatelské péče, jejímž cílem je pozitivní změna ve zdravotním stavu klienta. V nemocnici nebo jiném lůžkovém zařízení je zajištěn léčebný a dietní režim, je postaráno i o běžné činnosti denního života, aniž by se to pacienta přímo týkalo. Ve vlastním sociálním prostředí se o všechny denní aktivity musí postarat pacient sám nebo s pomocí rodiny. Návštěva v domácím prostředí poskytuje zdravotníkovi jedinečnou možnost posoudit pacientovy zvyky a zjistit, jak jeho návyky a životní styl ovlivňují jeho zdraví.
Zajištění optimálních podmínek v domácnosti klienta
Aby poskytování odborné zdravotní péče bylo efektivní a mělo smysl, je potřeba takového domácího prostředí, které tuto péči umožňuje. Sestra musí zjistit, kdo je pro pacienta hlavní oporou, s kým je možno spolupracovat při vytváření vhodných podmínek k domácí péči. Dále sestra monitoruje, jakou sociální roli má pacient v rodině, zda mu někdo pomáhá nebo zda se sám stará o závislého partnera. Náročnost bydlení je klíčovým faktorem, jak je klient soběstačný. Jde např. o kvalitu bytu, vytápění, dostupnost (výtah, schody), o vzdálenost služeb aj. K nejčastějším úkolům domácí péče patří převazy chronických defektů, ošetřování stomií, aplikace inzulinu, injekcí nebo podávání perorálních léků, rehabilitační ošetřovatelská péče nebo fyzioterapie.
Často je také opomíjeno, že v domácí péči funguje i domácí hospicová péče, jejímž posláním je především zmírnit fyzické a psychické utrpení umírajícího i jeho blízkých. Pracovníci v domácí hospicové péči se snaží zajistit odbornou pomoc zahrnující management bolesti i emocionální podporu. Podle Ferrella je pro příbuzné nejdůležitější pocit, že jejich blízký netrpí. To je nezbytné k tomu, aby byla rodina schopna se s danou situací vyrovnat. Příbuzní potřebují dostatek informací o nemoci a o tom, jak o pacienta pečovat, informace musí být jednoduché a srozumitelné, odpovídající aktuálním potřebám rodiny. Pro rodiny je významná možnost půjčování kompenzačních a antidekubitárních pomůcek včetně polohovacích lůžek. Bezpečnost domácího prostředí ovlivňuje řada faktorů. Mezi nejdůležitější patří čistota prostředí, rozmístění nábytku, vybavení koupelny, osvětlení, pokojová teplota, přístupnost lůžka, schopnost klienta chránit se před úrazem.
Během návštěvy v domácím prostředí musí sestra dbát i na svou bezpečnost. Sestra se může ocitnout zcela bez pomoci v domě s opilým či agresivním jedincem, často se také setkává s nepřátelsky se chovajícími domácími zvířaty, především psy, kteří chrání svého pána. Nemocný je doma, ve svém vlastním sociálním prostředí, se svými mnohaletými zvyklostmi a návyky. Získat pacienta ke spolupráci je obtížné, někdy téměř nemožné. Míra čistoty jednotlivých domácností je různorodá a i umytí rukou může být problém. Přesto sestra musí dodržovat veškerá pravidla čistoty, dbát na likvidaci biologického odpadu podle požadavků. Důležité je umět se s originalitou jednotlivých domácností profesionálně vyrovnat.
Materiál a metodika studie
Cílem studie bylo zjistit, zda domácí prostředí klienta ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče poskytovanou agenturou domácí péče. Pro získání informací byl použit kvalitativní výzkum. Technikou sběru dat byly polostandardizované rozhovory se sestrami a s klienty. První výzkumný vzorek tvořilo pět sester pracujících v agentuře domácí péče. Druhý výzkumný vzorek tvořily 4 klientky, u kterých je prováděna pravidelná domácí ošetřovatelská péče po dobu několika let, tudíž mají s poskytovanou domácí péčí bohaté osobní zkušenosti.
Uvádíme stručné výsledky šetření vyplývající z odpovědí sester a klientů domácí ošetřovatelské péče:
* Spokojenost sester s materiálním vybavením agentury: Materiální vybavení považuje sestra 1 za plně vyhovující, sestry 2, 3, 4, 5 považují materiální vybavení, vzhledem k indikované péči, za dostačující.
* Ohrožení bezpečnosti sester: Všechny dotazované sestry se během své praxe v domácí péči cítily být nějakým způsobem ohroženy. Sestra 1 pocítila ohrožení bezpečnosti domácími zvířaty a nevyhovujícím sociálním prostředím, ve smyslu nemožnosti zajistit u klienta dostatečnou hygienu. Sestra 2 udává ohrožení přímo klientem a domácími zvířaty. Sestry 3 a 4 uvádějí největší ohrožení domácími zvířaty, sestra 5 udává ohrožení ze strany rodinného příslušníka.
* Faktory domácího prostředí ovlivňující ošetřovatelskou péči: Ošetřovatelskou péči nejvíce ovlivňuje podle sester 2 a 4 stav domácího prostředí a podle sester 1, 3 a 5 je důležitá spolupráce rodiny.
* Hodnocení vztahu klientů se sestrami: Klientka 1 hodnotí vztah se sestrou jako důvěrný, klientka 2 jako přátelský a klientky 3 a 4 hodnotí vztah kladně.
* Postoj klientů k nemocniční péči: Klientky 1, 2 a 4 uvádějí strach z hospitalizace, zejména kvůli změně prostředí. Klientce 3 případná hospitalizace nevadí, naopak uvádí v nemocnici větší pohodlí v sebepéči.
* Pomoc rodiny klienta při zajištění chodu domácnosti: Klientky 1, 2 a 4 uvádějí pomoc rodiny, kdykoli je potřeba. Klientku 3 navštěvuje rodina pravidelně 1krát týdně.
Závěr
V souvislosti s provedeným šetřením byly zmapovány možné problémy při provádění domácí péče, objasněna její specifika a zjištěny faktory prostředí, které mají na ošetřovatelskou péči zásadní vliv. Na základě zjištěných výsledků jsme stanovily dvě hypotézy:
* Hypotéza 1 – Pro zajištění kontinuální domácí ošetřovatelské péče je nezbytná spolupráce s rodinou.
* Hypotéza 2 – Kvalita ošetřovatelské péče poskytovaná sestrami z agentur domácí péče je ovlivněna stavem domácího prostředí.
Při poskytování domácí péče u nesoběstačného klienta jsou pouze návštěvy sestry nedostačující, je třeba zajistit i jinou péči. Ale nesmíme opomíjet ani potřebu kontaktu klientů s okolním světem a hlavně osobního kontaktu s blízkými rodinnými příslušníky. Proto má rodina v péči o osobu blízkou své nezastupitelné místo.
Ze zjištěných poznatků vyplývá, že sestra v domácí péči během dlouhodobé péče zná podrobně nejen zdravotní stav klienta, ale důvěrně se seznamuje s jeho vlastním sociálním prostředím, je zasvěcena do vztahů s rodinou, klient se mnohdy svěřuje s intimními problémy, starostmi, smutky. Sestra spolehlivě zná reakce klienta, jeho postoje a názory, tudíž si myslím, že pokud sestra svých postřehů dokáže patřičně využít, může si zajistit na klienta opravdu citlivý holistický pohled.
Bc. Petra Vonešová1, Mgr. Alena Machová2, Domácí péče, Týn nad Vltavou1, Katedra ošetřovatelství, JU České Budějovice 2 (petra.vonesova@seznam.cz)